Zbyněk Zajíc z Hazmburka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o pražském arcibiskupovi. O jeho dědovi, zvaném Zámořský, pojednává článek Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1368).
Vysoce důstojný a osvícený
Zbyněk Zajíc z Hazmburka
5. arcibiskup pražský
Arcibiskupský znak Zbyňka Zajíce
Arcibiskupský znak Zbyňka Zajíce
CírkevŘímskokatolická církev
Provinciečeská
MetropolePraha
Arcidiecézepražská
Jmenování1403
PředchůdceOlbram III. ze Škvorce
NástupceZikmund Albík z Uničova
ZnakZnak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Mělnický probošt
Osobní údaje
Datum narozeníokolo roku 1376
Místo narozeníSmall coat of arms of the Czech Republic.svg České království
Datum úmrtí28. září 1411 (ve věku 34–35 let)
Místo úmrtíPrešpurk, Hungary Arms.svg Uherské království
Místo pohřbeníKatedrála sv. Víta v Praze
RodičeVilém Zajíc z Hazmburka
Anna ze Slavětína a Libochovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk Zajíc z Hazmburka (* okolo roku 1376, † 28. září 1411 v Prešpurku) byl v letech 1403 až 1411 pražským arcibiskupem. Nejprve naslouchal, ale později vystupoval proti Janu Husovi. Pocházel z rodu Zajíců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zbyněk byl syn Viléma Zajíce z Hazmburka a Anny ze Slavětína a Libochovic a vnuk Zbyňka Zajíce „Zámořského“ z Hazmburka, který pro rod zakoupil hrad Hazmburk. Měl pět bratrů a čtyři sestry. Zhruba v letech 1395 až 1400 vlastnil šestinu hradu Hazmburk.

Původně byl Zbyněk dvořan krále Václava IV. a poté mělnický probošt. Ačkoli měl být především duchovním, proslavil se spíše jako vojevůdce – kromě jiného vedl na příkaz Václava IV. výpad do Bavorska – a bylo mu vytýkáno nedostatečné vzdělání (odtud i jeho posměšná soudobá přezdívka).

Roku 1403 se stal pražským arcibiskupem. Nejprve stál na straně Jana Husa a chtěl po něm, aby mu hlásil „nedostatky nebo odchylky od práva“. Od roku 1407 pak již vystupoval proti Janu Husovi. Odsoudil Viklefovy spisy a Hus mu vyčetl, že „lenivé a hříšné kněze nechává a pilné pastýře od stáda vyhání“. Král Václav nechtěl uznat ani jednoho ze dvou tehdy existujících papežů a chtěl počkat na rozhodnutí koncilu v Pise. Zbyněk Zajíc dal do klatby všechny, kteří uposlechli krále, tedy především Čechy. Král Václav IV. se na arcibiskupa rozhněval, takže ten raději uprchl. V září 1409 se ale přiklonil k nově zvolenému papeži Alexandru V. Následně král zatratil Viklefovo učení a zakázal kázání mimo kostely, tedy i Husovo v Betlémské kapli.

Dne 16. července 1410 nechal Zbyněk Zajíc na dvoře svého malostranského paláce spálit zabavené Viklefovy spisy.[P 1] Jana Husa následně uvrhl do klatby. Musel ale znovu uprchnout, aby se zachránil před rozlíceným davem. Podle Václava IV. měl klatbu odvolat a nahradit zničené knihy. Zbyněk odmítl a král mu proto zastavil jeho příjem. Arcibiskup však opět zopakoval klatbu. Václav IV. proto zabavil všechny církevní poklady. Po zásahu Zikmunda se Zbyněk s králem usmířil. Nicméně se Zbyněk necítil v Praze bezpečný a odjel do Uherska. Po cestě onemocněl a v Prešpurku (dnešní Bratislava) zemřel.

Roku 1436 byl pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. v té souvislosti se po Praze rozšířila posměšná říkanka:[1]
    Zajíc biskup abeceda
    spálil knihy,
    nic nevěda,
    co je v nich napsáno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav. Ze Starých letopisů českých. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1980. 576 s. [Viz str. 24.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Barnim V.
Znak z doby nástupu Probošt mělnické kapituly
13971403
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Mikuláš Semenec
Předchůdce:
Olbram III. ze Škvorce
Znak z doby nástupu 5. arcibiskup pražský
14031411
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Zikmund Albík z Uničova