V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Bedřich ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Eminence
Bedřich kardinál Schwarzenberg
27. pražský arcibiskup
15. primas český
Portrét v katedrále sv. Víta
Církev římskokatolická
Provincie česká
Arcidiecéze pražská
Sídlo Praha
Jmenování 20. května 1850
Uveden do úřadu 15. srpna 1850
Předchůdce Alois Josef Schrenk
Nástupce František Schönborn
Titulární kostel Sant’Agostino in Campo Marzio
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 1833
Biskupské svěcení 28. června 1835
Kardinálská kreace 1842
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození 6. dubna 1809
Místo narození Vídeň, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí 27. března 1885 (ve věku 75 let)
Místo úmrtí Vídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
Rodiče Josef II. ze Schwarzenbergu
Pavlína z Arenbergu
Povolání
Církevní heraldika
Kardinál
Řády a ocenění
Církevní heraldika
Královský uherský řád sv. Štěpána
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg (někdy též v německé podobě Friedrich Johann Joseph Cölestin Fürst zu Schwarzenberg, 6. dubna 1809 Vídeň[1]27. března 1885 Praha[2]) byl římskokatolický kněz, od roku 1838 arcibiskup salcburský a od roku 1850 arcibiskup pražský. Významně se zasadil o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Portrét od J. V. Myslbeka ve svatovítské katedrále
Osobní pečeť

Příbuzenstvo
otec Josef II. ze Schwarzenbergu
matka Pavlína z Arenbergu
bratr Felix Schwarzenberg
bratr Jan Adolf II. Schwarzenberg
sestra Marie Eleonora
sestra Marie Pavlína
sestra Ludvíka Eleonora
sestra Marie Matylda
sestra Karolína
sestra Marie Anna Berta

Studoval filozofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salzburgu. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a 1836 se stal salcburským arcibiskupem, kde založil několik domovů pro děti a nemocnic. Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly arcibiskupem v Praze.[3] Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 18711928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatupapežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.

Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice z roku 1861, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále.[4] Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) chrámu sv. Víta je bronzový sochařský portrét od J. V. Myslbeka.[5]

Bedřich Schwarzenberg byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil např. na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte.

I přes své výjimečné společenské postavení musel být arcibiskup Bedřich Schwarzenberg, stejně, jako běžný občan, v Praze policejně přihlášen. Jako bydliště byl uveden pražský arcibiskupský palác (Hradčanské náměstí 56).[6]

Byl vyznamenán Královským uherským řádem svatého Štěpána.

Karel Havlíček Borovský jemu a Felixi Schwarzenbergovi věnoval „Píseň Čechů z r. 1850“: „Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle!“[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu ve farnosti Vídeň - Sv. Augustin; fol: 02-Taufe_0083
  2. Katalog zemřelých Archiv Praha [online]. Katedrála sv. Víta, Hradčany: Dostupné online. 
  3. Národní listy, 15.89.1883, s.3, Kardinál kníže Schwarzenberg
  4. ARBES, Jakub. František Thun z Hohenšteina. Smíchov: Jakub Arbes, 1895. Dostupné online. S. 46. 
  5. Katedrála svatého Víta: Bedřich Josef Schwarzenberg
  6. Policejní přihlášky, Praha, Friedrich von Schwarzenberg
  7. Celá báseň → Dílo Z veršů a epigramů Karla Havlíčka ve Wikizdrojích

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo ze Švarcenbergu. Sv. 23, str. 85n.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Augustin Johann Joseph Gruber
Znak z doby nástupu Arcibiskup salcburský
18351850
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Maximilian Joseph von Tarnóczy
Předchůdce:
Alois Josef Schrenk
Znak z doby nástupu 27. arcibiskup pražský
18501885
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Schönborn