Marek Khuen z Olomouce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marek Khuen z Olomouce
Marek Khuen (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Marek Khuen (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Narození16. století
Olomouc
Úmrtí10. února 1565
Kroměříž
Povoláníkatolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkceolomoucký biskup (1553–1565)
diecézní biskup (od 1553)
katolický biskup (od 1554)
biskup
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Khuen z Olomouce (německy Markus Khün či Markus Kuen; Olomouc – 10. února 1565 Kroměříž) byl v letech 1553 až 1565 biskupem olomouckým.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Marka Khuena v olomoucké katedrále svatého Václava

Marek Khuen pocházel z olomoucké měšťanské rodiny, jeho rodným domem byla Krajinská lékárna na Horním náměstí. Po studiu teologie na vídeňské univerzitě se stal roku 1523 kanovníkem a v roce 1541 i děkanem olomoucké dómské kapituly.

Po smrti olomouckého biskupa Jana Dubravia doporučil král Ferdinand I. jako jeho nástupce tehdejšího vratislavského a olomouckého kanovníka a pozdějšího vratislavského biskupa Kašpara z Logau. Tento návrh však moravská šlechta odmítla a kapitula proto biskupem 6. října 1553 zvolila Marka Khuena. Papežské potvrzení volby následovalo 22. prosince téhož roku.

Z důvodu rozšíření luteránství spadalo Khuenovo období do nábožensky těžkých časů. Zvýšil vzdělání kněží a postavil se proti jmenování nevysvěceného duchovenstva do šlechtického stavu. Z vlastních zdrojů propagoval katedrální školu, pro kterou také vydal nová školní pravidla. Vykoupil zpět slíbené biskupské panství Mírov, Hukvaldy i Velký Týnec. Ve vztahu k utrakvistům prosazoval sblížení, a proto podpořil požadavek krále na povolení přijímání podobojí. Papežské schválení k tomu dostal v srpnu 1564.

Protože byl v posledních letech nemocný, převzal jeho povinnosti olomoucký kanovník Vilém Prusinovský z Víckova. Kuen zemřel v Kroměříži a byl pohřben v katedrále v Olomouci. Připomíná jej tam jeho renesanční hrobka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Markus Kuen na německé Wikipedii.

  1. ↑ Marek Khuen | Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zela Stanislav, Náboženské poměry v Olomouci za biskupa Marka Kuena (1553-1565), Olomouc, nákladem vlastním 1931.
  • Breitenbacher Antonín, Epitaf olomouckého biskupa Marka Kuena (1553–1565), Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 38, 1927, s. 98–101.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenšt.-Kastelkornu • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenšt.-Kastelkornu • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš Trauttmansdorff • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried von Rosenthal • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • od 2017 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marek_Khuen_z_Olomouce&oldid=21897725“