Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho královská Výsost a Eminence
kardinál Rudolf Jan Josef Rainer Habsbursko-Lotrinský
3. arcibiskup olomoucký
portrét
portrét
PředchůdceMaria Tadeáš Trauttmansdorff
NástupceFerdinand Maria Chotek
Titulární kostelSan Pietro in Montorio
ZnakZnak
Svěcení
Jáhenské svěcení24. srpna 1819
Kněžské svěcení29. srpna 1819
Biskupské svěcení26. září 1819
světitel Sigismund Anton von Hohenwart
1. spolusvětitel Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice
2. spolusvětitel Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Kardinálská kreace4. června 1819
kreoval Pius VII.
Titulkardinál-kněz
Osobní údaje
Rodné jménoArcivévoda Rudolf Jan
(Rudolf Johannes Joseph Rainier Erzherzog von Habsburg-Lothringen)
Datum narození9. ledna 1788
Místo narozeníPisa
Flag of the Grand Duchy of Tuscany (1840).svg Toskánské velkovévodství
Datum úmrtí23. července 1831 (ve věku 43 let)
Místo úmrtíBaden u Vídně
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
RodičeLeopold II., Marie Ludovika Španělská
PovoláníŘímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský, německy Rudolf Johannes Joseph Rainier Kardinal von Habsburg-Lothringen (krátce česky arcivévoda Rudolf Jan; 9. ledna 1788 Pisa, Toskánské velkovévodství – 23. července 1831 Baden bei Wien, Dolní Rakousko) byl rakouský arcivévoda a v letech 1819–1831 olomoucký arcibiskup a následně kardinál.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska, za níž je uloženo srdce kardinála Rudolfa Jana. Překlad nápisu na desce zní:
Rudolfa arcivévody purpurem
oděného biskupa olomouckého
srdce, do něhož za živa
své svěřené vkládal.
Zde se chová jako
trvalý symbol lásky.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Jan se narodil do arcidomu habsbursko-lotrinského jako nejmladší syn budoucího císaře Leopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky Španělské.

Duchovní dráha[editovat | editovat zdroj]

V roce 1819 byl zvolen arcibiskupem olomouckým a posléze kreován kardinálem. Během téhož roku absolvoval kněžské a biskupské svěcení a byl v Olomouci intronizován jako arcibiskup. V roce 1828 založil Rudolfovu huť, pozdější Vítkovické železárny.[1] V Olomouci inicioval roku 1820 založení prvního z olomouckých parků, pojmenovaného na jeho počest Rudolfova alej.

Arcivévoda Rudolf byl ještě před svým nástupem do biskupského úřadu žákem Ludwiga van Beethovena, který jej vyučoval ve hře na klavír. Byl velmi nadaným hudebníkem i skladatelem a s Beethovenem jej pojilo přátelství. Beethoven arcivévodovi, jenž patřil mezi jeho podporovatele a mecenáše, dedikoval 14 kompozic, včetně jedno ze svých nejvýznamnějších děl, velkou slavnostní mši Missa solemnis D-dur.

Rudolf Jan v roce 1827 prosadil obnovení univerzity v Olomouci (dnes Univerzita Palackého) pod názvem Františkova univerzita na počest jeho bratra, císaře Františka I.

Smrt a pocty[editovat | editovat zdroj]

Arcivévoda a kardinál Rudolf Jan zemřel ve věku 43 let na krvácení do mozku v Badenu u Vídně. Je pohřben v císařské rodinné hrobce Habsburků v kapucínském kostele ve Vídni. Jeho srdce je uloženo v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci.[2]

Velké nástěnné obrazy arcivévody Rudolfa Jana se nacházejí v předsálí zvaném Mozarteum v dnešním Arcidiecézním muzeu v Olomouci a také v tamější arcibiskupské rezidenci.

Rudolf Jan má pomník (busta na vyvýšeném podstavci) v Podzámecké zahradě v Kroměříži, jejž nechal zřídit arcibiskup Theodor Kohn roku 1899. Další jeho pomník se nachází v parku lázeňského města Bad Ischl v Horním Rakousích, které bylo velmi oblíbené u členů habsburské dynastie a u rakouských aristokratů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Rodina otce kardinála Rudolfa Jana, velkovévody Toskánského Leopolda I.

    Rodina otce kardinála Rudolfa Jana, velkovévody Toskánského Leopolda I.

  • Obraz arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana v katedrále sv. Václava v Olomouci

    Obraz arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana v katedrále sv. Václava v Olomouci

  • Busta arcibiskupa Rudolfa Jana v kryptě katedrály sv. Václava

    Busta arcibiskupa Rudolfa Jana v kryptě katedrály sv. Václava

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
 Karel V. Lotrinský
 
 
 Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
 František I. Štěpán
 
 
 
 
 
 
 Filip I. Orléanský
 
 
 Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 Leopold II.
 
 
 
 
 
 
 Leopold I.
 
 
 Karel VI.
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
 Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
 Kristýna Luisa Öttingenská
 
Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 Ludvík Francouzský, velký dauphin
 
 
 Filip V. Španělský
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna Bavorská
 
 
 Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
 Eduard Parmský
 
 
 Isabela Farnese
 
 
 
 
 
 
 Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
 
 
 Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
 August II. Silný
 
 
 August III. Polský
 
 
 
 
 
 
 Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
 
 
 Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
 Josef I. Habsburský
 
 
 Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MYŠKA, Milan. Habsburg, Rudolph Johann Joseph Rainer. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1996. Dále jen BSSSM 5. ISBN 80-85819-86-4. S. 35.
  2. ↑ BSSSM 5, s. 34.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
  • MYŠKA, Milan. Habsburg, Rudolph Johann Joseph Rainer. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5. Opava ¡ Ostrava: Optys ¡ Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-85819-86-4. S. 34–35.
  • MAREK Pavel: Prof. ThDr. Theodor Kohn. Život a dílo olomouckého arcibiskupa. Muzeum Kroměřížska, Kroměříž 1994, 96 s.
  • PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9. 
  • ZLÁMAL, Bohumil. Rudolf Jan, arcivévoda rakouský, arcibiskup olomoucký a kardinál. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2010. 126 s. ISBN 978-80-7266-339-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
3. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Maria Tadeáš Trauttmansdorff 		1819–1831
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský 		Nástupce:
Ferdinand Maria Chotek
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenšt.-Kastelkornu • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenšt.-Kastelkornu • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš Trauttmansdorff • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried von Rosenthal • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • od 2017 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Rakouští arcivévodové
1. generace
Znak rakouské císařské rodiny
Znak rakouské císařské rodiny
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
Josef I. • Leopold Josef • Karel VI.
10. generace
11. generace
12. generace
13. generace
14. generace
15. generace
16. generace
17. generace
* také španělský princ (infant), ** také toskánský princ, *** také modenský princ, kurzívou jsou rakouští panovníci
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Jan_kardinál_Habsbursko-Lotrinský&oldid=22314557“