Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1868–1915)

Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
	Arcivévoda Ferdinand Karel v roce 1908
Rodné jméno	Ferdinand Karel Ludvík Josef Jan Maria Habsbursko-Lotrinský
Narození	27. prosince 1868; Vídeň
Úmrtí	10. března 1915 (ve věku 46 let) nebo 12. března 1915 (ve věku 46 let); Mnichov
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Merano
Povolání	politik
Ocenění	Řád černé orlice
Choť	Berta Czuberová
Rodiče	Karel Ludvík Rakousko-Uherský; Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
Rod	Habsbursko-Lotrinští
Příbuzní	Marie Anunciáta Habsbursko-Lotrinská, Markéta Sofie Rakouská, Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská, František Ferdinand d'Este a Ota František Josef Rakouský (sourozenci); Emanuel Czuber (tchán)
Funkce	člen Panské sněmovny (1889–1911)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (německy: Ferdinand Karl Ludwig Joseph Johann Maria von Österreich; 27. prosince 1868 Vídeň – 10. nebo 12. března 1915 Mnichov) byl rakouský arcivévoda, který žil od roku 1911 pod jménem Ferdinand Burg.

Původ

Byl synem Karla Ludvíka Rakouského a jeho druhé manželky Marie Annunciaty (1843–1871), dcery krále Obojí Sicílie Ferdinanda II.

V necelých třech letech přišel o matku a tak byl vychováván otcovou třetí ženou Marií Terezou Portugalskou, která se o všechny děti starala s velkou láskou. Vyrůstal většinou na zámcích Reichenau a Artstetten. Jeho nejstarším bratrem byl následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este.

Vojenská kariéra

Už od mládí se velice zajímal o kulturu, především o divadlo. V rámci jeho vojenské kariéry obvyklé pro rakouské arcivévody se v šestnácti letech stal poručíkem jezdectva. Ke koním však neměl žádný bližší vztah, zato začal projevovat technické nadaní. Byl povýšený na nadporučíka, později na kapitána a v roce 1897 se stal podplukovníkem. Po smrti korunního prince Rudolfa začala jeho vojenská kariéra stoupat. V roce 1902 byl povýšen na generálmajora a převelen do Prahy.

Vztah s Bertou Czuberovou

V této době začal jeho vztah s dcerou profesora vídeňské techniky Bertou Czuberovou (1879–1979). Problémem byl však její měšťanský původ, a tak společenská propast v jejich vztahu byla ještě větší než u arcivévody Františka Ferdinanda. V roce 1903 se jejich tajná láska stala veřejným skandálem. Ferdinand Karel požádal císaře Františka Josefa o povolení k sňatku. Ten však žádost o morganatický sňatek rezolutně zamítl. Podobný názor měl i jeho starší bratr Otto. Ferdinand Karel byl však neoblomný. 18. října 1904 byl ze „zdravotních důvodů“ propuštěn z armády a vykázán z Vídně na zámek Rosenstein.

Morganatický sňatek a jeho důsledky

Po pěti letech se v roce 1909 ve Švýcarsku s Bertou tajně vzali. Následné reakce ze strany rozzlobeného císaře na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1911 Ferdinanda Karla vyloučil z rodinného svazku Habsburků, odebral mu všechny tituly, vojenské hodnosti a vyznamenání. Pouze na přímluvu jeho nevlastní matky Marie Terezy mu ponechal malou roční rentu.

Ferdinand Karel po svém vyloučení z rodiny přijal občanské jméno Ferdinand Burg a střídavě žil na zámku Rosenstein a Rottenstein poblíž Merana. Po smrti svého bratra Františka Ferdinanda v roce 1914 byl pozván na pohřeb, ale v té době už byl z něho zlomený, nemocný muž, ignorovaný všemi členy rodiny i dvora. O rok později v Mnichově zemřel na souchotiny. Jeho manželka zemřela stoletá roku 1979. Oba dva jsou pohřbeni na Untermaiském hřbitově u Merana.