Maxmilián I. Josef Bavorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maxmilián I. Josef Bavorský

Maxmilián I./IV. Josef
Rodné jméno Maximilian I. Maria Michael Johann Baptist Franz de Paula Joseph Kaspar Ignatius Nepomuk von Bayern
Narození 27. května 1756
Schwetzingen
Úmrtí 13. října 1825 (ve věku 69 let)
Mnichov
Místo odpočinku Theatinerkirche (Mnichov)
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
rytíř Řádu zlatého rouna
Řád sv. Ondřeje
Manžel(ka) Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
Děti Ludvík I. Bavorský
Augusta Bavorská
Karolína Augusta Bavorská
Karel Bavorský
Alžběta Ludovika Bavorská
Amálie Augusta Bavorská
Žofie Frederika Bavorská
Marie Anna Bavorská
Ludovika Bavorská
Maximiliana of Bavaria
Rodiče Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský a Marie Františka Falcko-Sulzbašská
Příbuzní Karl II. August
Amalie von Pfalz-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweiler
Maria Anna Falcko-Zweibrückenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxmilián I. Josef (Maria Michael Johann Baptist Franz de Paula Joseph Kaspar Ignatius Nepomuk, 27. květen 1756, SchwetzingenMannheimu - 13. říjen 1825, Mnichov), byl německý kníže, od roku 1795 falckrabě zweibrückenský, od roku 1799 bavorský kurfiřt vládnoucí pod jménem Maxmilián IV. Josef. Roku 1806 byl od Napoleona povýšen a stal se prvním králem bavorským již jako Maxmilián I. Josef. Pro svoji oblíbenost byl poddanými nazýván král Max.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z vedlejší rodové linie Wittelsbachů. Narodil se jako syn falckého (Pfalz-Birkenfeld-Bischweiler) vévody Fridricha Michaela Falckého a jeho manželky Marie Františky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal ve Francii, ale především ve Štrasburku, kde se také později stal plukovníkemalsaském sboru francouzské armády. K moci se v Bavorsku dostal poté, co byl poslední mužský člen hlavní rodové linie Wittelsbachů, vévoda Christian IV., vyloučen z následnictví, jelikož se oženil s neurozenou ženou. Otec i starší bratři Maxmiliána I. Josefa byli již tehdy po smrti a následnictví tedy připadlo právě jemu. V únoru roku 1799 se stal ve svých 43 letech bavorským kurfiřtem jako Maxmilián IV. Josef. Pod jeho vedením se Bavorsko postavilo po bok Napoleona Bonaparta, jehož politika určovala osud této země až do roku 1813. Bavorsko poskytovalo Napoleonově armádě především vojáky (jen během francouzského tažení do Ruska zahynulo 30 000 bavorských vojáků). Na základě bratislavského míru (26. prosince 1805) a na znamení díků za vojenskou pomoc povýšil 1. ledna 1806 císař Napoleon Bavorsko na království a dosavadní kurfiřt Maxmilián IV. Josef přijal jako král jméno Maxmilián I. Josef. Nevlastní Napoleonův syn Evžen de Beauharnais (syn první ženy Napoleona Bonaparta Josefiny de Beauharnais) se navíc oženil s bavorskou princeznou Augustou Amálií. Bavorsko se stalo hlavním představitelem rýnského spolku. Po Napoleonově porážce u Lipska (roku 1813) Bavorsko zcela změnilo svou politickou orientaci a přidalo se k protifrancouzské koalici, kterou tvořilo Prusko, Rusko a Rakousko. Přeběhnutím k protifrancouzské koalici si bavorské království zajistilo svou budoucí existenci. V roce 1815 vstoupilo Bavorsko do německého spolku. V roce 1819 nechal Maxmilián I. Josef vypracovat ústavu. Po smrti krále Maxmiliána I. Josefa v roce 1825 usedl na trůn jeho syn Ludvík I. Bavorský.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Maxmiliánovy dcery Ludovika, Marie Anna a Žofie Frederika

Maxmilián se 30. září 1785Darmstadtu oženil s princeznou Augustou Vilemínou Marii Hesenskou (1765-1796), dcerou lankraběte Jiřího Viléma Hesenského a jeho manželky hraběnky Luisy Leiningenské.

Potomci z 1. manželství[editovat | editovat zdroj]

  1. ~ 1808-1814 Vilém I. Württemberský, württemberský král
  2. ~ 1816 rakouský císař a uherský král František I.
  1. ~ 1823 Marie Anna Sofie de Pétin (1796-1838), 1823 svobodná paní z Bayrstorffu
  2. ~ 1859 Jindřiška Schoellerová (1815-1866), 1859 svobodná paní z Frankenburku

Rok po smrti první ženy (zemřela na 30. března roku 1796 tuberkulózu) uzavřel Maxmilián 9. března 1797Karlsruhe manželství s princeznou Karolínou Frederikou Vilemínou (1776-1841), dcerou dědičného prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Bedřišky Hesenské, kterou všechny děti přijaly, kromě pozdějšího krále Ludvíka I., jako novou matku.

Děti z 2. manželství[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Maxmilián I. Josef byl z matčiny strany dědečkem předposledního rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. a zároveň i jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské zvané Sissi.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg : Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel II. August
Znak z doby nástupu Falcko-zweibrückenský vévoda
Maxmilián Josef
17951797
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Karel Teodor
Znak z doby nástupu Berský vévoda
Maxmilián Josef
17991806
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Joachim Murat
Předchůdce:
Karel II. Teodor
Znak z doby nástupu Bavorský kurfiřt
Maxmilián IV. Josef
17991806
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Karel IV. Teodor
Znak z doby nástupu Falcký kurfiřt
Maxmilián IV. Josef
17991806
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Bavorský král
Maxmilián I. Josef
18061825
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.