Seznam bavorských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Toto je chronologický seznam bavorských panovníků:

Vévodové[editovat | editovat zdroj]

Agilolfinská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
asi 555591 Garibald I.
asi 591610 Tassilo I.
asi 610630 Garibald II.
asi 630640 Fara
asi 640680 Theodo I.
asi 680680 Lantpert
asi 680716 Theodo II.
asi 711719 Theudebald
asi 715725 Grimoald
asi 716719 Tassilo II.
asi 719725 Theodbert
asi 725737 Hubert
asi 737749 Odilo
asi 749788 Tassilo III.
Karlovská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
788–814 Karel Veliký také císař SŘŘ, král franský a langobardský
814–817 Lothar I. také císař SŘŘ a král langobardský
817–829 Ludvík I. Zbožný také císař SŘŘ a král franský
829–865 Ludvík II. Němec také císař SŘŘ
865–880 Karloman také italský král
880–882 Ludvík III. Mladý mladší syn Ludvíka II.
882–887 Karel III. 'Tlustý také císař SŘŘ, král italský a (východo/západo)franský
887–899 Arnulf Korutanský také král italský a východofranský, vévoda korutanský
899–907 Ludvík Dítě také jako Ludvík IV. východofranský král
Luitpoldovská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
907–937 Arnulf I. Zlý
937–938 Eberhard syn Arnulfa I., sesazen výhodofranským králem Otou I.
938–947 Berthold také korutanský vévoda
Otonovská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
947–955 Jindřich I. také korutanský vévoda a bratr výhodofranského krále Oty I.
955–976 Jindřich II. Svárlivý také korutanský vévoda a veronský markrabě
976–982 Ota I. také švábský vévoda
Luitpoldovská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
982–985 Jindřich III. také korutanský vévoda a veronský markrabě
Otonovská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
985–995 Jindřich II. Svárlivý podruhé
995–1004
10091017
Jindřich IV. také císař Jindřich II.
Lucemburská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1004–1009
1017–1026
Jindřich V. také jako Jindřich I. lucemburský hrabě
Sálská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1026–1027 Konrád I. také císař Konrád II. a burgundský král
1027–1042 Jindřich VI. Černý také burgundský král, korutanský vévoda a jako Jindřich III. císař SŘŘ, jako Jindřich I. švábský vévoda
Lucemburská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1042–1047 Jindřich VII. také lucemburský hrabě jako Jindřich II.
Sálská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1047–1049 Jindřich VI. Černý podruhé
Ezzonidovská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1049–1053 Konrád I. z Zütphenu Pán z Zutphenu
Sálská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1053–1054 Jindřich VIII. také císař Jindřich IV.
1054–1055 Konrád II. Dítě
1055–1061 Anežka manželka Jindřicha VI. a matka Jindřicha VIII. a Konráda II.
Supplinburkové (Northeimská dynastie)
Období vlády Jméno Poznámky
1061–1070 Ota II.
Welfská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1070–1077 Welf I. v genealogii Welfů jako Welf IV.
Sálská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1077–1095 Jindřich VIII. podruhé
Welfská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1096–1101 Welf I. podruhé
1101–1120 Welf II. v genealogii Welfů jako Welf V.
1120–1126 Jindřich IX. Černý
1126–1139 Jindřich X. Pyšný také jako Jindřich II. saský vévoda
Babenberská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1139–1141 Leopold také jako Leopold IV. rakouský markrabě
Štaufská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1141–1143 Konrád III. také císař SŘŘ
Babenberská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1143–1156 Jindřich XI. Jasomirgott také jako Jindřich II. rakouský vévoda a markrabě
Welfská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1156–1180 Jindřich XII. Lev také jako Jindřich III. saský vevoda
Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1180–1183 Ota I. také falckrabě rýnský
1183–1231 Ludvík I. Kelheimský také falckrabě rýnský
1231–1253 Ota II. Urozený také falckrabě rýnský


Dělení země[editovat | editovat zdroj]

Horní Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1253–1294 Ludvík II. Silný také falckrabě rýnský
1294–1317 Rudolf I. také falckrabě rýnský
1294–1347 Ludvík IV. jako Ludvík IV. také císařem Svaté říše římské
1329 postoupil Ludvík IV. území Horní Falci synům svého bratra Rudolfa I. Horní Falc byla zpět příčleněna až v roce 1628.

Dolní Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1253–1290 Jindřich XIII.
1290–1312 Ota III. také uherský král
1290–1296 Ludvík III.
1290–1310 Štěpán I.
1310–1339 Jindřich XIV. Starší
1310–1334 Ota IV.
13121333 Jindřich XV. Natternberský
1339–1340 Jan I. Dítě
1340 spojeno Horní a Dolní Bavorsko Ludvíkem IV. Bavorem
Roku 1349 došlo ke druhému dělení na Bavorsko-Straubing, Horní Bavorsko a Dolní Bavorsko-Landshut.
Od roku 1347 vládlo šest synů vévody a císaře Ludvíka IV. společně.

Bavorsko-Straubing[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
13471388 Vilém I. holandský, seelandský a henegavský hrabě
1347–1404 Albrecht I. holandský, seelandský a henegavský hrabě
13871397 Albrecht II. holandský, seelandský a henegavský hrabě
14041417 Vilém II. holandský, seelandský a henegavský hrabě
1404–1425 Jan III. holandský, seelandský a henegavský hrabě
Po smrti Jana III. bylo území rozděleno mezi ostatní linie Wittelsbachů.

Horní Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1347–1361 Ludvík V. také tyrolský hrabě a do roku 1351 braniborský markrabě
1347–1350 Ludvík VI. Říman od roku 1351 braniborský markrabě a kurfířt
1347–1350 Ota V. Líný od roku 1351 braniborský markrabě a kurfířt
1361–1363 Meinhard jako Meinhard III. hrabě tyrolský
po smrti vévody Meinharda připadla jeho území Štěpánu II.

Dolní Bavorsko-Landshut[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno
1347–1375 Štěpán II.
1392 bylo vévodství rozděleno na Bavorsko-Ingolstadt, Bavorsko-Landshut, Bavorsko-Mnichov. V letech 1375–1392 vládli synové Štěpána II. společně.

Bavorsko-Ingolstadt[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno
1392–1413 Štěpán III.
1413–1443 Ludvík VII. Vousatý
1443–1445 Ludvík VIII. Mladší
1447 bylo území připojeno k Vévodství Bavorsko-Landshut.

Bavorsko-Landshut[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno
1392–1393 Bedřich Moudrý
1393–1450 Jindřich XVI. Bohatý
1450–1479 Ludvík IX. Bohatý
1479–1503 Jiří Bohatý
1503 bylo území připojeno k Vévodství Bavorsko-Mnichov.

Bavorsko-Mnichov[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno
1392–1397 Jan II.
1397–1438 Arnošt
1397–1435 Vilém III.
1435–1441 Adolf Spravedlivý
1438–1460 Albrecht III. Zbožný
1460–1463 Jan IV.
1463–1467 Zikmund
1465–1508 Albrecht IV. Moudrý
Roku 1506 byly všechny linie bavorských vládců sjednoceny podle zákona primogenitury pod vévodou Albrechtem IV.

Sjednocené Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1508–1545 Ludvík X. z Landshutu
1508–1550 Vilém IV.
1550–1579 Albrecht V.
1579–1597 Vilém V. Zbožný
1597–1623 Maxmilián po bitvě na Bílé hoře byla Maxmiliánovi udělena hodnost kurfiřta

Vévodové a kurfiřti[editovat | editovat zdroj]

Wittelsbašská dynastie
Období vlády Jméno Poznámky
1623–1651 Maxmilián I. roku 1623 bylo Falcké kurfiřtství přeneseno do Bavorska
1651–1679 Ferdinand Maria v prvních letech vlády byla jeho poručnicí matka Marie Anna Habsburská (dcera císaře Ferdinanda II.)
1679–1726 Maxmilián II. Emanuel v letech 16921706 také nizozemský místodržitel
1726–1745 Karel Albrecht od roku 1742 také jako Karel VII. císařem Svaté říše římské
1745–1777 Maxmilián III. Josef jeho smrtí vymřela bavorská linie Wittelsbachů
Falcko-Neuburská linie
1777–1799 Karel II. Teodor od roku 1743 jako Karel IV. Theodor falcký kurfiřt a také vévoda z Jülichu a Bergu
Falcko-Zweibrückenská linie
1799–1806 Maxmilián IV. 1806 s povýšením Bavorska na království se stál Maxmilián IV. Josef pod jménem Maxmilián (Max) I. prvním bavorským králem

Bavorské království (1806–1918)[editovat | editovat zdroj]

Roku 1806 se Bavorské kurfiřtství stalo královstvím a Wittelsbachové vládli až do roku 1918. K bavorské královské linii patří:

Portrét Jméno Narození – úmrtí Období vlády
od – do
Poznámky
MaxI.jpg Maxmilián I. Josef 17561825 18061825 také bavorský a falcký kurfiřt jako Maxmilián IV. Josef a
vévoda falcko-zweibrückenský a z Bergu jako Maxmilián Josef
Ludwig I of Bavaria.jpg Ludvík I. 17861868 18251848
Maxii.jpg Maxmilián II. 18111864 18481864
Ludwig II Bayern GHP-447794.jpg Ludvík II. 18451886 18641886 zbaven svéprávnosti a vlády 9. června 1886
OttoIBeieren.jpg Ota I. 18481916 18861913 fakticky vládl v letech 1886–1912 princ regent Luitpold a 1912–1913 princ regent Ludvík
LodewijkIIIBeieren.jpg Ludvík III. 18451921 19131918 abdikoval v roce 1918

Svobodný stát Bavorsko – Předsedové vlády[editovat | editovat zdroj]

  • 8. listopadu 1918 do 21. února 1919: Kurt Eisner
  • 1. března 1919 do 16. března 1919: Martin Segitz
  • 17. března 1919 do 16. března 1920: Johannes Hoffmann
  • 16. března 1920 do 21. September 1921: Gustav rytíř z Kahru
  • 21. září 1921 do 8. listopadu 1922: Hugo hrabě z Lerchenfeldu na Köferingu a Schönbergu
  • 8. listopadu 1922 do 1. července 1924: Eugen rytíř z Knillingu
  • 2. července 1924 do 10. března 1933: Heinrich Held, zbaven moci nacistickým režimem
  • 12. dubna 1933 do 1. listopadu 1942: Ludwig Siebert, ustanovený nacistickým režimem
  • 2. listopadu 1942 do 28. dubna 1945: Paul Giesler, ustanovený nacistickým režimem
  • 28. května 1945 do 28. září 1945: Fritz Schäffer, ustanovený
  • 28. září 1945 do 1946: Wilhelm Hoegner, ustanovený
  • 21. prosince 1946 do 1954: Hans Ehard
  • 14. prosince 1954 do 1957: Wilhelm Hoegner
  • 16. října 1957 do 22. ledna 1960: Hanns Seidel
  • 26. ledna 1960 do 1962: Hans Ehard
  • 11. prosince 1962 do 6. listopadu 1978: Alfons Goppel
  • 7. listopadu 1978 do 3. října 1988: Franz Josef Strauss
  • 19. října 1988 do 27. května 1993: Max Streibl
  • 28. května 1993 do 9. října 2007: Edmund Stoiber
  • od 9. října 2007 do 27. října 2007: Günther Beckstein
  • od 27. října 2007: Horst Seehofer

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]