Ota I. Bavorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ota I. Bavorský
Portrét
Narození 1117
Kelheim
Úmrtí 11. července 1183 (ve věku 65–66 let)
Pfullendorf
Pohřben Scheyern Abbey
Potomci Ludvík I. Bavorský, Žofie z Wittelsbachu a Richardis Bavorská
Otec Otto IV, Count of Wittelsbach
Matka Heilika of Pettendorf-Lengenfeld
Znak Wittelsbachů na vitráži kláštera Seligenthal

Ota I. Bavorský (cca 1117 Kelheim11. července 1183 Pfullendorf) z dynastie Wittelsbachů byl bavorský falckrabě a od roku 1180 bavorský vévoda.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ota byl synem bavorského falckraběte Oty V. († 1156) a Heiliky z Lengenfeldu. Titul falckraběte Ota zdědil po otcově smrti roku 1156 a roku 1180 byl císařem povýšen na vévodu bavorského.

Ota patřil po většinu svého života k věrným příznivcům štaufského císaře Fridricha Barbarossy. Svou věrnost císaři opakovaně prokazoval. Roku 1155 se Otovi podařilo zachránit císařské vojsko v kritické bitvě s veronskými vojáky a o dva roky později na říšském sněmu hrozil papežskému legátovi zbraní.

Nejen za tyto služby byl v září 1180 Ota odměněn. Získal od císaře vévodství bavorské. Užil si ho pouhé tři roky. Bavorský vévoda Ota I. je pohřben v benediktinském klášteře Scheyern.[1]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ota se kolem roku 1169 v Kelheimu oženil s Agnes z Loonu (asi 11501191), dcerou hraběte Ludvíka II. z Loonu.[1] Z tohoto manželství se narodilo devět dětí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 15. (německy) Dále jen Die Wittelsbacher. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jindřich XII.
Znak z doby nástupu Bavorský vévoda
11801183
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.