Albrecht IV. Bavorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albrecht IV. Moudrý
bavorský vévoda
Doba vlády 14651508
Narození 15. prosince 1447
Mnichov
Úmrtí 18. března 1508
Mnichov
Pohřben Frauenkirche
Manželka Kunhuta Rakouská
Potomci Sidonie
Sibyla Bavorská
Sabina Bavorská
Vilém IV. Bavorský
Ludvík X. Bavorský
Zuzana
Arnošt
Zuzana
Dynastie Wittelsbachové
Otec Albrecht III. Bavorský
Matka Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht IV. Bavorský, zvaný Moudrý (15. prosince 1447 Mnichov18. března 1508 Mnichov), byl bavorsko-mnichovským vévodou v letech 14671503 a po smrti bavorsko-ingolstadtsko-landshutského vévody Jiřího sjednotil Bavorské vévodství. Jeho manželkou se v roce 1487 stala císařská dcera, rakouská arcivévodkyně Kunhuta.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Albrecht pocházel z dynastie Wittelsbachů a narodil se z manželství bavorsko-mnichovského vévody Albrechta III. s Annou Brunšvickou. Měl devět sourozenců, z toho šest starších.

Život[editovat | editovat zdroj]

Albrecht se měl stát duchovním, ale po smrti staršího bratra, vévody Jana IV., se vrátil z Pavie, kde studoval, zpět do Mnichova. Zde se chtěl stejně jako mladší bratři Kryštof a Wolfgang podílet na vládě společně se starším bratrem a novým vévodou Zikmundem.
V roce 1465 se stal bratrovým spoluvládcem a od roku 1467 samovládcem, Zikmund si ponechal část území (Bavorsko-Dachau), které bylo po jeho smrti přičleněno zpět k Bavorsko-Mnichovskému vévodství. Nový vévoda se ale ještě musel vypořádat s mladším Kryštofem, což stálo život jejich společného přítele Niklase z Abensbergu. Jeho majetek pak Albrecht nabídl jako věno císaři Fridrichovi III. pro svou budoucí manželku a císařovu dceru Kunhutu, o kterou se ucházel mj. i uherský král Matyáš Korvín. Povolení císaře s věčně prázdnou kapsou na sebe nedalo dlouho čekat a 2. ledna 1487 se v Innsbrucku konala svatba. Albrecht zakázal novomanželce vzdát se dědických práv, čímž si chtěl zajistit nárok na říšský trůn, a obsadil město Řezno. Následoval císařův zákaz sňatku, kterému už se nedalo zabránit, a konflikt se zetěm. Zde prokázal své diplomatické schopnosti Kunhutin bratr Maxmilián a tak se Albrecht se ženou v roce 1492 usmířili s císařem, který rok nato zemřel.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1518 braniborsko-kulmbašský markrabě Kazimír
1529 falckrabě Ota[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Štěpán II. Bavorský
 
 
Jan II. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sicilská
 
 
Arnošt Bavorský
 
 
 
 
 
 
Meinhard VI. Tyrolsko-Gorický
 
 
Kateřina Gorická
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Pfannbergu
 
 
Albrecht III. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Stefano Visconti
 
 
Bernabo Visconti
 
 
 
 
 
 
Valentina Doria
 
 
Alžběta Visconti
 
 
 
 
 
 
Mastino II. della Scala
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
 
 
 
 
 
Taddea da Carrara
 
'Albrecht IV. Bavorský'
 
 
 
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Grubenhagenský
 
 
Albrecht I. Brunšvicko-Grubenhagenský
 
 
 
 
 
 
Adéla z Ebersteinu
 
 
Erik I. Brunšvicko-Grubenhagenský
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Anežka Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Anhaltsko-Bernburská
 
 
Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Göttingenský
 
 
Ota I. Brunšvicko-Göttingenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hessenská
 
 
Alžběta Brunšvicko-Göttingenská
 
 
 
 
 
 
Vilém VII. z Jülichu
 
 
Markéta z Jülichu
 
 
 
 
 
 
Anna Falcká
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht IV. (Bayern) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Zikmund
Znak z doby nástupu Bavorský-mnichovský vévoda
1465-1467 se Zikmundem
1465-1503
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Bavorský vévoda
1503-1508
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vilém IV.
Ludvík X.