Franz Josef Strauß

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Franz Josef Strauß

Stranická příslušnost
Členství Křesťansko-sociální unie Bavorska

Narození 6. září 1915
Mnichov
Úmrtí 3. října 1988 (ve věku 73 let)
Řezno
Choť Marianne Straußová
Děti Max Strauß
Franz Georg Strauß
Monika Hohlmeierová
Alma mater Mnichovská univerzita
Profese politik
Podpis Franz Josef Strauß, podpis
Ocenění Bavorský řád za zásluhy (1959)
Silvesterorden (Großkreuz) (1962)
Karl-Valentin-Orden (1977)
Čestný občan Mnichova (1981)
Bavorská zemská zlatá medaile (1984)
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Franz Josef Strauß
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Josef Strauß (též Franz Josef Strauss, 6. září 1915 Mnichov3. října 1988 Řezno) byl německý politik, dlouholetý předseda CSU.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V letech 19491978 byl poslancem německého spolkového sněmu, v letech 19531969 zastával různé ministerské funkce v bavorských zemských vládách a mezi lety 1978 a 1988 byl ministerským předsedou Svobodného státu Bavorsko.

Franz Josef Strauss byl 1. září 1988 na lovu zvěře, kde došlo ke zhroucení-se krevního oběhu s krátkodobou zástavou srdce. Než přijela sanitka, tak to nějakou dobu trvalo; to bylo klíčové pro další lekařskou pomoc. Zemřel 3. října 1988 v Řeznu. Na úmrtním ceremoniálu na mnichovském "Marienplatzu" se sešlo více jak 15 000 lidí, aby se se svým tzv. Zemským tátou rozloučili.

Frany Josef Strauss byl velice oblíbeným politikem v Bavorsku. Mimo Bavorska byl ale sporný, často nenáviděný. Když se ucházel o funkci kancléře, tak se mu velké šance nedávaly. Volby skutečně prohrál, protože ho voliči ze zbytku Německa za kancléře nechtěli. V Bavorsku ale dociloval pravidelně vysokých volebních výsledků, jeho CSU až kolem 65 procent, což mu vždy zaručovalo absolutní většinu v bavorském parlamentu. Zajímavostí ale je skutečnost, že ačkoliv bylo Bavorsko vždy konzervativní, tak byl Mnichov, jako hlavní město, vždy v rukou socialistického starosty.

Strauss se také vyznamenal svým bojem za čistotu piva. Bylo to v době, kdy se do Německa začátkem 80. let tlačily zahraniční pivovary s chemicky konzervovaným pivem. Po jeho smrti byl boj o absolutní čistotu kvůli bruselské administrativě definitivně prohrán.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]