Jan I. Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan I. Saský
Král saský
Král Jan I. Saský v roce 1870
Král Jan I. Saský v roce 1870
Doba vlády 18541873
Úplné jméno Johann Nepomuk Maria Joseph Anton Xaver Vincenz Aloys Franz de Paula Stanislaus Bernhard Paul Felix Damasus
Narození 12. prosince 1801
Drážďany
Úmrtí 29. října 1873 (ve věku 71 let)
Pillnitz
Královna Amálie Augusta Bavorská
Potomci Albert Saský, Alžběta Saská, Jiří I. Saský, Anna Saská, Markéta Saská, Žofie Saská, Sidonie of Saxony, Marie Auguste Friederike Prinzessin von Sachsen a Friedrich August Ernst Prinz von Sachsen
Dynastie Wettinové
Otec Maxmilián Saský
Matka Karolína Parmská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan I.Saský, plným jménem německy Johann Nepomuk Maria Joseph Anton Xaver Vincenz Aloys Franz de Paula Stanislaus Bernhard Paul Felix Damasus (12. prosince 1801, Drážďany29. října 1873, Pillnitz) byl v letech 18541873 saským králem. Byl činný i jako překladatel pod pseudonymem Philalethes.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Král Jan I. Saský (1831)

Původ, mládí, vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Jan se narodil jako šesté ze sedmi dětí prince Maximiliána Saského (1759–1838) a jeho první manželky Karoliny Bourbonsko-Parmské (1770–1804). Jeho otec byl nejmladším synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána Saského, jeho matka Karolina, rozená parmská princezna, byla vnučkou císařovny Marie Terezie.

Jan byl velmi záhy vzdělán ve správě království a převzal důležité úkoly ve finančním kolegiu. Po schválení ústavy v roce 1831 se stal princ Johann členem první komory saského Landtagu (parlamentu) a účastnil se aktivně jeho jednání.

Během jeho návštěvy v Lipsku v srpnu roku 1845 došlo k nepokojům, při nichž obyvatelstvo protestovalo proti němu a armáda zahájila proti demonstrantům palbu.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Jan se stal králem poté, co se jeho bezdětný starší bratr, král Fridrich August II. Saský, stal obětí smrtelné nehody (9. srpna 1854). Jan převzal i podle ústavy mu náležející předsednictví Gesamtministerium. Díky svým dlouholetým zkušenostem se orientoval dobře ve všech oblastech státní správy a dokázal si o všem vytvořit vlastní úsudek. Fakticky tak byl svým vlastní ministerským předsedou. Váhu přikládal nanejvýš námitkám či jiným názorům svých ministrů Beusta a Falkensteina.

Poštovní známka v hodnotě půl groše (1859) s profilem krále Jana

Reforma justice v roce 1855, rozšíření železniční sítě, zavedení svobody řemesel vešly v život hlavně na jeho popud a díky jeho podpoře. Za jeho vlády došlo k uzavření obchodní smlouvy s Francií (1862) a k uznání nově vzniklého Italského království. Zasadil se pod vlivem Beustovým pro velkoněmeckou koncepci sjednocení říše (včetně západní části Habsburské monarchie). Saské království bojovalo v roce 1866 v prusko-rakouské válce na straně Rakouska. Po porážce v bitvě u Hradce Králové vstoupilo nakonec Sasko do Severoněmeckého spolku a roku 1871 se připojilo k Německému císařství pod hegemonií Pruska.

Zvláštní pozornost věnoval školství a vysokému školství. Podporoval Saskou akademii věd; roku 1824 založil Königlich Sächsische Verein zur Erforschung und Erhaltung vaterländischer Altertümer (Královský Saský spolek pro výzkum dávnověku vlasti) 1824 a roku 1863 časopis Neues Archiv für Sächsische Geschichte (Nový archiv Saských dějin).

Překladatel[editovat | editovat zdroj]

Vedle své politické práce se Jan věnoval literatuře. Pod pseudonymem Philalethes („Přítel pravdy“, odtud také jeho přídomek „Der Wahrhaftige“ – Upřímný) překládal Dantovu Božskou komedii, podstatnou část z toho na zámku Weesenstein.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

21. listopadu roku 1822 se v Drážďanech oženill s bavorskou princeznou Amálií Augustou, dcerou bavorského krále Maximiliána I.; s její mladší sestrou Marií Annou se v roce 1833 oženil Janův starší bratr, saský král Fridrich August II.

Z jejich manželství vzešlo devět potomků:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
 
 
Fridrich Kristián Saský
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Maxmilián Saský
 
 
 
 
 
 
Maxmilián II. Emanuel
 
 
Karel VII. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Tereza Kunhuta Sobieská
 
 
Marie Antonie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Amálie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
Jan I. Saský
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Filip Parmský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand Parmský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XV.
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 
 
 
 
Marie Leszczyńská
 
 
Karolína Marie Tereza Parmská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich August II. Saský
Znak z doby nástupu Saský král
18541873
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albert Saský