Fridrich Kristián Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fridrich Kristián Saský
Narození 5. září 1722
Drážďany
Úmrtí 17. prosince 1763 (ve věku 41 let)
Drážďany
Příčina úmrtí pravé neštovice
Místo odpočinku Katedrála Nejsvětější Trojice
Ocenění Řád bílé orlice
Manžel/ka Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ61649
Děti Fridrich August I. Saský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ60727, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ325897, Maxmilián Saský a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ18223807
Rodiče August III. Polský a Marie Josefa Habsburská
Příbuzní bratři Karel Saský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ565780, Albert Kazimír Sasko-Těšínský a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ63605
sestry Marie Josefa Saská, Marie Amálie Saská, Marie Anna Saská, Marie Kunigunda Saská, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ15439085, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16859543 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ70244
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Kristián Saský (německy Friedrich Christian) ( 5. září 1722 Drážďany17. prosince 1763 tamtéž) byl saský kurfiřt z Albertinské linie Wettinů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Fridrich Kristián se narodil jako nejstarší syn ze 14 potomků saského kurfiřta Fridricha Augusta II. (1696-1763) a jeho manželky Marie Josefy Habsburské (1699-1757), nejstarší dcery císaře Josefa I. a jeho manželky Amálie Vilemíny Brunšvické. Již od narození byl Fridrich Kristián slabým, neduživým dítětem; měl pokřivenou páteř a jednu nohu ochrnutou, takže nebyl schopen samostatné chůze a byl odkázán na kolečkové křeslo. Jeho matka se snažila přesvědčit ho, aby vstoupil do duchovního stavu a vzdal se následnictví ve prospěch mladších bratří, princ se však jejímu záměru postavil.

Fridrichovi Kristiánovi se dostalo všestranného vzdělání. Byl hudebně nadaný, zajímal se, na rozdíl od ostatních Wettinů o humanitní vědy (např. Johann Joachim Winckelmann mu psal dopisy, popisující vykopávky v Pompejích). Byl otevřen myšlenkám osvícenství.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Dvojportrét Fridricha Kristiána a Jeho manželky Marie Antonie (1733)

20. června roku 1747 se Fridrich Kristián oženil s bavorskou princeznou Marií Antonií (1724—1780), dcerou císaře Karla VII. Bavorského a jeho manželky Marie Amálie Habsburské, svou sestřenicí 1. stupně, mimořádně hudebně nadanou a celkově výjimečně kulturně zaměřenou ženou. Z manželství se narodilo celkem devět potomků, první syn však zemřel hned po narození a poslední se narodil mrtvý. Ze sedmi žijících dětí byly dvě dcery a pět synů, z nichž dva se postupně stali saskými králi:

Karel II. August Kristián (* 29. října 1746, Düsseldorf - † 1. dubna 1795 Mannheim), vévoda von Pfalz-Birkenfeld-Zweibrücken
  1. Karolina Bourbonsko-Parmská (* 22. listopadu 1770, Parma - 1. března 1804 Drážďany), princezna bourbonsko-parmská
  2. Marie Luisa Bourbonsko-Parmská (* 2. října 1802, Barcelona - † 18. března 1857, Řím), princezna bourbonsko-parmská

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Fridrich Kristián se stal v říjnu roku 1763, po smrti svého otce, saským kurfiřtem.

Jedním z jeho prvních činů po nástupu na trůn bylo to, že odstavil od vlády premiéra Heinricha von Brühla z důvodu jeho neoblíbenosti. Ta byla způsobena nejen neúspěšnou hospodářskou politikou, ale i katastrofální politikou zahraniční, v důsledku které bylo Sasko zataženo do sedmileté války. Zahájil za pomoci svých reforem obnovu finančního systému Saska a podařilo se mu pozvednout válkou zpustošenou zemi.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Své vladařské schopnosti mu však nebylo dopřáno uplatnit v plné míře - za pouhé dva měsíce po nástupu na trůn, 17. prosince téhož roku, zemřel na černé neštovice. Ze stejného důvodu se nestal polským králem, neboť v Polsku na trůn nastoupil Stanislav II. August Poniatowski v důsledku státního převratu, za nímž stála mocná rodina Czartoryski a jenž byl podporován ze strany Ruska; v důsledku své předčasné smrti Fridrich Kristián nemohl uplatnit a prosadit svá práva k polskému trůnu. Na saský trůn po něm nastoupil jeho prvorozený syn Antonín. Protože v té době byl ještě neplnoletý, vládli za něj jako regenti společně jeho matka, královna-vdova Marie Antonie, a jeho strýc, mladší bratr Fridricha Kristiána František Xaver Saský, kteří pokračovali v reformách, zahájených zemřelým panovníkem.

Fridrich Kristián byl pohřben v katolické katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]