Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská
Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská | |
---|---|
Královna saská | |
![]() Portrét Marie Terezie od Vincenza Gianniniho, asi 1785-87. | |
Narození | 14. ledna 1767 Florencie |
Úmrtí | 7. listopadu 1827 (ve věku 60 let) Lipsko |
Pohřbena | Katedrála Nejsvětější Trojice, Drážďany |
Manžel | Antonín Saský |
Potomci | Fridrich August Saský, Marie Luisa Saská, Marie Johana Saská a Marie Tereza Saská |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská |
Otec | Leopold II. |
Matka | Marie Ludovika Španělská |
Příbuzní | Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, Marie Anna Rakouská, Ludvík Habsbursko-Lotrinský, František I. Rakouský, Ferdinand III. Toskánský, Josef Habsbursko-Lotrinský, Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský, Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský, Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský, Jan Habsbursko-Lotrinský a Marie Amálie Rakouská (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská (Maria Theresia Josepha Charlotte Johanna; 14. ledna 1767, Florencie – 7. listopadu 1827, Lipsko), byla rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna. Později byla saskou královnou jako druhá manželka a choť krále Antonína Saského.
Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]
Marie Terezie se narodila ve Florencii v Toskánském velkovévodství jako nejstarší dítě toskánského velkovévody Petra Leopolda (později Leopolda II., císaře Svaté říše římské) a jeho manželky Marie Luisy Španělské. Byla také nejstarším vnoučetem Karla III. Španělského. Stejně jako všechny nejstarší dcery dětí svých prarodičů z otcovy strany dostala jméno po své babičce, habsburské panovnici Marii Terezii.
Marie Terezie a její sourozenci byli vychováváni poněkud jinak, než bylo v té době u královských dětí obvyklé: vychovávali je rodiče, nikoliv družina služebnictva, byli do značné míry odděleni od jakéhokoliv slavnostního dvorského života a byli vedeni k prostému a skromnému životu.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Dne 8. září 1787 se Marie Terezie ve Florencii v zastoupení provdala za saského prince Antonína, později se 18. října 1787 v Drážďanech vzali osobně. Antonín byl předtím ženatý s Marií Karolínou Savojskou, která zemřela v roce 1782 na neštovice. Mozartova opera Don Giovanni měla být původně uvedena na počest Marie Terezie a Antonína při jejich návštěvě Prahy 14. října 1787, kdy cestovali mezi Drážďany a Vídní, a libreta byla vytištěna s věnováním jim.
Premiéru se však nepodařilo zajistit včas, a tak byla na výslovný příkaz strýce Marie Terezie, císaře Svaté říše římské Josefa II., nahrazena operou Figarova svatba. Volbu Figarovy svatby považovali mnozí pozorovatelé za nevhodnou pro novomanželku a manželé opustili operní divadlo předčasně, aniž by viděli celé dílo. Mozart si na intriky kolem této události trpce stěžoval v dopise svému příteli Gottfriedu von Jacquinovi, který byl psán postupně mezi 15. a 25. říjnem 1787. V září 1791 byla v Praze přítomna také premiéře Mozartovy opery La clemenza di Tito, která vznikla v rámci tamních oslav na počest korunovace jejího otce českým králem.
Marie Terezie byla popisována jako prostá a domácká osoba, která se věnovala soukromému rodinnému životu, a údajně se jí ulevilo, když se provdala za manžela, od něhož se v době sňatku neočekával trůn. Všechny její čtyři děti zemřely jako kojenci. Po smrti své sestřenice a švagrové, princezny Karolíny Parmské, se však spolu se svou druhou švagrovou, Amálií Zweibrückensko-Birkenfeldskou, podělila o výchovu jejich dětí, což prý dělaly velmi přísně.
Jejím přičiněním se uskutečnil sňatek budoucího saského krále Fridricha Augusta II. s její neteří Karolínou Ferdinandou, dcerou císaře Františka I.[1]
Pozdější léta života
[editovat | editovat zdroj]Marie Terezie pomohla svému otci, v té době již císaři Svaté říše římské, zorganizovat setkání mezi Rakouskem, Pruskem a francouzskými emigranty v Sasku, které vyústilo v Pilnickou deklaraci z 25. srpna 1791.
V roce 1806 uprchla s rodinou ze Saska do Prahy během války proti Napoleonovi I. V roce 1813 se jim podařilo vrátit. Po smrti svého švagra Fridricha Augusta I. v květnu 1827 se mohla jen několik měsíců těšit z titulu saské královny. Jeho spojenectví s Napoleonem však vedlo na Vídeňském kongresu ke značným územním ztrátám Saska.
Marie Terezie zemřela v Lipsku v roce 1827 ve věku 60 let.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Marie Terezie a Antonín byli rodiči čtyř dětí, z nichž všechny se narodily a zemřely v Drážďanech; žádný nepřežil dva roky:
- Marie Ludovika Augusta Bedřiška Tereza Františka Johana Aloisie Nepomucena Ignácie Anna Josefa Xavera Františka de Paula Barbara (14. března 1795 – 25. dubna 1796)
- Frederik Augustus (5. dubna 1796)
- Marie Johana Ludovika Anna Amálie Nepomucena Aloisie Ignácie Xavera Josefa Františka de Chantal Eva Apolena Magdaléna Crescentia Vincencia (5. dubna 1798 – 30. října 1799)
- Marie Terezie (15. října 1799)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Theresa of Austria, Queen of Saxony na anglické Wikipedii.
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 310.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 310.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons
- (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Perrage
Saská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská |
5. května 1827–7. listopadu 1827 Marie Terezie Josefa Habsbursko-Lotrinská |
Nástupce: Marie Anna Bavorská |
- Habsbursko-lotrinští v 18. století
- Habsbursko-lotrinští v 19. století
- Wettinové (albertinská větev)
- Toskánské princezny
- Arcivévodkyně
- Saské korunní princezny
- Saské královny
- Narození v roce 1767
- Narození 14. ledna
- Narození ve Florencii
- Úmrtí v roce 1827
- Úmrtí 7. listopadu
- Úmrtí v Lipsku
- Pohřbení v katedrále v Drážďanech