Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
císařovna římskoněmecká, královna česká, uherská a chorvatská
Dobový portrét Amálie Vilemíny
Dobový portrét Amálie Vilemíny
Manžel Josef I. Habsburský
Narození 21. dubna 1673
Lüneburg
Úmrtí 10. dubna 1742 (68 let)
Vídeň
Předchůdce Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Následník Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Dynastie Welfové
Otec Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
Matka Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 Lüneburg10. dubna 1742 Vídeň) pocházela z dolnoněmeckého rodu Welfů, byla dcerou vévody brunšvicko-lüneburského Jana Friedricha a jeho manželky, falcko-simmernské princezny Benedikty.

Byla manželkou arcivévody Josefa I., krále a císaře římského, krále českého, uherského a chorvatského a markraběte moravského.


Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Amálie se narodila jako nejmladší dítě vévodského páru v roce 1673. Jako mladá byla vychovávána v katolickém duchu v klášteře v Maubuissonu, kde byla abataší její prateta Luisa Hollandina. 24. února 1699 byla ve Vídni jako šestadvacetiletá provdána za o pět let mladšího následníka císařského trůnu Josefa I., a to z čistě politických důvodů, aby evangeličtí Welfové navázali styky s císařským královským dvorem, stejně jako falčtí Wittelsbachové.

Tento sňatek navíc podporoval císař Leopold I. Habsburský, naopak jeho manželka, Eleonora Magdalena mu velice odporovala, protože nechtěla, aby se falcký vliv na vídeňském královském dvoře oslabil.

Manželství s Josefem I.[editovat | editovat zdroj]

Ze začátku bylo toto manželství radostné a optimální, narodily se tři děti za dva a půl roku. Arcivévoda Josef však po smrti syna, arcivévody Leopolda Josefa, začal udržovat poměr s mnoha milenkami. Onemocněl zřejmě syfilidou a svou manželku nakazil také. Ta už pak nikdy nemohla být těhotná.

Po této události se spolu svou tchyní Amálie snažila ovlivnit vídeňskou politiku ve prospěch falcké a s ní spřízněné nové hannoverské strany. Po smrti svého manžela Josefa I. se dostala do sporu s Karlem VI. i s jeho manželkou kvůli prosazování práva o nástupnictví královského trůnu pro své dcery.

Vdova[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. letech 18. století se zmítal vídeňský dvůr spory mezi Amálií Vilemínou, Eleonorou Magdalénou, vdovou po Leopoldovi I., a Alžbětou Kristýnou, manželkou Karla VI. Rozřešil je až Karel VI. prosazením pragmatické sankce. Nicméně i po té snažila u dvora upřednostnit v nástupnictví své zetě, Augusta Saského a Karla Albrechta Bavorského, ovšem bezúspěšně. Po této porážce odešla Amálie Vilemína ode dvora, založila ve Vídni klášter sester Navštívení Panny Marie (visitantinky) a v roce 1719 do něho vstoupila.

Dožila se korunovace své dcery Marie Amálie českou královnou. Samotná Amálie Vilemína se nikdy českou královnou nestala.

Císařovna, která manžela přežila o více než třicet let, zemřela v klášteře visitantinek (řádu sv. Františka Saleského) ve Vídni roku 1742. Zde je také pohřbena, kromě srdce, které je uloženo ve vídeňské kapucínské kryptě.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

∞ 20.8.1719 August III., saský kurfiřt (1733/1736-1763) a polský král (1733-1763)
  • 2. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň - 4. 8. 1701 Vídeň)
  • 3. Marie Amálie (22. 10. 1701 - 11. 12. 1756)
∞ 1722 Karel VII. Albrecht, kurfiřt bavorský (1726-1745) a římský císař (1742-1745)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Mecklenbursko-Schwerinská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Dorothea Dánská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
'Amálie Vilemína'
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
Fridrich Falcký
 
 
 
 
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
Eduard Falcký
 
 
 
 
 
 
Jakub I. Stuart
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
 
 
 
 
Anna Dánská
 
 
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Gonzaga
 
 
Karel I. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Henrietta Klevská
 
 
Anna Gonzagová
 
 
 
 
 
 
Karel II. Lotrinský
 
 
Kateřina de Mayenne
 
 
 
 
 
 
Henrietta Savojská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Česká královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Uherská královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna