Alžběta Vilemína Württemberská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Vilemína Württemberská
rakouská arcivévodkyně
Alžběta Vilemína Württemberská, Johann Baptist von Lampi starší, 1785
Alžběta Vilemína Württemberská, Johann Baptist von Lampi starší, 1785
Sňatek 6. ledna 1788
Manžel František Rakouský
Úplné jméno Alžběta Vilemína Luisa
Narození 21. dubna 1767
Trzebiatów, Pomořansko
Úmrtí 18. února 1790 (22 let)
Vídeň, Rakousko
Potomci Ludovika Alžběta Rakouská
Dynastie Württemberkové
Otec Fridrich II. Evžen Württemberský
Matka Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Vilemína Luisa Württemberská (21. dubna 1767 Trzebiatów18. února 1790 Vídeň) byla württemberská princezna a první manželka pozdějšího císaře Františka II.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Trzebiatówě (německy Treptow an der Rega), tehdy součást Braniborského markrabství z manželství vévody Fridricha Evžena (1732–1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736–1798) a byla už osmým narozeným dítětem z dvanácti.

Sourozenci: württemberský král Fridrich Vilém (1754–1816), Ludvík Fridrich (1756–1817), Evžen Fridrich (1758–1822), ruská carevna Marie Fjodorovna (původním jménem Žofie Dorota, 1759–1828), Vilém Fridrich (1761–1830), Bedřiška Alžběta (1765–1785), Alexandr Fridrich (1771–1833) a Jindřich Karel (1772–1838).

Život[editovat | editovat zdroj]

V patnácti letech přišla z podnětu císaře Josefa II. do Vídně, kde byla v salesiánském klášteře v katolické víře vychována, aby se mohla stát manželkou Josefova synovce Františka. Svatba se konala 6. ledna 1788 ve Vídni. O rok později Alžběta otěhotněla, ale její zdraví se povážlivě zhoršilo. Poté, co spatřila 15. února 1790 císaře Josefa po posledním pomazání na smrtelné posteli, omdlela[1] a o dva dny později, 17. února roku 1790 pak na svět přivedla dceru Luisu Alžbětu. Porod byl dlouhý a těžký a k vybavení dítěte nakonec lékaři museli použít kleští; holčička se narodila silně poškozená a v roce a půl věku zemřela. Alžběta sama zemřela den po porodu na nezvládnutelné poporodní krvácení. Pohřbena byla v kapucínské kryptě ve Vídni.

Alžběta měla se stárnoucím císařem Josefem velmi vřelý vztah a stala se mu potěchou v jeho posledních dnech. Když však zemřela, císař ztratil i tu poslední chuť žít a skonal pouhé dva dny po ní. Její manžel, pozdější císař František II., se půl roku po její smrti znovu oženil.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Luisa Alžběta (18. února 1790 Vídeň – 24. června 1791 Vídeň)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth von Württemberg na německé Wikipedii.

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 54. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]