Přeskočit na obsah

Württemberkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Württemberkové
Znak rodu Württemberků
ZeměWürttemberské království Württembersko
Montbéliard (od 1444)
Titulykrál Württemberský
vévoda Württemberský
hrabě Württemberský
hrabě z Montbéliardu
ZakladatelKonrád I. Württemberský
Rok založení1081
Konec vlády1918
Poslední vládceVilém II. Württemberský
Současná hlavaVilém, vévoda Württemberský
Větve roduWürttemberg-Stuttgart
Württemberg-Urach
Württemberg-Altshausen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dynastie Württemberků (německy Haus Württemberg) nebo jen Württemberkové či Württemberští je bývalá württemberská panovnická dynastie. Ve Württembersku vládla od roku 1081 do roku 1918, kdy byly svrženy všechny německé monarchie. V letech 10891495 vládli jako hraběcí dynastie, poté v letech 14951803 jako vévodská dynastie a v letech 18031806 byli dokonce říšskými kurfiřty, poté byli dědičně povýšeni na krále. Jako královská dynastie vládli až do roku 1918 s tím,že od roku 1871 patřilo Württembersko do Německého císařství a tak již nebyli suverénními panovníky.

Posledním panovníkem byl král Vilém II. a současnou hlavou rodu je Vilém, vévoda Württemberský.

Hrabata Württemberští (1089–1495)

[editovat | editovat zdroj]
Znak hrabství Württemberského
Znak hrabství Württemberského
Podrobnější informace naleznete v článku Württemberské hrabství.

Württemberské hrabství vzniklo oddělením od Švábského vévodství v roce 1089, pod vládou hraběte Konráda I., který byl do té doby známý jako Conrad von Beutelsbach. Nová země získala jméno podle vládnoucího rodu, který se sám nazýval podle rodového hradu Württemberg.

Hrabě Eberhard I. († 1325) oponoval třem německým králům, zdvojnásobil území Württemberska a přenesl své sídlo z hradu Württemberg do současného dnešního centra země Stuttgartu.

Württembersko bylo několikrát rozděleno mezi větve rodu, ale nejdůležitější rozdělení způsobila smlouva z Nürtingenu, která rozdělila zemi mezi dvě linie a to Württemberg-Stuttgart a Württemberg-Urach s centry v uvedených městech.

Linie Württemberg-Stuttgart

[editovat | editovat zdroj]
Znak hrabat Württemberska-Urachu (1444–1495)
Znak hrabat Württemberska-Urachu (1444–1495)

Linie Württemberg-Urach

[editovat | editovat zdroj]

Smlouva z Münsingenu z roku 1482 spojila rozdělené hrabství opět v jednu zemi a prohlásila ho nedělitelným. Hrabství bylo roku 1495 povýšeno na vévodství.

Vévodové Württemberští (1495–1803)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Württemberské vévodství.
Znak vévodství Württemberského
Znak vévodství Württemberského

Smlouvou z Münsingenu byla opět spojena obě hrabství do jednoho celku a ten poté roku 1495 povýšen na vévodství. Z hraběte Eberharta V. se stal vévoda Eberhard I. Vévodství bylo v říši suverénní a podléhalo pouze císaři. V letech 15191534 připojeno k Rakousku. Díky reformaci a pomoci hesenského lankraběte a dalších panovníků získal vévoda Ulrich své vévodství zpět. Za jeho vlády se v zemi rozšířilo protestantství.

Když roku 1793 zemřel bezdětný vévoda Karel Evžen byl následován jeho bratrem Ludvíkem Evženem († 1795) a po jeho smrti nastoupil další z bratrů a to Fridrich Evžen († 1797). Tento princ, sloužil v armádě Fridricha Velikého a byl s ním dokonce příbuzný, jeho děti byly podle pruského vzoru vzdělané v protestantské víře.

Po jeho smrti nastoupil syn, vévoda Fridrich II., který se podle vzoru na Fridricha Velikého, se zúčastnil války proti Francii (navzdory přání svého lidu). Když bylo opět díky francouzské invazi zničené území, odešel vévoda do Erlangenu, kde zůstal až do uzavření míru z Lunéville dne 9. února 1801. V roce 1803 také Fridrich II. přijal od Napoleon titul kurfiřta. Württemberskem nově obsazená území nebyly začleněny do vévodství, ale zůstaly samostatné a byly známé jako "Nové Württembersko". V roce 1806 bylo díky Napoleonem provedenému rozpadu Svaté říše římské národa německého spojeny území starého Württemberska a nového Württemberska a toto Württemberské vévodství (a kurfiřtství) bylo s Napoleonovým přičiněním prohlášeno suverénním královstvím (stejně jako sousední a větší Bavorsko).

Znak vévodství Württemberského, z roku 1733
Znak vévodství Württemberského, z roku 1733

Vévoda z Urachu

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vévoda z Urachu.
Znak vévodů z Urachu
Znak vévodů z Urachu
Vilém Württemberský resp. Mindaugas II.

Titul vévody z Urachu byl vytvořen pro Alexandra Fridricha Viléma Ferdinanda, hraběte Württemberského 28. března 1867, s oslovení Jasnost.

Vilém byl syn vévody Viléma Württemberského (1761–1830) a jeho morganatické manželky, baronky Vilemíny von Tunderfeldt-Rhodis (1777–1822), kterou si vzal v Coswigu dne 23. srpna 1800. Jeho dědeček byl Fridrich II. Evžen (1732–1797), od pochází všichni württemberští králové a to i titulární. Větev vévodů z Urachu je však jako morganatická vyloučena z následnictví trůnu.

Vilém, 2. vévoda z Urachu byl krátce na konci první světové války v roce 1918 vybrán, aby se stal litevským králem jako Mindaugas II. Litevským králem se ale nakonec nestal v důsledcích konce první světové války a německé prohry ve válce.

Vévoda a kurfiřt Württemberský (1803–1806)

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Württemberské vévodství a Württemberské kurfiřtství.
Znak vévodství a kurfiřtství Württemberského
Znak vévodství a kurfiřtství Württemberského

Když po smrti vévody Fridricha II. Evžena nastoupil jeho syn, vévoda Fridrich II.. Ten se podle vzoru na Fridricha Velikého zúčastnil války proti Francii (navzdory přání svého lidu). Když bylo opět díky francouzské invazi zničené území, odešel vévoda do Erlangenu, kde zůstal až do uzavření míru s Lunéville dne 9. února 1801.

V roce 1803 také vévoda Fridrich II. přijal od Napoleon titul říšského kurfiřta. Württemberskem nově obsazená území nebyly začleněny do vévodství, ale zůstaly samostatné a byly známé jako "Nové Württembersko". V roce 1806 bylo díky Napoleonem provedenému rozpadu Svaté říše římské národa německého spojeny území starého Württemberska a nového Württemberska a toto Württemberské vévodství (a kurfiřtství) bylo s Napoleonovým přičiněním prohlášeno suverénním královstvím (stejně jako sousední a větší Bavorsko). Zároveň také díky prešpurskému míru z roku 1805 získalo Württembersko jako odměnu několik různých menších rakouských majetků v Švábsku.[1]

Králové Württemberska (1806–1918)

[editovat | editovat zdroj]
Znak království Württemberského
Znak království Württemberského
Střední znak království Württemberského
Střední znak království Württemberského
Podrobnější informace naleznete v článku Württemberské království.

Württemberské království vzniklo v roce 1806, kdy ho Napoleon Bonaparte za pomoc (dědičně) povýšil z vévodství na království, zároveň se stalo členem Rýnského spolku. Již v roce 1803 udělil Napoleon vévodovi Fridrichovi I. kurfiřtský titul. Württembersko se také jako ostatní německé státy v roce 1815 stalo členem Německého spolku. V roce 1871 po Prusko-francouzské válce se jako většina zbylých nezávislých německých států stalo součástí Německého císařství. V jeho rámci však stejně jako Bavorské království, Saské království a Pruské království získalo v mírových dobách samostatně řízenou armádu. Když 6. října 1891 zemřel náhle král Karel I. nastoupil na trůn jeho bratranec Vilém II.[2]

V důsledku německé porážky v první světové válce se v listopadu 1918 úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v Berlíně, takzvaná listopadová či německá revoluce, jež se rozšířila po celém Německém císařství. Důsledkem revoluce bylo, že postihla celé Německo a byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně samotného Německého císařství. Dne 30. listopadu 1918 zde byl nucen odstoupit poslední král Vilém II. a byl vyhlášen Svobodný lidový stát Württembersko (Freier Volksstaat Württemberg), který byl do 1933 spolkovou zemí tzv. Výmarské republiky.

Hlava rodu po roce 1918

[editovat | editovat zdroj]
Znak rodu na jejich současné rezidenci v Altshausenu

Z důvodu nedostatku mužských dědiců podle salického zákona po smrti Viléma II. v roce 1921 musel přejít nárok na královský titul zpět až k potomkům vévody Fridricha II. Evžena. A to proto jelikož linie vévodů z Urachu byla vyloučena z následnictví jelikož celá linie byla morganatická a následnictví připadlo mladší větvi z Württembergu-Altshausenu.

Nevládnoucí členové rodu

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Haus Württemberg na německé Wikipedii a List of rulers of Württemberg na anglické Wikipedii.

  1. http://www.almanachdegotha.org/id123.html Archivováno 20. 12. 2009 na Wayback Machine. Genealogie württemberských králů,gothajský almanach (en)
  2. Dějiny Německa – Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]