Dynastie Petrovićů-Njegošů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dynastie Petrovićů-Njegošů
Coat of arms of the House of Petrović-Njegoš 2.svg
Země Černá HoraČerná Hora
Tituly
Zakladatel Danilo I. Petrović-Njegoš
Rok založení 1696
Konec vlády 1918
Poslední vládce Nikola I. Petrović-Njegoš
Současná hlava Nikolas, korunní princ černohorský
Větve rodu žádné

Dynastie Petrovićů-Njegošů (srbsky: Династија Петровић-Његош, Dinastija Petrović-Njegoš) nebo jen Petrovićové-Njegošové je starý šlechtický rod Srbů/Černohorců původem z hranic Černé Hory s Bosnou, jenž v letech 1696 - 1918 tvořil postupně vládnoucí vladykovskou, knížecí a královskou dynastii v Černé Hoře. Během první světové války tato dynastie na krátkou dobu ovládala také část Albánie, dnešního Kosova a pobřeží Chorvatska. V roce 1918 byli Petrovićové-Njegošové sesazeni a Černá Hora sloučena se Srbskem a později s Jugoslávií.

V letech 1941 - 1944 byl obnoven Nezávislý stát Černá Hora jako loutkové království pod nadvládou nejdříve Fašistické Itálie a po její kapitulaci Třetí říše. Tehdejší hlava rodu, korunní princ Michael avšak odmítl převzít fašisty nabízenou černohorskou korunu, čímž sebe a svou manželku, korunní princeznu Geneviève dostal do vězení a země zůstala bez panovníka, jehož pozici zastával Italy dosazený guvernér.

Díky sňatkové politice krále Nikoly I. Petroviće-Njegoše (v jejíž svazcích kupodivu vždy hrála velkou roli láska mezi manžely) se členové dynastie stali příslušníky několika důležitých evropských vládnoucích rodin (např. Karađorđevićů, Obrenovićů, Savojských, Romanovců nebo méně významných Battenbergů, Meklenbursko-Štrelických aj.).

Současnou hlavou dynastie je korunní princ Nikolas, žijící v exilu ve Francii, jenž se veřejně hlásí k dědictví Černohorského království a několikrát také učinil veřejné prohlášení, že je ochoten nastoupit na trůn svých předků, pokud by to bylo výslovným přáním Černohorců. Otázka obnovení monarchie vždy byla a stále je v Černé Hoře tématem k mnoha vážným úvahám. 15. dubna 2011 vláda Černé Hory informovala černohorskou královskou rodinu o novém návrhu zákona rehabilitujícího královskou rodinu s vytvořením nadace pro dynastii Petrovićů-Njegošů v čele s hlavou dynastie. Zákon sděluje postupné navrácení zkonfiskovaného královského majetku mezi lety 1917 - 1918, kulturní, humanitární a rozvojovou podporu, či zajištění černohorského státního občanství všem členům královské rodiny. Nový návrh vlády korunní princ Nikolas přijal a v současnosti probíhají procesy jeho schvalování.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Přestože se jedná o dynastii ryze černohorskou, její členové žili dlouhou dobu v Bosně a do Černé Hory se pravděpodobně začali stěhovat během vlády Ivana I. Crnojeviće. Petrovićové-Njegošové se později usadili ve vesnici Njeguši nedaleko historického hlavního města Cetinje.

Erb černohorských vladyků

Vladykové černohorští (knížata-biskupové; 1696 - 1852)[editovat | editovat zdroj]

Erb černohorských knížat

Knížata černohorská (1852 - 1910)[editovat | editovat zdroj]

Erb černohorských králů

Králové černohorští (1910 - 1918)[editovat | editovat zdroj]

Hlavy rodu po roce 1918 a titulární králové[editovat | editovat zdroj]

Královská standarta korunního prince Nikoly II.

Následníkům černohorského trůnu náleží od roku 1900 automaticky titul velkovévoda Grahovský a Zetský.

Galerie[editovat | editovat zdroj]