Marie Dorotea Württemberská
| Marie Dorotea Württemberská | |
|---|---|
| rakouská arcivévodkyně | |
 Marie Dorotea | |
| Úplné jméno | Maria Dorothea Luise Wilhelmine Caroline |
| Narození | 1. listopad 1797 Pokój, Slezsko |
| Úmrtí | 30. března 1855 Budapešť, Uhersko |
| Manžel | Josef Habsbursko-Lotrinský |
| Potomci | Františka Marie Alexandr Alžběta Františka Josef Karel Marie Jindřiška |
| Dynastie | Württemberkové (narozením) |
| Otec | Ludvík Württemberský |
| Matka | Henrietta Nasavsko-Weilburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Dorotea Luisa Württemberská (německy: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko – 30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.[1] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.[2] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.
Manželství a život v Uhrách[editovat | editovat zdroj]
Roku 1819 se provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). I po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.[3] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.
Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.[3] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. Zemřela v roce 1855, při jedné z cest do Uher. Pohřbena byla v Budapešti.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manželství.
- Františka Marie Alžběta (30. července 1820 – 23. srpna 1820)
- Alexandr (6. června 1825 – 12. listopadu 1837)
- Alžběta Františka Marie (17. ledna 1831 – 14. února 1903),
- ⚭ 1847 Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este (20. července 1821 – 15. prosince 1849)
- ⚭ 1854 Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (29. července 1818 – 20. listopadu 1874)
- Josef Karel Ludvík (2. března 1833 – 13. června 1905), ⚭ 1864 Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská (8. července 1846 – 3. června 1927)
- Marie Henrieta (23. srpna 1836 – 19. září 1902), ⚭ 1853 Leopold II. Belgický (9. dubna 1835 – 17. prosince 1909), belgický král od roku 1865 až do své smrti
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský | ||||||||||||
| Karel Alexandr Württemberský | ||||||||||||
| Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská | ||||||||||||
| Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
| Anselm František Thurn-Taxis | ||||||||||||
| Marie Augusta Thurn-Taxis | ||||||||||||
| Maria Ludovika Anna Františka Lobkowiczková | ||||||||||||
| Ludvík Württemberský | ||||||||||||
| Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
| Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
| Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
| Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
| Fridrich Vilém I. | ||||||||||||
| Žofie Dorota Pruská | ||||||||||||
| Žofie Dorotea Hannoverská | ||||||||||||
| 'Marie Dorotea Luisa Württemberská' | ||||||||||||
| Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Karel August Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Marie Polyxena Leiningensko-Hartenburská | ||||||||||||
| Karel Kristián Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Jiří August Samuel Nasavsko-Saarbrückensko-Idsteinský | ||||||||||||
| Augusta Friederika z Nassau-Idsteinu | ||||||||||||
| Henrietta Dorota Öttingenská | ||||||||||||
| Henrietta Nasavsko-Weilburská | ||||||||||||
| Jan Vilém Friso | ||||||||||||
| Vilém IV. Oranžský | ||||||||||||
| Marie Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Karolína Oranžsko-Nasavská | ||||||||||||
| Jiří II. | ||||||||||||
| Anna Hannoverská | ||||||||||||
| Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 286.
- ↑ http://thepeerage.com/p11054.htm#i110537
- ↑ a b Hamannová, str. 286.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Dorotea Württemberská na Wikimedia Commons - (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
