Židlochovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židlochovice

Židlochovice – náměstí Míru
Znak obce ŽidlochoviceVlajka obce Židlochovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0643 584282
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Židlochovice
Historická země Morava
Katastrální území Židlochovice
Katastrální výměra 5,93 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 803 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 190 m n. m.
PSČ 667 01
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Židlochovice
Masarykova 100
667 01 Židlochovice
Starosta Ing. Jan Vitula
Oficiální web: www.zidlochovice.cz
Email: posta@zidlochovice.cz
Židlochovice
Židlochovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židlochovice (německy Groß Seelowitz[2]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 18 km jižně od Brna při soutoku Litavy a Svratky, na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-svrateckého úvalu Výhonu (355 m n. m.). Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Prostřední sady, Hačky, Výhon, Vinohrádky, Výšavy, Pastviska).

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Židlochovice měly do druhé poloviny 20. století poněkud odlišné katastrální hranice než mají v současnosti. Mnichovská dohoda učinila ze Židlochovic pohraniční město, přičemž tehdy stanovená nová hranice mezi nacistickým Německem a neobsazeným zbytkem Československa zabíhala dost hluboko do současného intravilánu Židlochovic (řada tehdy ještě nezastavěných pozemků v židlochovické lokalitě zvané „Žižkov“ patřila k původnímu katastru sousední obce Vojkovice, jejíž katastr byl téměř celý zabrán Německem). K 1. lednu 1959[3] pak provedl krajský národní výbor v Brně svým usnesením ze dne 12. prosince 1958 výraznou úpravu hranice Židlochovic se sousedními obcemi Hrušovany u Brna a Vojkovicemi právě v lokalitě Žižkova, přičemž k důvodům patřilo 24 postavených či rozestavěných domů na území připojeném k Židlochovicím. Židlochovice při této úpravě svojí hranice získaly od Vojkovic 26,571 hektarů půdy a od Hrušovan 3,687 hektarů půdy. Naopak k Vojkovicím přešlo od Židlochovic 0,1243 hektarů půdy.

Od roku 2003 jsou Židlochovice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí. V letech 1998–2006 byla starostkou Hana Kratochvílová, v letech 2006–2008 město vedl Jan Vitula. Mezi lety 2008 a 2014 působil ve funkci starosty Vlastimil Helma, v roku 2014 byl do čela města zvolen opět Jan Vitula.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[5]
2 826 2 651 2 635 2 613 2 514 2 562 2 764 2 508 2 782 2 855 3 443 3 251 3 087 3 562

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Židlochovicích.

V Židlochovicích je několik významných památek, mezi hlavní patří zámek, radnice, gymnázium, Strejcův sbor a kostel Povýšení svatého Kříže.

Radnice[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.

Kostel Povýšení svatého Kříže[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Povýšení svatého Kříže (Židlochovice).

Postaven v letech 1724-1730 vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.

Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.

Zvonice na starém hřbitově[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svaté Barbory (Židlochovice).

Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela znovu vysvěceného v roce 1446. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen několikrát požárem a nakonec byl v 19. století zbořen. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.

Strejcův sbor[editovat | editovat zdroj]

Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny.

Po dlouhém pátrání nadšeného znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. Město usiluje o její renovaci.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Židlochovice (zámek).

Původní tvrz přestavěná na zámek – nejprve renesančně, později barokně – současný vzhled je empírový.

Cukrovar[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Cukrovar Židlochovice.

Cukrovar patřil k nejznámějším v českých zemích. Zde byl prvně zaveden proces difuze, tedy novinka srovnatelná s přínosem cukrovaru v Dačicích, kde byla poprvé vyrobena kostka cukru. Filtrační věž a komín bývalého cukrovaru byly Ministerstvem kultury prohlášeny kulturní památkou.

Robertova vila[editovat | editovat zdroj]

Empírová vila z 30. let 19. století, chráněna jako kulturní památka České republiky.[6] Vilu, nacházející se v jižní části města, nechal postavit Florentin Robert, zakladatel židlochovického cukrovaru, jako rodinné sídlo. Boční křídlo bylo dostavěno na konci 19. století. V současnosti (2013) ve vile sídlí základní umělecká škola a mateřské centrum.
U vily se nachází veřejná zahrada a dětské hřiště. Část zahrady je postupně upravována do podoby přírodní zahrady.

Zavěšený most přes Svratku[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Židlochovický most.

Zavěšený most, postavený v letech 1989–1993, tvoří jednu z dominant města. Na jeho místě dříve stával dřevěný most z roku 1737 a po něm ocelový příhradový most z roku 1897.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

V Židlochovicích žilo do roku 1942 několik židovských rodin. Během konečného řešení židovské otázky byli tito lidé odvlečeni a zavražděni. Šestnáct židlochovických židů odjelo transportem Ah dne 4. 12. 1942 z Brna do ghetta Terezín. Odtud byli všichni posláni dále do koncentračních táborů, kde bez výjimky zahynuli. Transport Ap byl vypraven 18. 4. 1942 z Terezína do Rejowiec. Transport An byl vypraven 25. 4. 1942 z Terezína do varšavského ghetta. Transport Er byl vypraven 16. 10. 1944 z Terezína do Osvětimi. Transport Ek byl 28. 9. 1944 z Terezína vypraven do Osvětimi.

Z archivních dokumentů židovské obce plyne, že tři občané zahynuli v Osvětimi, 3 v ghettu Varšava a deset v transitním koncentračním táboře Rejowiec (70 km od koncentračního tábora Sobibor). Šlo o tyto občany Židlochovic:

  • Maxmilian Kosina (* 1879)
  • Elise Kosina (* 1882)
  • Hilda Kraus (* 1907)
  • Alfred Steiner (* 1875)
  • Olga Steiner (* 1887)
  • Charlotte Burian (* 1875)
  • Richard Burian (* 1887)
  • Irma Burian (* 1890)
  • Hilda Burian (* 1914)
  • Gertrude Burian (* 1920)
  • Jakob Stiasny (* 1884)
  • Irma Stiasny (* 1899)
  • Otto Stiasny (* 1921)
  • Siegfried Stiasny (* 1881)
  • Oskar Kohn (* 1893)
  • Friederike Schäfer (* 1879)

V místě, kde v dolní části náměstí Míru stával dům rodiny Burianových, bylo díky aktivitě vedení města umístěno pět Kamenů zmizelých (Stolpersteine). Slavnostního aktu umístění kamenů se 19. dubna 2015 zúčastnili zástupci města v čele se starostou a také zástupce Židovské obce Brno. Před domem na náměstí Míru č. 27, kde žili manželé Steinerovi, byly dva Kameny zmizelých slavnostně umístěny 8. května 2016 rovněž za účasti zástupců brněnské židovské obce a zástupců města.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Panorama Židlochovic z rozhledny Akátová věž. Uprostřed zámek s parkem, vlevo komín a budovy bývalého cukrovaru.
Panorama Židlochovic z rozhledny Akátová věž. Uprostřed zámek s parkem, vlevo komín a budovy bývalého cukrovaru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 236.  
  3. Úřední list republiky Československé, ročník 1959, částka 26, str. 296 a 297
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  5. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2011, czso.cz
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-06-05]. Katalogové číslo 149515 : vila. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]