Židlochovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židlochovice
Židlochovice – náměstí Míru

Židlochovice – náměstí Míru

znak obce Židlochovicevlajka obce Židlochoviceznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0643 584282
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Židlochovice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Židlochovice
katastrální výměra: 5,93 km²
počet obyvatel: 3 803 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 190 m n. m.
PSČ: 667 01
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Židlochovice
Masarykova 100
667 01 Židlochovice
starosta / starostka: Ing. Jan Vitula
Oficiální web: www.zidlochovice.cz
E-mail: posta@zidlochovice.cz

Židlochovice
Red pog.svg
Židlochovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Židlochovice (německy Groß Seelowitz)[2] jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 18 km jižně od Brna při soutoku Litavy a Svratky, na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-svrateckého úvalu Výhonu (355 m n. m.). Žije zde zhruba 3700 obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Prostřední sady, Hačky, Výhon, Vinohrádky, Výšavy, Pastviska).

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Židlochovice měly do druhé poloviny 20. století poněkud odlišné katastrální hranice než mají v současnosti. Mnichovská dohoda učinila ze Židlochovic pohraniční město, přičemž tehdy stanovená nová hranice mezi nacistickým Německem a neobsazeným zbytkem Československa zabíhala dost hluboko do současného intravilánu Židlochovic (řada tehdy ještě nezastavěných pozemků v židlochovické lokalitě zvané "Žižkov" patřila k původnímu katastru sousední obce Vojkovice, jejíž katastr byl téměř celý zabrán Německem). K 1. lednu 1959[3] pak provedl krajský národní výbor v Brně svým usnesením ze dne 12. prosince 1958 výraznou úpravu hranice Židlochovic se sousedními obcemi Hrušovany u Brna a Vojkovicemi právě v lokalitě Žižkova, přičemž k důvodům patřilo 24 postavených či rozestavěných domů na území připojeném k Židlochovicím. Židlochovice při této úpravě svojí hranice získaly od Vojkovic 26,571 hektarů půdy a od Hrušovan 3,687 hektarů půdy. Naopak k Vojkovicím přešlo od Židlochovic 0,1243 hektarů půdy.

Od roku 2003 jsou Židlochovice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí.

V letech 1998–2006 byla starostkou Hana Kratochvílová, v letech 2006–2008 město vedl Jan Vitula. Mezi lety 2008 a 2014 působil ve funkci starosty Vlastimil Helma, v roku 2014 byl do čela města zvolen opět Jan Vitula.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[5]
2 826 2 651 2 635 2 613 2 514 2 562 2 764 2 508 2 782 2 855 3 443 3 251 3 087 3 562

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Židlochovicích.

V Židlochovicích je několik významných památek, mezi hlavní patří zámek, radnice, gymnázium, Strejcův sbor a kostel Povýšení svatého Kříže.

Radnice[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.

Kostel Povýšení svatého Kříže[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Povýšení svatého Kříže (Židlochovice).

Postaven v letech 1724-1730 vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.

Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.

Zvonice na starém hřbitově[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svaté Barbory (Židlochovice).

Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela znovu vysvěceného v roce 1446. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen několikrát požárem a nakonec byl v 19. století zbořen. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.

Strejcův sbor[editovat | editovat zdroj]

Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny.

Po dlouhém pátrání nadšeného znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. Město usiluje o její renovaci.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Židlochovice (zámek).

Původní tvrz přestavěná na zámek – nejprve renesančně, později barokně – současný vzhled je empírový.

Cukrovar[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Cukrovar Židlochovice.

Cukrovar patřil k nejznámějším v českých zemích. Zde byl prvně zaveden proces difuze, tedy novinka srovnatelná s přínosem cukrovaru v Dačicích, kde byla poprvé vyrobena kostka cukru. Filtrační věž a komín bývalého cukrovaru byly Ministerstvem kultury prohlášeny kulturní památkou.

Robertova vila[editovat | editovat zdroj]

Empírová vila z 30. let 19. století, chráněna jako kulturní památka České republiky.[6] Vilu, nacházející se v jižní části města, nechal postavit Florentin Robert, zakladatel židlochovického cukrovaru, jako rodinné sídlo. Boční křídlo bylo dostavěno na konci 19. století. V současnosti (2013) ve vile sídlí základní umělecká škola a mateřské centrum.
U vily se nachází veřejná zahrada a dětské hřiště. Část zahrady je postupně upravována do podoby přírodní zahrady.

Zavěšený most přes Svratku[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Židlochovický most.

Zavěšený most, postavený v letech 1989–1993, tvoří jednu z dominant města. Na jeho místě dříve stával dřevěný most z roku 1737 a po něm ocelový příhradový most z roku 1897.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

V Židlochovicích žilo do roku 1942 několik židovských rodin. Během konečného řešení židovské otázky byli tito lidé odvlečeni a zavražděni. Šestnáct židlochovických židů bylo odtransportováno transportem Ah dne 4. 12. 1942 z Brna do ghetta Terezín. Odtud byli všichni posláni dále do koncentračních táborů, kde bez výjimky zahynuli. Transport Ap byl vypraven 18.4. 1942 z Terezína do Rejowiec. Transport An byl vypraven 25.4. 1942 z Terezína do varšavského ghetta. Transport Er byl vypraven 16.10.1944 z Terezína do Osvětimi. Transport Ek byl 28.9.1944 z Terezína vypraven do Osvětimi.

Z dokumentů plyne, že 3 občané zahynuli v Osvětimi, 3 v ghettu Varšava a 10 v transitním koncentračním táboře Rejowiec (70 km od koncentračního tábora Sobibor). Šlo o tyto občany Židlochovic:

  • Maxmilian Kosina (* 1879)
  • Elise Kosina (* 1882)
  • Hilda Kraus (* 1907)
  • Alfred Steiner (* 1875)
  • Olga Steiner (* 1887)
  • Charlotte Burian (* 1875)
  • Richard Burian (* 1887)
  • Irma Burian (* 1890)
  • Hilda Burian (* 1914)
  • Gertrude Burian (* 1920)
  • Jakob Stiasny (* 1884)
  • Irma Stiasny (* 1899)
  • Otto Stiasny (* 1921)
  • Siegfried Stiasny (* 1881)
  • Oskar Kohn (* 1893)
  • Friederike Schäfer (* 1879)

V místě, kde na náměstí Míru stával dům rodiny Burianových, byly díky aktivitě vedení města umístěno pět Kamenů zmizelých. Slavnostního odhalení 19. dubna 2015 se zúčastnili zástupci města v čele se starostou a také zástupce Židovské obce Brno.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama Židlochovic z rozhledny Akátová věž. Uprostřed zámek s parkem, vlevo komín a budovy bývalého cukrovaru.
Panorama Židlochovic z rozhledny Akátová věž. Uprostřed zámek s parkem, vlevo komín a budovy bývalého cukrovaru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 236.  
  3. Úřední list republiky Československé, ročník 1959, částka 26, str. 296 a 297
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  5. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-06-05]. Katalogové číslo 149515 : vila. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]