Stolpersteine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kladení kamene před historickou radnicí v Kolíně nad Rýnem

Stolpersteine, česky též Kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí holocaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil v roce 1994 v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Německé Stolperstein je dost obtížné výstižně a přitom krátce přeložit. Význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které se zakopává / je možno zakopnout“, zde se však jedná o „kameny, o které se má zakopnout“. Většina jazyků přebírá německý výraz.

„Zde žil…“[editovat | editovat zdroj]

„Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit“[2]

Místo k zakopnutí, ale též k zamyšlení, je malá čtverhranná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou, nesoucí text „Zde žil/a…“[3] s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanázie, Svědkové Jehovovi a další.

Myšlenku na originální a pro všechny dostupné – i když miniaturní – památníky na oběti nacismu dostal Gunter Demnig již v roce 1993. Roku 1994 se v jednom kostele v Kolíně nad Rýnem konala výstava, tehdejší farář pak Demniga podpořil. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně (tehdy ještě bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně). Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů (jeden takový stolperstein stoji dnes kolem 120 eur).

Hlasy pro a proti[editovat | editovat zdroj]

Idea Guntera Demniga našla své příznivce i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí – Demnigovy stolpersteine jsou volně přístupné.

Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se někdy o ne zcela pochopitelné argumenty jako strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění); v Mnichově povolení nebylo uděleno s ohledem na protesty židovské komunity; v Krefeldu se městská správa zprvu – shodně s místní židovskou komunitou – postavila proti s argumentem, že tyto kameny se nacházejí na normálním chodníku a byly by tedy pošlapávány chodci; někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.[4][5]

Již přes 60 000 kamenů[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 2006 bylo přesto napočítáno již přes 9000 kamenů, vložených do dlažby v 186 městech. K městům s největším počtem Demnigových kamenů patřil Hamburk (tehdy 1600 kamenů), Kolín nad Rýnem (1400 kamenů) a Berlín (1550 kamenů); v dalších německých městech pracuje mnoho aktivistů na umístění dalších kamenů. Koncem roku 2016 bylo napočítáno již přes 60 000 kamenů na zhruba 1800 místech v celkem 21 evropských zemích.[6]

Demnigova myšlenka našla pozitivní ohlas i v jiných státech. V Rakousku se nacházejí stolpersteine ve Vídni, Sankt Georgen u Salcburku a také 4 v Braunau am Inn – v rodišti Adolfa Hitlera. Další kameny se nacházejí v Itálii a v Nizozemí; během roku 2007 mělo být několik kamenů položeno v Maďarsku. V září 2006 plánované položení několika kamenů v Polsku se neuskutečnilo, protože původně vydané povolení bylo staženo zpět.

Stolpersteine v Česku[editovat | editovat zdroj]

Kameny zmizelých v Česku byly poprvé umístěny v říjnu 2008, kdy bylo na pražském Josefově umístěno prvních 10 kamenů. Nápad na uvedení projektu vzešel z prostředí Česká unie židovské mládeže, která jej po dva následující roky realizovala.[7] V roce 2010 pak bylo založeno občanské sdružení Stolpersteine CZ, které položilo v roce 2010 a 2011 dalších asi 60 kamenů. Postupně dochází k instalaci Kamenů zmizelých i v dalších městech; k roku 2011 jsou tyto památníčky k vidění například v Brně (umístěny roku 2010 a 2011), Kolíně, Neratovicích, Ostravě, Třeboni, Olomouci, Kroměříži, Krnově či Teplicích.[8][9][10] V současné době (stav 2017) je po celé ČR instalováno již několik set těchto kamenů ve více než 20 lokalitách.

Zcela výjimečně existují Kameny zmizelých ve dvou jazycích: příkladem jsou čtyři kameny pro dvě osoby rodiny Weinbergerů ve Znojmě, vždy česky a německy, které byly položeny 4. srpna 2016 v ulici Rudoleckého 859/21 Gunterem Demnigem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/praha-ma-na-chodnicich-sve-prvni-pametni-kameny-holocaustu
  2. „Um den Stein lesen zu können, muss man sich vor dem Opfer verbeugen…“, citát Gunter Demnig.
  3. V několika málo případech pak „Zde bydlel/a…“ nebo „Zde působil/a…“.
  4. Stolpersteine für Krefeld: Chronik, archiviert unter archive.is
  5. München streitet über Stolpersteine, in: Süddeutsche Zeitung, 5. prosince 2014, online: sueddeutsche.de/...
  6. https://twitter.com/_Stolpersteine_/status/809151296653684736 zpráva na serveru twitter, 14. prosince 2016
  7. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/211411058230025/obsah/162207-kameny-zmizelych-v-dlazdeni-prazskych-chodniku]
  8. http://www.shekel.cz/14998/v-olomouci-pripomene-31-kamenu-zidy-zavrazdene-za-2-sv-valky
  9. http://www.teplice-budoucnost.cz/kameny-zmizelych-v-teplicich
  10. V Teplicích se objevily Kameny zmizelých http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/v-teplicich-se-objevily-kameny-zmizelych--909166

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]