Přeskočit na obsah

Stolpersteine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vůbec první položený Stolperstein v Kolíně nad Rýnem 16. prosince 1992
Gunter Demnig při kladení kamene pro Roberta Remaka v Berlíně 2008

Stolpersteine (singulár: Stolperstein; německá výslovnost: IPA: [ˈʃtɔlpɐˌʃtaɪ̯n], zvuk poslech), česky též kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (zavadit pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem,[1] první v současné podobě roku 1995.[2] Pokládá je dodnes po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.[3]

Je obtížné přeložit výstižně a přitom krátce německé Stolperstein. Význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které se zakopává / je možno zakopnout“; zde se však jedná o „kameny, o které se má zakopnout“. Většina jazyků přebírá německý výraz, který je od roku 2006 v Německu a od roku 2013 v Evropské unii částečně chráněn.[4]

Do projektu se zapojila Česká unie židovské mládeže v roce 2008[5], jejíž členové přišli s českým názvem Kameny zmizelých. V češtině se oba tyto pojmy užívají alternativně.[6]

Pro kameny, které nebyly iniciovány a položeny G. Demnigem (který má ochrannou známku „Stolpersteine“ registrovánu), je v němčině užíván výraz „Gedenksteine“, česky „pomník“, zde „pomníček“.

Popis a vznik

[editovat | editovat zdroj]
„Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit“[7]

Kámen zmizelých je malá čtverhranná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou nesoucí text „Zde žil/a…“[8] s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny, jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanazie, Svědkové Jehovovi a další.

Myšlenku na originální a pro všechny dostupné – i když miniaturní – památníky na oběti nacismu dostal Gunter Demnig již v roce 1993. Roku 1994 se v jednom kostele v Kolíně nad Rýnem konala výstava, tehdejší farář pak Demniga podpořil. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně (tehdy ještě bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně), první „legální“ kameny položil 19. července 1997 v Rakousku.[9] Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů (jeden takový stolperstein má i po roce 2015 stát 120 eur[10]).

Podpora a kritika

[editovat | editovat zdroj]

Idea Guntera Demniga našla své příznivce i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí – Demnigovy stolpersteine jsou volně přístupné.

Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se například o strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění); v Mnichově povolení nebylo uděleno s ohledem na protesty židovské komunity; v Krefeldu se městská správa zprvu – shodně s místní židovskou komunitou – postavila proti s argumentem, že tyto kameny se nacházejí na normálním chodníku a byly by tedy pošlapávány chodci; někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.[11][12]

Rozvoj projektu

[editovat | editovat zdroj]
Evropské země, kde se nacházejí stolpersteine

Demnigova myšlenka našla pozitivní ohlas i v jiných státech. V Rakousku se nacházejí stolpersteine například v Salcburku, Grazu, Wiener Neustadtu a také 4 v Braunau am Inn – rodišti Adolfa Hitlera. Další kameny se nacházejí v Itálii a v Nizozemí; během roku 2007 mělo být několik kamenů položeno v Maďarsku. V září 2006 plánované položení několika kamenů v Polsku se neuskutečnilo, protože původně vydané povolení bylo staženo zpět.

  • Koncem roku 2006 bylo napočítáno přes 8000 kamenů, vložených do dlažby ve 186 městech. K městům s největším počtem Demnigových kamenů patřil Hamburk (tehdy 1600 kamenů), Kolín nad Rýnem (1400 kamenů) a Berlín (1550 kamenů); v dalších německých městech pracuje mnoho aktivistů na umístění dalších kamenů.
  • Koncem roku 2016 bylo napočítáno již přes 60 000 kamenů na zhruba 1800 místech v celkem 21 evropských zemích.[13]
  • Do července 2017 bylo položeno celkem kolem 61 000 kamenů v 22 zemích Evropy.[9]
  • O rok později (2018) se uváděl již počet přibližně 67 000 kamenů.[14]

Stolpersteine v Česku

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kamenů zmizelých v Česku.

V Česku bylo prvních deset kamenů zmizelých umístěno v říjnu 2008 na pražském Josefově. Nápad na uvedení projektu vzešel z prostředí České unie židovské mládeže, která jej po dva následující roky realizovala.[15] V roce 2010 pak bylo založeno občanské sdružení Stolpersteine CZ, které položilo v roce 2010 a 2011 dalších asi 60 kamenů; toto sdružení kolem roku 2016 zaniklo. Postupně dochází k instalaci Kamenů zmizelých i v dalších městech; k roku 2011 jsou tyto památníčky k vidění například v Brně (umístěny roku 2010 a 2011), Kolíně, Neratovicích, Nymburce, Ostravě, Třeboni, Olomouci, Kroměříži, Krnově či Teplicích.[16][17][18][1] V roce 2017 již bylo po celé ČR instalováno několik set těchto kamenů ve více než 35 lokalitách. V Praze, kde bylo v roce 2018 kolem 275 těchto kamenů, se péče o ně ujal Trevor Sage (Brit, žijící v Praze.[14])

Po zániku sdružení Stolpersteine.cz 2016 dnes pokládání kamenů zmizelých v Praze a jiných městech zajišťuje sdružení www.spolek.org (Veřejně prospěšný spolek na podporu osob dotčených holocaustem) ve spolupráci se sdružením Stolpersteinecz.cz.[19][20] V roce 2018 bylo v Praze ve spolupráci s G. Demnigem položeno 25 kamenů Stolpersteine. V září roku 2019 Spolek položil 41 kamenů Stolpersteine v Praze, 8 kamenů v Jičíně a ve spolupráci s dobrovolníky 11 kamenů v Českých Budějovicích. V Praze bylo do roku 2021 položeno cca 360 kamenů Stolpersteine. Položení dalších kamenů zmizelých bylo naplánováno na rok 2021 a 2022.

Zcela výjimečně existují Kameny zmizelých ve dvou jazycích: příkladem jsou čtyři kameny pro dvě osoby rodiny Weinbergerů ve Znojmě, vždy česky a německy, které byly položeny 4. srpna 2016 v ulici Rudoleckého 859/21 Gunterem Demnigem.

Stolperschwellen

[editovat | editovat zdroj]

Mimo obvyklých jednotlivých kamenů se v místech, odkud bylo deportováno větší množství lidí, též pokládají tzv. Stolperschwelle, česky snad práh k zakopnutí: svým rozměrem odpovídá šesti či více kamenům, položeným vedle sebe. První taková stolperschwelle byla položena 14. listopadu 2017 v Olomouci. Iniciátorem byl senátor Lumír Kantor ve spolupráci s Židovskou obcí Olomouc. Stolperschwelle se nachází před základní školou v Hálkově ulici, která sloužila jako sběrné místo deportovaných, kteří pak byli z nedalekého nádraží posíláni transporty do Terezína a dalších koncentračních táborů. 1942 se jednalo o 4 transporty, bylo v nich celkem 3508 osob včetně dětí i starých lidí, přežilo jich jen 295.[21]

Podobné projekty

[editovat | editovat zdroj]

V některých zemích se instalují kameny zmizelých jiných autorů, např. ve Vídni, St. Pölten nebo v Praze.

  1. HOLLENBACH, Michael. Gedenken an die NS-Opfer auf dem Gehweg - vor 20 Jahren verlegte Gunter Demnig den ersten "Stolperstein". Deutschlandfunk [online]. 2016-12-16 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (německy) 
  2. MÜLLER, Susanne. Erinnerung an den langen Weg in den Tod. Stuttgarten Nachrichten [online]. 2016-11-09 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (německy) 
  3. Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/praha-ma-na-chodnicich-sve-prvni-pametni-kameny-holocaustu
  4. Registernummer: 30637205, Registerauskunft, online: register.dpma.de/.../306372053; Nummer der Marke: 011340941 , online: register.dpma.de/...011340941
  5. http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/praha-ma-na-chodnicich-sve-prvni-pametni-kameny-holocaustu
  6. Stolpersteine – kameny zmizelých Židů, Romů, homosexuálů, odbojářů a dalších, ProCulture, online: proculture.cz/… Archivováno 26. 4. 2017 na Wayback Machine., Stolperstein pro Josefa Růžičku, zpráva švédského velvyslanectvi v Praze, online: udweb202.ud.episerverhosting/… Archivováno 5. 8. 2017 na Wayback Machine., Ani Krnov nezapomněl. Mosazné destičky připomínají zavražděné, portál iDnes, online: ostrava.idnes.cz/…, STOLPERSTEINE CZ, online: akcuj.cz/…, Oběti holokaustu připomínají další kameny, o které se klopýtá, Lidovky z 12. června 2010, online: lidovky.cz/…, Kameny zmizelých připomínají na jižní Moravě už 66 osudů, deník.cz, online: brnensky.denik.cz/…, Kostky v dlažbě k uctění památky holocaustu (tzv. „Stolpersteine“, též „Kameny zmizelých“), v: Encyklopedie města brno, 9. června 2010, online: encyklopedie.brna.cz/…, Kameny zmizelých připomenou dalších čtrnáct obětí holocaustu, zpráva České televize z 19. července 2013, online: ceskatelevize.cz/…; Kameny zmizelých (stolpersteine), přehled Židovské obce Praha, online: zob.cz/; Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ (též „Stolpersteine“) v Brně, v: Encyklopedie města brno, 27. června 2016, online: encyklopedie.brna.cz/…
  7. „Um den Stein lesen zu können, muss man sich vor dem Opfer verbeugen…“, citát Gunter Demnig.
  8. V několika málo případech pak „Zde bydlel/a…“ nebo „Zde působil/a…“.
  9. a b Katja Iken: Der Mann mit dem Hammer, Spiegel online 19. července 2017, online: spiegel.de/
  10. Údaj na webové stránce G. Demniga, online stolpersteine.eu/... Februar 2015
  11. Stolpersteine für Krefeld: Chronik, archiviert unter archive.is
  12. München streitet über Stolpersteine, in: Süddeutsche Zeitung, 5. prosince 2014, online: sueddeutsche.de/...
  13. https://twitter.com/_Stolpersteine_/status/809151296653684736 zpráva na serveru twitter, 14. prosince 2016
  14. a b Albína Mrázová: Každý kámen má příběh, in: Respekt 23. Juli 2018, cit. podle Kehila, Židovská obec v Praze, online: kehilaprag.cz/...
  15. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/211411058230025/obsah/162207-kameny-zmizelych-v-dlazdeni-prazskych-chodniku]
  16. http://www.shekel.cz/14998/v-olomouci-pripomene-31-kamenu-zidy-zavrazdene-za-2-sv-valky
  17. Archivovaná kopie. www.teplice-budoucnost.cz [online]. [cit. 2011-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  18. V Teplicích se objevily Kameny zmizelých http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/v-teplicich-se-objevily-kameny-zmizelych--909166
  19. Webová stránka sdružení Stolpersteinecz.cz, dostupné na stolpersteinecz.cz
  20. Spolek, webová stránka sdružení Spolek, dostupné na: spolek.org
  21. Z olomoucké školy odjížděli lidé na smrt. Teď je v chodníku Stolperschwelle, zpráva v Olomouckém deníku z 15. listopadu 2017, online: olomoucky.denik.cz/...

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]