Stolpersteine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vůbec první položený Stolperstein v Kolíně nad Rýnem 16. prosince 1992
Gunter Demnig při kladení kamene pro Roberta Remaka v Berlíně 2008

Stolpersteine, česky též kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem,[1] první v současné podobě roku 1995.[2] Pokládá je dodnes po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Německé Stolperstein je dost obtížné výstižně a přitom krátce přeložit. Význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které se zakopává / je možno zakopnout“, zde se však jedná o „kameny, o které se má zakopnout“. Většina jazyků přebírá německý výraz, který je od roku 2006 v Německu a od roku 2013 v Evropské unii patentován.[4]

V češtině byl zprvu též převzat název „stolpersteine“, jak ho začal používat dnes již neexistující spolek Stolpersteine.cz, který jako první organizoval pokládání těchto kamenů v Praze a poté i jinde.[5] S průběhem času se navíc ujal i název kameny zmizelých podle stejnojmenného projektu Židovského muzea v Praze.[6][7][8] Oba tyto pojmy jsou od té doby dodnes užívány alternativně.[9]

Popis a vznik[editovat | editovat zdroj]

„Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit“[10]

Kámen zmizelých je malá čtverhranná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou nesoucí text „Zde žil/a…“[11] s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny, jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanázie, Svědkové Jehovovi a další.

Myšlenku na originální a pro všechny dostupné – i když miniaturní – památníky na oběti nacismu dostal Gunter Demnig již v roce 1993. Roku 1994 se v jednom kostele v Kolíně nad Rýnem konala výstava, tehdejší farář pak Demniga podpořil. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně (tehdy ještě bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně), první "legální" kameny položil 19. července 1997 v Rakousku.[12] Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů (jeden takový stolperstein má i po roce 2015 stát 120 eur[13]).

Podpora a kritika[editovat | editovat zdroj]

Idea Guntera Demniga našla své příznivce i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí – Demnigovy stolpersteine jsou volně přístupné.

Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se například o strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění); v Mnichově povolení nebylo uděleno s ohledem na protesty židovské komunity; v Krefeldu se městská správa zprvu – shodně s místní židovskou komunitou – postavila proti s argumentem, že tyto kameny se nacházejí na normálním chodníku a byly by tedy pošlapávány chodci; někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.[14][15]

Rozvoj projektu[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 2006 bylo přesto napočítáno již přes 9000 kamenů, vložených do dlažby ve 186 městech. K městům s největším počtem Demnigových kamenů patřil Hamburk (tehdy 1600 kamenů), Kolín nad Rýnem (1400 kamenů) a Berlín (1550 kamenů); v dalších německých městech pracuje mnoho aktivistů na umístění dalších kamenů. Koncem roku 2016 bylo napočítáno již přes 60 000 kamenů na zhruba 1800 místech v celkem 21 evropských zemích.[16]

Demnigova myšlenka našla pozitivní ohlas i v jiných státech. V Rakousku se nacházejí stolpersteine ve Vídni, Sankt Georgen u Salcburku a také 4 v Braunau am Inn – rodišti Adolfa Hitlera. Další kameny se nacházejí v Itálii a v Nizozemí; během roku 2007 mělo být několik kamenů položeno v Maďarsku. V září 2006 plánované položení několika kamenů v Polsku se neuskutečnilo, protože původně vydané povolení bylo staženo zpět.

Do července 2017 bylo položeno celkem kolem 61 000 kamenů v 22 zemích.[12]

Stolpersteine v Česku[editovat | editovat zdroj]

Kameny zmizelých v Česku byly poprvé umístěny v říjnu 2008, kdy bylo na pražském Josefově umístěno prvních 10 kamenů. Nápad na uvedení projektu vzešel z prostředí Česká unie židovské mládeže, která jej po dva následující roky realizovala.[17] V roce 2010 pak bylo založeno občanské sdružení Stolpersteine CZ, které položilo v roce 2010 a 2011 dalších asi 60 kamenů. Postupně dochází k instalaci Kamenů zmizelých i v dalších městech; k roku 2011 jsou tyto památníčky k vidění například v Brně (umístěny roku 2010 a 2011), Kolíně, Neratovicích, Ostravě, Třeboni, Olomouci, Kroměříži, Krnově či Teplicích.[18][19][20] V současné době (stav 2017) je po celé ČR instalováno již několik set těchto kamenů ve více než 35 lokalitách.

Zcela výjimečně existují Kameny zmizelých ve dvou jazycích: příkladem jsou čtyři kameny pro dvě osoby rodiny Weinbergerů ve Znojmě, vždy česky a německy, které byly položeny 4. srpna 2016 v ulici Rudoleckého 859/21 Gunterem Demnigem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOLLENBACH, Michael. Gedenken an die NS-Opfer auf dem Gehweg - vor 20 Jahren verlegte Gunter Demnig den ersten "Stolperstein". Deutschlandfunk [online]. 2016-12-16 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online.  (německy) 
  2. MÜLLER, Susanne. Erinnerung an den langen Weg in den Tod. Stuttgarten Nachrichten [online]. 2016-11-09 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online.  (německy) 
  3. Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/praha-ma-na-chodnicich-sve-prvni-pametni-kameny-holocaustu
  4. Registernummer: 30637205, Registerauskunft, online: register.dpma.de/.../306372053; Nummer der Marke: 011340941 , online: register.dpma.de/...011340941
  5. Stolpersteine in der Tschechischen Republik, zpráva spolku stolpersteine.cz (o.s.), online: archive.is/ (archivováno v archive.is)
  6. Stolpersteine in der Tschechischen Republik, zpráva spolku stolpersteine.cz (o.s.), online: archive.is/ (archivováno v archive.is)
  7. O nás, profil projektu Zmizelí soudsedé, online jewishmuseum.cz/…
  8. Zmizelí Sousedé, o projektu Zmizelí soudsedé, online: c.jewishmuseum.cz/…Uvod
  9. Stolpersteine – kameny zmizelých Židů, Romů, homosexuálů, odbojářů a dalších, ProCulture, online: proculture.cz/…, Stolperstein pro Josefa Růžičku, zpráva švédského velvyslanectvi v Praze, online: udweb202.ud.episerverhosting/…, Ani Krnov nezapomněl. Mosazné destičky připomínají zavražděné, portál iDnes, online: ostrava.idnes.cz/…, STOLPERSTEINE CZ, online: akcuj.cz/…, Oběti holokaustu připomínají další kameny, o které se klopýtá, Lidovky z 12. června 2010, online: lidovky.cz/…, Kameny zmizelých připomínají na jižní Moravě už 66 osudů, deník.cz, online: brnensky.denik.cz/…, Kostky v dlažbě k uctění památky holocaustu (tzv. „Stolpersteine“, též „Kameny zmizelých“), v: Encyklopedie města brno, 9. června 2010, online: encyklopedie.brna.cz/…, Kameny zmizelých připomenou dalších čtrnáct obětí holocaustu, zpráva České televize z 19. července 2013, online: ceskatelevize.cz/…; Kameny zmizelých (stolpersteine), přehled Židivské obce Praha, online: zob.cz/; Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ (též „Stolpersteine“) v Brně, v: Encyklopedie města brno, 27. června 2016, online: encyklopedie.brna.cz/…
  10. „Um den Stein lesen zu können, muss man sich vor dem Opfer verbeugen…“, citát Gunter Demnig.
  11. V několika málo případech pak „Zde bydlel/a…“ nebo „Zde působil/a…“.
  12. a b Katja Iken: Der Mann mit dem Hammer, Spiegel online 19. července 2017, online: spiegel.de/
  13. Údaj na webové stránce G. Demniga, online stolpersteine.eu/... Februar 2015
  14. Stolpersteine für Krefeld: Chronik, archiviert unter archive.is
  15. München streitet über Stolpersteine, in: Süddeutsche Zeitung, 5. prosince 2014, online: sueddeutsche.de/...
  16. https://twitter.com/_Stolpersteine_/status/809151296653684736 zpráva na serveru twitter, 14. prosince 2016
  17. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/211411058230025/obsah/162207-kameny-zmizelych-v-dlazdeni-prazskych-chodniku]
  18. http://www.shekel.cz/14998/v-olomouci-pripomene-31-kamenu-zidy-zavrazdene-za-2-sv-valky
  19. http://www.teplice-budoucnost.cz/kameny-zmizelych-v-teplicich
  20. V Teplicích se objevily Kameny zmizelých http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/v-teplicich-se-objevily-kameny-zmizelych--909166
  21. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/211411058230025/titulky#t=0m14s

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]