Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stolperstein v Kroměříži

Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých respektive alternativně stolpersteine na území Zlínského kraje. Iniciativa k tomuto projektu pochází od německého umělce Guntera Demniga. V Česku se tohoto projektu ujal zprvu dnes již neexistující spolek Stolpersteine.cz, dnes se o pokládání kamenů ovšem starají různé spolky, městské iniciativy apod. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty zavražděni, deportováni, vyhnáni nebo dohnáni k sebevraždě v období holokaustu a nacházejí se obvykle před posledním bydlištěm oběti.

První kameny zmizelých ve Zlínském kraji byly položeny 18. července 2013 v Boršicích[1] a poté 16. září 2014 v Kroměříži[2].

Boršice[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Stolperstein für Josef Seidler.JPG
ZDE ŽIL
JOSEF SEIDLER
NAR. 1897
DEPORTOVÁN 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
Boršice 170

49°3′46″ s. š., 17°21′3″ v. d.

Josef Seidler se narodil 10. srpna 1897. Dne 23. ledna 1943 byl deportován s manželkou Matyldou Seidlerovou a synem Valtrem Seidlerem transporte Cn z Uherského Brodu do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byl i se svou rodinnou dne 26. ledna 1943 převezeni trasnsportem Cs (vlak Da 105) do Osvětimi-Birkenau.[3][4]
Stolperstein für Valtr Seidler.JPG
ZDE ŽIL
VALTR SEIDLER
NAR. 1925
DEPORTOVÁN 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
Boršice 170 Valtr Seidler (na společném památníku v Boršicích je uváděn jako Vladimír) se narodil 26. září 1926. Dne 23. ledna 1943 byl deportován spolu s rodiči trasnsportem Cn z Uherského Hradiště do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byl i se svou rodinnou dne 26. ledna 1943 převezeni trasnsportem Cs (vlak Da 105) do Osvětimi-Birkenau.[5][6]
Stolperstein für Matylda Seidlerova.JPG
ZDE ŽILA
MATYLDA
SEIDLEROVÁ

ROZ. LÖWOVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1943
Boršice 170 Matylda Seidlerová se narodila 3. ledna 1888. Dne 23. ledna 1943 byla deportována transportem Cn s manželem Josefem Seidlerem a synem Valtrem z Uherského Hradiště do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byla s manželem a synem dne 26. ledna 1943 převezena trasnsportem Cs (vlak Da 105) do Osvětimi-Birkenau.[7][8]

Kroměříž[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
KMAstelJoachim.jpg

ZDE ŽIL
Dr. JOACHIM ASTEL
POSLEDNÍ RABÍN V KROMĚŘÍŽI
NAR. 1.11.1901
ZAVRAŽDĚN 1942
V OSVĚTIMI
Moravcova 259

49°17′54″ s. š., 17°23′49″ v. d.

Kameny zmizelých před židovskou radnicí v Kroměříži připomínají rodinu posledního kroměřížského rabína Dr. Joachima Astela narozeného 1.11.1901 v Přemyšli.[9] Kroměřížským rabínem byl od roku 1934, (v letech 1931-33 působil v Tachově)[10] ale jako rabín zajížděl i do Přerova.[11] Joachim Astel byl zatčen v roce 1942, poté vyslýchán na přerovském gestapu a převezen do koncentračního tábora Osvětim, kde byl 24.6.1942 zavražděn.[12]
KMAstelFrima.jpg
ZDE ŽILA
FRIMA ASTELOVÁ
ROZ. MELZEROVÁ
NAR. 6.11.1904
DEPORTOVÁNA 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Moravcova 259 Frima Astelová (rozená Melzerová), manželka kroměřížského rabína Joachima Astela, se narodila 6.11.1904 byla několik dní po jeho smrti deportována transportem AAg z Olomouce do koncentračního tábora Terezín (číslo v transportu bylo 152) a 15. 12. 1943 byla zařazena do transportu Dr do Osvětimi [13], kde byla v roce 1944 zavražděna.
KMAstelJonathan.jpg

ZDE ŽIL
JONATHAN ASTEL
NAR. 18.6.1931
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Moravcova 259 Jonathan Astel narozen 18. června 1931, syn Joachima Astela a Frimy Astelové byl dne 30. června 1942 se svou matkou a mladším bratrem deportován z Olomouce do koncentračního tábora Terezín transportem AAg a 15. 12. 1943 byl zařazen do transportu Dr do Osvětimi[14], kde byl v roce 1944 zavražděn.
KMAstelSchmarjahu.jpg

ZDE ŽIL
SCHMARJAHU ASTEL
NAR. 10.10.1935
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Moravcova 259 Schmarjahu Astel, narozen 10.10.1935 v Kroměříži syn Joachima Astela a Frimy Astelové byl dne 30. června 1942 se svou matkou a starším bratrem deportován transportem AAg z Olomouce do koncentračního tábora Terezín a 15. 12. 1943 byl zařazen do transportu Dr do Osvětimi[15], kde byl v roce 1944 zavražděn.
Stolperstein für Emil Brand.jpg
ZDE ŽIL
EMIL BRAND
NAR. 1881
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Vodní 56/11

49°17′55″ s. š., 17°23′41″ v. d.

Kámen zmizelých připomíná památku Emila Branda narozeného 28. února 1881. Jeho posledním bydlištěm před deportací byla Vodní ulice, kde původně vlastnil i kavárnu v rohové budově, která byla v roce 1930 nahrazena novostavbou prodejny firmy Baťa. V rámci prodeje objektu firma Baťa postavila pro pana Brandla i vedlejší dům, před kterým je kámen umístěn. Když v první světové válce zemřel jeho švagr Edward Kohn, vzal si svou sestru Elsu a jejich dceru Kláru k sobě. Dne 30. června 1942 byl deportován transportem AAg z Olomouce do koncentračního tábora Terezín. O několik dní dříve byli do Terezína deportování i Elsa, Klára a její manžel MUDr. Alfréd Löff. Dne 14. července 1942 byl převezen transportem AAx do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec. Transport zahrnoval 1000 lidí, 998 z nich bylo zavražděno nacistickým režimem. Jeden ze zabitých byl i Emil. Jeho neteř Klára přežila a vrátila se do Kroměříže. Znovu se provdala, rodina se poté přestěhovala do Kanady a poté do Spojených států, kde Klára zemřela v roce 2000.[16][17][18]
LOFF ALFRED.jpg

ZDE ŽIL
MUDr. ALFRÉD LÖFF
NAR. 9.9.1900
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Vodní 59/17

49°17′54″ s. š., 17°23′44″ v. d.

Kameny zmizelých před budovou ve Vodní ulici připomínají rodinu MUDr. Alfréda Löffa narozeného 9.9.1900 v Kroměříži, který byl deportován dne 30.06.1942 transportem AAg do Terezína a odtud dne 28.9.1944 transportem Ek do Osvětimi, kde byl v témže roce zavražděn.[19][20] Na domě je umístěna pamětní deska českého orientalisty Jana Rypky. Jméno MUDr. Alfréda Löffa je také umístěno na pamětní desce obětem okupace z řad kroměřížských lékařů s uvedeným datem úmrtí 28.3.1945. V transportu do Terezína byla i jeho manželka Klára narozená 27.10.1912 v Bukurešti i se svou matkou Elsou Kohnovou narozenou 06. 01. 1886 sestrou Emila Branda.[21] Klára jako jediná z celé rodiny přežila. Z Terezína byla spolu se skupinou dalších žen poslána na práci do letecké továrny ve Freibergu. Po bombardování Drážďan byla její skupina deportována do Mauthausenu. Po osvobození se vrátila do Kroměříže a koncem roku 1945 se provdala za Josefa Zimmera. Po roce 1948 emigrovali do Kanady. Zemřela 31. 10.2000 u své dcery v Santa Barbaře.[16]
LOFF HERMAN.jpg

ZDE ŽIL
HERMAN LÖFF
NAR. 17.4.1869
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TEREZÍNĚ
Vodní 59/17 Otec MUDr. Alfréda Löffa Herman Löff narozen 17.4.1869 v Holešově[pozn. 1] byl spolu se svou rodinou deportován dne 30.06.1942 AAg do Terezína, kde dne 08.7.1942 zemřel na zástavu srdce.[22]
LOFF BEDRICH.jpg

ZDE ŽIL
BEDŘICH LÖFF
NAR. 14.5.1894
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Vodní 59/17 Bratr MUDr. Alfréda Löffa Bedřich Löff, narozen 14.5.1894 v Kroměříži, byl spolu se svou ženou Irenou deportován dne 30.06.1942 transportem AAg do Terezína a 14.07.1942 byl zařazen do transportu AAx do Malého Trostince, kde byl v roce 1942 zavražděn.[23]
LOFF IRENA.jpg

ZDE ŽILA
IRENA LÖFF
ROZ. FISCHLOVÁ
NAR. 9.11.1904
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Vodní 59/17 Irena Löff[pozn. 2], narozena 9.11.1904, byla spolu se svým manželem Bedřichem deportována dne 30.06.1942 transportem AAg do Terezína a 14.07.1942 byla zařazena do transportu AAx do Malého Trostince, kde byla v roce 1942 zavražděna.[24]
LOFF OTTO.jpg

ZDE ŽIL
OTTO LÖFF
NAR. 12.06.1896
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V RAASIKU
Vodní 59/17 Bratr MUDr. Alfréda Löffa Otto Löff narozen 12.06.1896 v Kroměříži byl spolu se svou ženou Ernou deportován dne 26.06.1942 transportem AAf do Terezína a 1.09.1942 byl zařazen do transportu Be (vlak Da 404) do obce Raasiku v Estonsku), kde byl v roce 1942 zavražděn.[25][26] Vzhledem k tomu, že Otto Löff i jeho žena Erna (Arnoštka) měli poslední bydliště před deportací v Lošticích existují pochybnosti o instalaci kamenů v Kroměříži. Otto Löff chybí i na pamětní desce obětem okupace z města umístěné ve vestibulu kroměřížské radnice. Jeho jméno není ani v seznamu padlých, popravených, umučených, který zpracoval první poválečný kronikář Kroměříže Karel Mejsnar. V Muzeu Kroměřížska uchovávají dva listy z konce roku 1943 a začátku roku 1944, které líčí práci v dole a podmínky, v nichž žijí vězni v pracovním táboře při dole Kukla v Oslavanech.[27] Dopisy jsou adresované Emilu Löffovi a jeho ženě Heleně do Kroměříže a jejich pisatelem byl Otto Löff, který válku přežil, vrátil se do města a brzy poté zemřel.[28]
LOFF ERNA.jpg

ZDE ŽILA
ERNA LÖFF
ROZ. SCHIMMERLOVÁ
NAR. 1.06.1903
DEPORTOVÁNA 26.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V RAASIKU
Vodní 59/17 Erna Löff (Arnoštka) narozena 1.06.1903 byla spolu se svým manželem Ottou deportována dne 26.06.1942 (transportem AAf do Terezína a 1.09.1942 byla zařazena do transportu Be do Raasiku v Estonsku, kde byla v roce 1942 zavražděna.[29][30][pozn. 3]

V databázích je uváděna i Erna (Arnoštka) Löffová narozená 27.03.1877, která byla zavražděna v Treblince a jejíž jméno je uvedeno i na výše zmíněné pamětní desce.[31][32]

KMPresserFelix.jpg

ZDE ŽIL
MUDr. Felix Presser
NAR. 6.11.1899
ZATČEN 1.9.1939
ZAVRAŽDĚN 24.2.1940
V BUCHENWALDU
Kollárova 528/1

49°17′45″ s. š., 17°23′31″ v. d.

MUDr. Felix Presser na pamětní desce obětem okupace z řad kroměřížských lékařů

Kameny zmizelých před budovou bývalé knihovny v činžovním domě v Kollárově ulici č.p. 528/1 zapsaném jako Kulturní památka České republiky pod číslem 47890/7-7168[33] připomínají rodinu MUDr. Felixe Pressera narozeného 6.11.1899 v Kroměříži. Felix Presser byl zatčen dne 1.9.1939 a dne 10.9.1939 deportován do Dachau, odtud byl dne 27.9.1939 deportován do Buchenwaldu. V evidenci obětí holokaustu je uváděno datum úmrtí 22.2.1940 (na pamětní desce i na stolpersteinu je uvedeno datum 24.2.1940).[34]

KMPresserBedriska.jpg

ZDE ŽILA
Bedřiška Presserová
NAR. 31.5.1907
ROZ. SCHWARZ
DEPORTOVÁNA 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V MALÉM TROSTINCI
Kollárova 528/1 Bedřiška Presserová narozená 31.5.1907 v Lipníku nad Bečvou byla spolu se svými syny deportována dne 30.06.1942 (číslo v transportu 146) z Olomouce do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 578) do Malého Trostince, kde byla v témže roce zavražděna.[35]
KMPresserPetr.jpg

ZDE ŽIL
Petr Presser
NAR. 15.4.1930
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Kollárova 528/1 Petr Presser narozen 15.4.1930 v Brně byl spolu se svou matkou a mladším bratrem deportován dne 30.06.1942 (číslo v transportu 147) z Olomouce do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 579) do Malého Trostince, kde byl v témže roce zavražděn.[36]
KMPresserTomas.jpg

ZDE ŽIL
Tomáš Presser
NAR. 6.3.1938
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Kollárova 528/1 Tomáš Presser narozen 6.3.1938 v Olomouci byl spolu se svou matkou a starším bratrem deportován dne 30.06.1942 (číslo v transportu 148) do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 580) do Malého Trostince, kde byl v témže roce zavražděn.[37]

Data pokládání kamenů[editovat | editovat zdroj]

Data pokládání kamenů zmizelých ve Zlínském kraji:

  • 18. července 2013: Boršice, G. Demnig[1]
  • 16. září 2014: Kroměříž (Vodní 56/11), G. Demnig[38][2]
  • 6. listopadu 2017: Kroměříž (Moravcova 259), iniciativa městské knihovny a správy města[38][39][40]
  • 16. dubna 2019: Kroměříž (Kollárova 528/1), iniciativa městské knihovny a správy města[41]
  • 1. prosince 2020: Kroměříž (Vodní 59/17), iniciativa městské knihovny a správy města[42][38]

Transporty[editovat | editovat zdroj]

Z Boršic resp. z Kroměříže se transporty do Terezína nekonaly, deportovaní byli napřed dopraveni do Olomouce. Z Olomouce se pak v odbdobí od 1942 do 1945 uskutečnilo šest transportů do Terezína, a sice:[43]

  • AAf: 26. června 1942
  • AAg: 30. června 1942
  • AAm: 4. července 1942
  • AAo: 8. července 1942
  • Ez: 11. ledna 1944
  • AE7: 7. března 1945

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle některých údajů databáze Yad Vaschem byl narozen v Kroměříži, srv. yvng.yadvashem.org/...
  2. Její přechýlené jméno Löffová je dokumentováno v databázi Yad Vashem, srv. yvng.yadvashem.org/...
  3. Její přechýlené jméno Löffová i zdrobnělá forma jejího křestního jména česky jsou dokumentovány v databázi Holocaust.cz i Yad Vashem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Viz kroniku G. Demniga, červenec 2013 (webová stránka G. Demniga), online stolpersteine.eu/...
  2. a b Viz kroniku G. Demniga, září 2014 (webová stránka G. Demniga), online stolpersteine.eu/...
  3. Heslo Josef Seidler v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
  4. Heslo Josef Seidler v databázi Yad Vashem, online: yadvashem.org/...
  5. Heslo Valtr Seidler v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
  6. Heslo Valtr Seidler v databázi Yad Vashem, online: yadvashem.org/...
  7. Heslo Matylda Seidlerová v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
  8. Heslo Matylda Seidlerová v databázi Yad Vashem, online: yadvashem.org/...
  9. findgrave.com...Joachim Astel
  10. zanikleobce.cz/...
  11. archives.cz/zao/...
  12. rozhlas.cz/...
  13. Heslo Frima Astelová v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
  14. Heslo Jonathan Astel v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
  15. Heslo Schmarjahu Astel v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
  16. a b jewishsantabarbara.org...
  17. regiony.impuls.cz...
  18. Heslo Emil Brand v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
  19. holocaust.cz/...Alfréd Löff
  20. yvng.yadvashem.org...Alfréd Löff
  21. holocaust.cz/...Eliška Kohnová
  22. holocaust.cz/...Herman Löff
  23. holocaust.cz/...Bedřich Löff
  24. holocaust.cz/...Irena Löff
  25. holocaust.cz/...Otto Löff
  26. yvng.yadvashem.org/...Otto Löff
  27. Kukla pracující 1865 -1973 [online]. Vezkukla.cz [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  28. www.idnes.cz
  29. holocaust.cz/...Erna Löff
  30. yvng.yadvashem.org/...Erna Löff
  31. holocaust.cz/...
  32. yvng.yadvashem.org/...
  33. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 160891 : činžovní dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  34. yvng.yadvashem.org...Presser
  35. holocaust.cz/...bedriska-presserova
  36. holocaust.cz/...petr-presser
  37. holocaust.cz/...petr-presser
  38. a b c Kameny zmizelých připomínají v Kroměříži další smutné příběhy, zpráva portálu Kroměřížský deník.cz, 4. prosince 2020, online: kromerizsky.denik.cz/...
  39. Dlažební kostky v Kroměříži připomínají oběti nacistického tažení proti Židům, Zpráva čs. rozhlasu, online : rozhlas.cz/...
  40. Jan Vondrášek: Kroměříž uctí památku posledního městského rabína a jeho rodiny kameny zmizelých, portál měšsta Kroměříž, online: web.archive.org/...
  41. mesto-kromeriz.cz/...
  42. www.mesto-kromeriz.cz
  43. Seznam všech transportů do Terezína (řazeno podle místa odjezdu), Terezínská iniciativa / Institut Terezínské iniciativy, online: .terezinstudies.cz/...

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Dostupné mapy ke článku