Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji

Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých respektive alternativně stolpersteine na území Zlínského kraje. Iniciativa k tomuto projektu pochází od německého umělce Guntera Demniga. V Česku se tohoto projektu ujal zprvu dnes již neexistující spolek Stolpersteine.cz, dnes se o pokládání kamenů ovšem starají různé spolky, městské iniciativy apod. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty zavražděni, deportováni, vyhnáni nebo dohnáni k sebevraždě v období holokaustu a nacházejí se obvykle před posledním bydlištěm oběti.
První kameny zmizelých ve Zlínském kraji byly položeny 18. července 2013 v Boršicích[1] a poté 16. září 2014 v Kroměříži[2].
Boršice[editovat | editovat zdroj]
Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
---|---|---|---|
ZDE ŽIL
JOSEF SEIDLER NAR. 1897 DEPORTOVÁN 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
Boršice 170 | Josef Seidler se narodil 10. srpna 1897. Dne 23. ledna 1943 byl deportován s manželkou Matyldou Seidlerovou a synem Valtrem Seidlerem transporte Cn z Uherského Brodu do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byl i se svou rodinnou dne 26. ledna 1943 převezeni trasnsportem Cs (vlak Da 105) do Osvětimi-Birkenau.[3][4] | |
ZDE ŽIL
VALTR SEIDLER NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
Boršice 170 | Valtr Seidler (na společném památníku v Boršicích je uváděn jako Vladimír) se narodil 26. září 1926. Dne 23. ledna 1943 byl deportován spolu s rodiči trasnsportem Cn z Uherského Hradiště do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byl i se svou rodinnou dne 26. ledna 1943 převezeni trasnsportem Cs (vlak Da 105) do Osvětimi-Birkenau.[5][6] | |
ZDE ŽILA
MATYLDA SEIDLEROVÁ ROZ. LÖWOVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943 |
Boršice 170 | Matylda Seidlerová se narodila 3. ledna 1888. Dne 23. ledna 1943 byla deportována transportem Cn s manželem Josefem Seidlerem a synem Valtrem z Uherského Hradiště do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byla s manželem a synem dne 26. ledna 1943 převezena trasnsportem Cs (vlak Da 105) do Osvětimi-Birkenau.[7][8] |
Kroměříž[editovat | editovat zdroj]
Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
---|---|---|---|
![]() |
ZDE ŽIL Dr. JOACHIM ASTEL POSLEDNÍ RABÍN V KROMĚŘÍŽI NAR. 1.11.1901 ZAVRAŽDĚN 1942 V OSVĚTIMI |
Moravcova 259 | Kameny zmizelých před židovskou radnicí v Kroměříži připomínají rodinu posledního kroměřížského rabína Dr. Joachima Astela narozeného 1.11.1901 v Přemyšli.[9] Kroměřížským rabínem byl od roku 1934, (v letech 1931-33 působil v Tachově)[10] ale jako rabín zajížděl i do Přerova.[11] Joachim Astel byl zatčen v roce 1942, poté vyslýchán na přerovském gestapu a převezen do koncentračního tábora Osvětim, kde byl 24.6.1942 zavražděn.[12] |
![]() |
ZDE ŽILA
FRIMA ASTELOVÁ ROZ. MELZEROVÁ NAR. 6.11.1904 DEPORTOVÁNA 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
Moravcova 259 | Frima Astelová (rozená Melzerová), manželka kroměřížského rabína Joachima Astela, se narodila 6.11.1904 byla několik dní po jeho smrti deportována transportem AAg z Olomouce do koncentračního tábora Terezín (číslo v transportu bylo 152) a 15. 12. 1943 byla zařazena do transportu Dr do Osvětimi [13], kde byla v roce 1944 zavražděna. |
![]() |
ZDE ŽIL JONATHAN ASTEL NAR. 18.6.1931 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Moravcova 259 | Jonathan Astel narozen 18. června 1931, syn Joachima Astela a Frimy Astelové byl dne 30. června 1942 se svou matkou a mladším bratrem deportován z Olomouce do koncentračního tábora Terezín transportem AAg a 15. 12. 1943 byl zařazen do transportu Dr do Osvětimi[14], kde byl v roce 1944 zavražděn. |
![]() |
ZDE ŽIL SCHMARJAHU ASTEL NAR. 10.10.1935 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Moravcova 259 | Schmarjahu Astel, narozen 10.10.1935 v Kroměříži syn Joachima Astela a Frimy Astelové byl dne 30. června 1942 se svou matkou a starším bratrem deportován transportem AAg z Olomouce do koncentračního tábora Terezín a 15. 12. 1943 byl zařazen do transportu Dr do Osvětimi[15], kde byl v roce 1944 zavražděn. |
![]() |
ZDE ŽIL
EMIL BRAND NAR. 1881 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI |
Vodní 56/11 | Kámen zmizelých připomíná památku Emila Branda narozeného 28. února 1881. Jeho posledním bydlištěm před deportací byla Vodní ulice, kde původně vlastnil i kavárnu v rohové budově, která byla v roce 1930 nahrazena novostavbou prodejny firmy Baťa. V rámci prodeje objektu firma Baťa postavila pro pana Brandla i vedlejší dům, před kterým je kámen umístěn. Když v první světové válce zemřel jeho švagr Edward Kohn, vzal si svou sestru Elsu a jejich dceru Kláru k sobě. Dne 30. června 1942 byl deportován transportem AAg z Olomouce do koncentračního tábora Terezín. O několik dní dříve byli do Terezína deportování i Elsa, Klára a její manžel MUDr. Alfréd Löff. Dne 14. července 1942 byl převezen transportem AAx do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec. Transport zahrnoval 1000 lidí, 998 z nich bylo zavražděno nacistickým režimem. Jeden ze zabitých byl i Emil. Jeho neteř Klára přežila a vrátila se do Kroměříže. Znovu se provdala, rodina se poté přestěhovala do Kanady a poté do Spojených států, kde Klára zemřela v roce 2000.[16][17][18] |
![]() |
ZDE ŽIL MUDr. ALFRÉD LÖFF NAR. 9.9.1900 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Vodní 59/17 | Kameny zmizelých před budovou ve Vodní ulici připomínají rodinu MUDr. Alfréda Löffa narozeného 9.9.1900 v Kroměříži, který byl deportován dne 30.06.1942 transportem AAg do Terezína a odtud dne 28.9.1944 transportem Ek do Osvětimi, kde byl v témže roce zavražděn.[19][20] Na domě je umístěna pamětní deska českého orientalisty Jana Rypky. Jméno MUDr. Alfréda Löffa je také umístěno na pamětní desce obětem okupace z řad kroměřížských lékařů s uvedeným datem úmrtí 28.3.1945. V transportu do Terezína byla i jeho manželka Klára narozená 27.10.1912 v Bukurešti i se svou matkou Elsou Kohnovou narozenou 06. 01. 1886 sestrou Emila Branda.[21] Klára jako jediná z celé rodiny přežila. Z Terezína byla spolu se skupinou dalších žen poslána na práci do letecké továrny ve Freibergu. Po bombardování Drážďan byla její skupina deportována do Mauthausenu. Po osvobození se vrátila do Kroměříže a koncem roku 1945 se provdala za Josefa Zimmera. Po roce 1948 emigrovali do Kanady. Zemřela 31. 10.2000 u své dcery v Santa Barbaře.[16] |
![]() |
ZDE ŽIL HERMAN LÖFF NAR. 17.4.1869 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TEREZÍNĚ |
Vodní 59/17 | Otec MUDr. Alfréda Löffa Herman Löff narozen 17.4.1869 v Holešově[pozn. 1] byl spolu se svou rodinou deportován dne 30.06.1942 AAg do Terezína, kde dne 08.7.1942 zemřel na zástavu srdce.[22] |
![]() |
ZDE ŽIL BEDŘICH LÖFF NAR. 14.5.1894 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI |
Vodní 59/17 | Bratr MUDr. Alfréda Löffa Bedřich Löff, narozen 14.5.1894 v Kroměříži, byl spolu se svou ženou Irenou deportován dne 30.06.1942 transportem AAg do Terezína a 14.07.1942 byl zařazen do transportu AAx do Malého Trostince, kde byl v roce 1942 zavražděn.[23] |
![]() |
ZDE ŽILA IRENA LÖFF ROZ. FISCHLOVÁ NAR. 9.11.1904 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI |
Vodní 59/17 | Irena Löff[pozn. 2], narozena 9.11.1904, byla spolu se svým manželem Bedřichem deportována dne 30.06.1942 transportem AAg do Terezína a 14.07.1942 byla zařazena do transportu AAx do Malého Trostince, kde byla v roce 1942 zavražděna.[24] |
![]() |
ZDE ŽIL OTTO LÖFF NAR. 12.06.1896 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V RAASIKU |
Vodní 59/17 | Bratr MUDr. Alfréda Löffa Otto Löff narozen 12.06.1896 v Kroměříži byl spolu se svou ženou Ernou deportován dne 26.06.1942 transportem AAf do Terezína a 1.09.1942 byl zařazen do transportu Be (vlak Da 404) do obce Raasiku v Estonsku), kde byl v roce 1942 zavražděn.[25][26] Vzhledem k tomu, že Otto Löff i jeho žena Erna (Arnoštka) měli poslední bydliště před deportací v Lošticích existují pochybnosti o instalaci kamenů v Kroměříži. Otto Löff chybí i na pamětní desce obětem okupace z města umístěné ve vestibulu kroměřížské radnice. Jeho jméno není ani v seznamu padlých, popravených, umučených, který zpracoval první poválečný kronikář Kroměříže Karel Mejsnar. V Muzeu Kroměřížska uchovávají dva listy z konce roku 1943 a začátku roku 1944, které líčí práci v dole a podmínky, v nichž žijí vězni v pracovním táboře při dole Kukla v Oslavanech.[27] Dopisy jsou adresované Emilu Löffovi a jeho ženě Heleně do Kroměříže a jejich pisatelem byl Otto Löff, který válku přežil, vrátil se do města a brzy poté zemřel.[28] |
![]() |
ZDE ŽILA ERNA LÖFF ROZ. SCHIMMERLOVÁ NAR. 1.06.1903 DEPORTOVÁNA 26.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V RAASIKU |
Vodní 59/17 | Erna Löff (Arnoštka) narozena 1.06.1903 byla spolu se svým manželem Ottou deportována dne 26.06.1942 (transportem AAf do Terezína a 1.09.1942 byla zařazena do transportu Be do Raasiku v Estonsku, kde byla v roce 1942 zavražděna.[29][30][pozn. 3]
V databázích je uváděna i Erna (Arnoštka) Löffová narozená 27.03.1877, která byla zavražděna v Treblince a jejíž jméno je uvedeno i na výše zmíněné pamětní desce.[31][32] |
![]() |
ZDE ŽIL MUDr. Felix Presser NAR. 6.11.1899 ZATČEN 1.9.1939 ZAVRAŽDĚN 24.2.1940 V BUCHENWALDU |
Kollárova 528/1 | MUDr. Felix Presser na pamětní desce obětem okupace z řad kroměřížských lékařů Kameny zmizelých před budovou bývalé knihovny v činžovním domě v Kollárově ulici č.p. 528/1 zapsaném jako Kulturní památka České republiky pod číslem 47890/7-7168[33] připomínají rodinu MUDr. Felixe Pressera narozeného 6.11.1899 v Kroměříži. Felix Presser byl zatčen dne 1.9.1939 a dne 10.9.1939 deportován do Dachau, odtud byl dne 27.9.1939 deportován do Buchenwaldu. V evidenci obětí holokaustu je uváděno datum úmrtí 22.2.1940 (na pamětní desce i na stolpersteinu je uvedeno datum 24.2.1940).[34] |
![]() |
ZDE ŽILA Bedřiška Presserová NAR. 31.5.1907 ROZ. SCHWARZ DEPORTOVÁNA 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1942 V MALÉM TROSTINCI |
Kollárova 528/1 | Bedřiška Presserová narozená 31.5.1907 v Lipníku nad Bečvou byla spolu se svými syny deportována dne 30.06.1942 (číslo v transportu 146) z Olomouce do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 578) do Malého Trostince, kde byla v témže roce zavražděna.[35] |
![]() |
ZDE ŽIL Petr Presser NAR. 15.4.1930 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI |
Kollárova 528/1 | Petr Presser narozen 15.4.1930 v Brně byl spolu se svou matkou a mladším bratrem deportován dne 30.06.1942 (číslo v transportu 147) z Olomouce do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 579) do Malého Trostince, kde byl v témže roce zavražděn.[36] |
![]() |
ZDE ŽIL Tomáš Presser NAR. 6.3.1938 DEPORTOVÁN 30.6.1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V MALÉM TROSTINCI |
Kollárova 528/1 | Tomáš Presser narozen 6.3.1938 v Olomouci byl spolu se svou matkou a starším bratrem deportován dne 30.06.1942 (číslo v transportu 148) do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 580) do Malého Trostince, kde byl v témže roce zavražděn.[37] |
Data pokládání kamenů[editovat | editovat zdroj]
Data pokládání kamenů zmizelých ve Zlínském kraji:
- 18. července 2013: Boršice, G. Demnig[1]
- 16. září 2014: Kroměříž (Vodní 56/11), G. Demnig[38][2]
- 6. listopadu 2017: Kroměříž (Moravcova 259), iniciativa městské knihovny a správy města[38][39][40]
- 16. dubna 2019: Kroměříž (Kollárova 528/1), iniciativa městské knihovny a správy města[41]
- 1. prosince 2020: Kroměříž (Vodní 59/17), iniciativa městské knihovny a správy města[42][38]
Transporty[editovat | editovat zdroj]
Z Boršic resp. z Kroměříže se transporty do Terezína nekonaly, deportovaní byli napřed dopraveni do Olomouce. Z Olomouce se pak v odbdobí od 1942 do 1945 uskutečnilo šest transportů do Terezína, a sice:[43]
- AAf: 26. června 1942
- AAg: 30. června 1942
- AAm: 4. července 1942
- AAo: 8. července 1942
- Ez: 11. ledna 1944
- AE7: 7. března 1945
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podle některých údajů databáze Yad Vaschem byl narozen v Kroměříži, srv. yvng.yadvashem.org/...
- ↑ Její přechýlené jméno Löffová je dokumentováno v databázi Yad Vashem, srv. yvng.yadvashem.org/...
- ↑ Její přechýlené jméno Löffová i zdrobnělá forma jejího křestního jména česky jsou dokumentovány v databázi Holocaust.cz i Yad Vashem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Viz kroniku G. Demniga, červenec 2013 (webová stránka G. Demniga), online stolpersteine.eu/...
- ↑ a b Viz kroniku G. Demniga, září 2014 (webová stránka G. Demniga), online stolpersteine.eu/...
- ↑ Heslo Josef Seidler v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
- ↑ Heslo Josef Seidler v databázi Yad Vashem, online: yadvashem.org/...
- ↑ Heslo Valtr Seidler v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
- ↑ Heslo Valtr Seidler v databázi Yad Vashem, online: yadvashem.org/...
- ↑ Heslo Matylda Seidlerová v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
- ↑ Heslo Matylda Seidlerová v databázi Yad Vashem, online: yadvashem.org/...
- ↑ findgrave.com...Joachim Astel
- ↑ zanikleobce.cz/...
- ↑ archives.cz/zao/...
- ↑ rozhlas.cz/...
- ↑ Heslo Frima Astelová v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
- ↑ Heslo Jonathan Astel v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
- ↑ Heslo Schmarjahu Astel v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
- ↑ a b jewishsantabarbara.org...
- ↑ regiony.impuls.cz...
- ↑ Heslo Emil Brand v databázi holocaust.cz, online: holocaust.cz/...
- ↑ holocaust.cz/...Alfréd Löff
- ↑ yvng.yadvashem.org...Alfréd Löff
- ↑ holocaust.cz/...Eliška Kohnová
- ↑ holocaust.cz/...Herman Löff
- ↑ holocaust.cz/...Bedřich Löff
- ↑ holocaust.cz/...Irena Löff
- ↑ holocaust.cz/...Otto Löff
- ↑ yvng.yadvashem.org/...Otto Löff
- ↑ Kukla pracující 1865 -1973 [online]. Vezkukla.cz [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
- ↑ www.idnes.cz
- ↑ holocaust.cz/...Erna Löff
- ↑ yvng.yadvashem.org/...Erna Löff
- ↑ holocaust.cz/...
- ↑ yvng.yadvashem.org/...
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 160891 : činžovní dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ yvng.yadvashem.org...Presser
- ↑ holocaust.cz/...bedriska-presserova
- ↑ holocaust.cz/...petr-presser
- ↑ holocaust.cz/...petr-presser
- ↑ a b c Kameny zmizelých připomínají v Kroměříži další smutné příběhy, zpráva portálu Kroměřížský deník.cz, 4. prosince 2020, online: kromerizsky.denik.cz/...
- ↑ Dlažební kostky v Kroměříži připomínají oběti nacistického tažení proti Židům, Zpráva čs. rozhlasu, online : rozhlas.cz/...
- ↑ Jan Vondrášek: Kroměříž uctí památku posledního městského rabína a jeho rodiny kameny zmizelých, portál měšsta Kroměříž, online: web.archive.org/...
- ↑ mesto-kromeriz.cz/...
- ↑ www.mesto-kromeriz.cz
- ↑ Seznam všech transportů do Terezína (řazeno podle místa odjezdu), Terezínská iniciativa / Institut Terezínské iniciativy, online: .terezinstudies.cz/...
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kameny zmizelých v Boršicích na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kameny zmizelých v Kroměříži na Wikimedia Commons
- archive.is/FQWX8 (stolpersteine.cz), archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine.cz
- Yad Vashem, Databáze obětí v angličtině a němčině
- Holocaust.cz Databáze obětí v češtině
- Stolpersteine.eu, Oficiální web