Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stolperstein v Kroměříži

Seznam kamenů zmizelých ve Zlínském kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých respektive alternativně stolpersteine na území Zlínského kraje, položené podle projektu německého umělce Guntera Demniga. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty zavražděni, deportováni, vyhnáni nebo dohnáni k sebevraždě.

Boršice[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Stolperstein für Josef Seidler.JPG
ZDE ŽIL
JOSEF SEIDLER
NAR. 1897
DEPORTOVÁN 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
Boršice 170

49°3′46″ s. š., 17°21′3″ v. d.

Rodina Seidlerova na společném památníku v Boršicích

Josef Seidler se narodil 10. srpna 1897. Dne 23. ledna 1943 byl deportován s manželkou Matyldou Seidlerovou a synem Valtrem Seidlerem (číslo v transportu 941) z Uherského Hradiště do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byl i se svou rodinnou dne 26. ledna 1943 převezeni (číslo transportu 794) do Osvětimi-Birkenau.

Stolperstein für Valtr Seidler.JPG
ZDE ŽIL
VALTR SEIDLER
NAR. 1925
DEPORTOVÁN 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
Boršice 170 Valtr Seidler (na společném památníku v Boršicích je uváděn jako Vladimír) se narodil 26. září 1926. Dne 23. ledna 1943 byl deportován spolu s rodiči z Uherského Hradiště do koncentračního tábora Terezín (transportní číslo 940). Odtamtud byl i se svou rodinnou dne 26. ledna 1943 převezen (číslo v transportu 793) do Osvětimi-Birkenau.
Stolperstein für Matylda Seidlerova.JPG
ZDE ŽILA
MATYLDA
SEIDLEROVÁ

ROZ. LÖWOVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1943
Boršice 170 Matylda Seidlerová se narodila 3. ledna 1888. Dne 23. ledna 1943 byla deportována pod transportním číslem 939 s manželem Josefem Seidlerem a synem Valtrem z Uherského Hradiště do koncentračního tábora Terezín. Odtamtud byla s manželem a synem dne 26. ledna 1943, převezena (číslo v transportu 792) do Osvětimi-Birkenau.

Kroměříž[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Stolperstein für Emil Brand.jpg
ZDE ŽIL
EMIL BRAND
NAR. 1881
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Vodní 56/11

49°17′55″ s. š., 17°23′41″ v. d.

Kámen zmizelých připomíná památku Emila Branda narozeného 28. února 1881. Jeho posledním bydlištěm před deportací byla Vodní ulice, kde původně vlastnil i kavárnu v rohové budově, která byla v roce 1930 nahrazena novostavbou prodejny firmy Baťa. V rámci prodeje objektu firma Baťa postavila pro pana Brandla i vedlejší dům, před kterým je kámen umístěn. Když v první světové válce zemřel jeho švagr Edward Kohn, vzal si svou sestru Elsu a jejich dceru Kláru k sobě. Dne 30. června 1942 byl deportován z Olomouce do koncentračního tábora Terezín (jeho číslo v transportu bylo 234). O několik dní dříve byli do Terezína deportování i Elsa, Klára a její manžel. Dne 14. července 1942 byl převezen do vyhlazovacího tábora Malý Trostinec (jeho číslo v transportu bylo 610). Transport zahrnoval 1000 lidí, 998 z nich bylo zavražděno nacistickým režimem. Jeden ze zabitých byl i Emil. Jeho neteř Klára přežila a vrátila se do Kroměříže. Znovu se provdala, rodina se poté přestěhovala do Kanady a poté do Spojených států, kde Klára zemřela v roce 2000.[1][2]
KMAstelJoachim.jpg

ZDE ŽIL
Dr. JOACHIM ASTEL
POSLEDNÍ RABÍN V KROMĚŘÍŽI
NAR. 1.11.1901
ZAVRAŽDĚN 1942
V OSVĚTIMI
Moravcova 259

49°17′54″ s. š., 17°23′49″ v. d.

Kameny zmizelých před židovskou radnicí v Kroměříži připomínají rodinu posledního kroměřížského rabína Dr. Joachima Astela narozeného 1.11.1901 v Přemyšli.[3] Kroměřížským rabínem byl od roku 1934, (v letech 1931-33 působil v Tachově)[4] ale jako rabín zajížděl i do Přerova.[5] Joachim Astel byl zatčen v roce 1942, poté vyslýchán na přerovském gestapu a převezen do koncentračního tábora Osvětim, kde byl 24.6.1942 zavražděn.[6]
KMAstelFrima.jpg
ZDE ŽILA
FRIMA ASTELOVÁ
ROZ. MELZEROVÁ
NAR. 6.11.1904
DEPORTOVÁNA 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Moravcova 259 Frima Astelová (rozená Melzerová), manželka kroměřížského rabína Joachima Astela, se narodila 6.11.1904 byla několik dní po jeho smrti deportována z Olomouce do koncentračního tábora Terezín (číslo v transportu bylo 152) a 15. 12. 1943 byla zařazena do transportu do Osvětimi (číslo transportu 63),[7] kde byla v roce 1944 zavražděna.
KMAstelJonathan.jpg

ZDE ŽIL
JONATHAN ASTEL
NAR. 18.6.1931
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Moravcova 259 Jonathan Astel narozen 18. června 1931, syn Joachima Astela a Frimy Astelové byl dne 30. června 1942 se svou matkou a mladším bratrem deportován z Olomouce do koncentračního tábora Terezín (číslo v transportu bylo 153) a 15. 12. 1943 byl zařazen do transportu do Osvětimi (číslo transportu 64),[8] kde byl v roce 1944 zavražděn.
KMAstelSchmarjahu.jpg

ZDE ŽIL
SCHMARJAHU ASTEL
NAR. 10.10.1935
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
Moravcova 259 Schmarjahu Astel, narozen 10.10.1935 v Kroměříži syn Joachima Astela a Frimy Astelové byl dne 30. června 1942 se svou matkou a starším bratrem deportován z Olomouce do koncentračního tábora Terezín (číslo v transportu bylo 154) a 15. 12. 1943 byl zařazen do transportu do Osvětimi (číslo transportu 65),[9] kde byl v roce 1944 zavražděn.
KMPresserFelix.jpg

ZDE ŽIL
MUDr. Felix Presser
NAR. 6.11.1899
ZATČEN 1.9.1939
ZAVRAŽDĚN 24.2.1940
V BUCHENWALDU
Kollárova 528/1

49°17′45″ s. š., 17°23′31″ v. d.

MUDr. Felix Presser na pamětní desce obětem okupace z řad kroměřížských lékařů

Kameny zmizelých před budovou bývalé knihovny v činžovním domě v Kollárově ulici č.p. 528/1 zapsaném jako Kulturní památka České republiky pod číslem 47890/7-7168[10] připomínají rodinu MUDr. Felixe Pressera narozeného 6.11.1899 v Kroměříži.[11] Felix Presser byl zatčen dne 1.9.1939 a dne 10.9.1939 deportován do Dachau, odtud byl dne 27.9.1939 deportován do Buchenwaldu. V evidenci obětí holokaustu je uváděno datum úmrtí 22.2.1940 (na pamětní desce i na stolpersteinu je uvedeno datum 24.2.1940).[12]

KMPresserBedriska.jpg

ZDE ŽILA
Bedřiška Presserová
NAR. 31.5.1907
ROZ. SCHWARZ
DEPORTOVÁNA 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V MALÉM TROSTINCI
Kollárova 528/1 Bedřiška Presserová narozená 31.5.1907 v Lipníku nad Bečvou byla spolu se svými syny deportována dne 30.06.1942 (číslo v transportu 146) z Olomouce do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 578) do Malého Trostince, kde byla v témže roce zavražděna.[13]
KMPresserPetr.jpg

ZDE ŽIL
Petr Presser
NAR. 15.4.1930
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Kollárova 528/1 Petr Presser narozen 15.4.1930 v Brně byl spolu se svou matkou a mladším bratrem deportován dne 30.06.1942 (číslo v transportu 147) z Olomouce do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 579) do Malého Trostince, kde byl v témže roce zavražděn.[14]
KMPresserTomas.jpg

ZDE ŽIL
Tomáš Presser
NAR. 6.3.1938
DEPORTOVÁN 30.6.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MALÉM TROSTINCI
Kollárova 528/1 Tomáš Presser narozen 6.3.1938 v Olomouci byl spolu se svou matkou a starším bratrem deportován dne 30.06.1942 (číslo v transportu 148) do Terezína a odtud dne 14.7.1942 (číslo v transportu 580) do Malého Trostince, kde byl v témže roce zavražděn.[15]

Data pokládání kamenů[editovat | editovat zdroj]

Data pokládání kamenů zmizelých ve Zlínském kraji:

  • 18. července 2013: Boršice
  • 16. září 2014: Kroměříž (Vodní 56/11)
  • 6. listopadu 2017: Kroměříž (Moravcova 259)
  • 16. dubna 2019: Kroměříž (Kollárova 528/1) [16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste der Stolpersteine im Zlínský kraj na německé Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Dostupné mapy ke článku