Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kameny zmizelých ve Svitavách

Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

Chrudim[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
.
Široká ul. čp. 87 Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1][2]
.
Široká ul. čp. 87 Otto Adler[pozn. 1]
.
Široká ul. čp. 87 Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera und Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1][2]
.
Široká ul. čp. 87 Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1][2]
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR
PACHNER
NAR. 1874
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 29.1.1944
Resselovo náměstí 134 Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod; † 1943 resp. 1944 v KZ Auschwitz), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[3][1][2][4]
ZDE ŽILA
GABRIELA
PACHNEROVÁ
NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA ?.12.1943
Resselovo náměstí 134 Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné; † 1944 v KZ Auschwitz), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][3][1][2]
.
Široká ul. čp. 87 Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství, pak rozvedena a starala se o společné dítě, pak ale přeci jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[2][5]
.
Široká ul. čp. 87 Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[1][2]
.
Myší Díra / Soukenická ul. Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[1][2]
.
Myší Díra / Soukenická ul. Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[1][2]
.
Myší Díra / Soukenická ul. Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1]

Slatiňany[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Datum položení Jméno, život
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ
NAR. 1887
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117 15. srpen 2018 Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf, č. 299 (05. 12. 1942, Pardubice -> Terezín), další Transport Ev, č. 1913 (28. 10. 1944, Terezín -> Osvětim)[6]
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ
NAR. 1899
DEPORTOVÁNA
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117 15. srpen 2018 Helena Stránská (*1899)
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 15. srpen 2018 Gustav Herrman (*11. června 1896 ) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[7] Transport Cf, č. 351 (05. 12. 1942, Pardubice -> Terezín), další Transport Cr, č. 1140 (23. 01. 1943, Terezín -> Osvětim)[8]
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ
NAR. 1894
DEPORTOVÁNA
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 15. srpen 2018 Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894 ) Transport Cf, č. 352 (05. 12. 1942, Pardubice -> Terezín), další Transport Cr, č. 1141 (23. 01. 1943, Terezín -> Osvětim)[9]
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN
NAR. 1926
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 15. srpen 2018 Otto Herrmann (*20. dubna 1926 ) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[7] Transport Ba, č. 591 (10. 08. 1942, Praha -> Terezín), další Transport Cr, č. 33 (23. 01. 1943, Terezín -> Osvětim)[10]
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN
NAR. 1928
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 15. srpen 2018 Ervín Herrmann (*5. února 1928 ) Transport Cf, č. 353 (05. 12. 1942, Pardubice -> Terezín), další Transport Cr, č. 1142 (23. 01. 1943, Terezín -> Osvětim)[11]

Svitavy[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Datum položení Jméno, život
Stolperstein für Arnost Freund.JPG
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND
NAR. 1911
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TÁBOŘE IZBICA
Náměstí Míru č. 97 25. dubna 2013 Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
Stolperstein für Emil Freund.JPG
ZDE ŽIL
EMIL FREUND
NAR. 1878
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 97 25. dubna 2013 Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
Stolperstein für Louise Hermanova.JPG
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 1916
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVĚTIMI
A BERGEN-BELSENU
PŘEŽILA
Náměstí Míru č. 97 25. dubna 2013 Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[12][13][14]
Stolperstein für Albert Meller.JPG
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT
MELLER
NAR. 1890
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 15. září 2014 Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
Stolperstein für Olga Mellerova.JPG
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA
MELLEROVÁ
NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 15. září 2014 Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1]
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL
NAR. 1889
DEPORTOVÁN DO DACHAU
A ODTUD DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940
V MAUTHAUSENU
Náměstí Míru č. 8 1. května 2015 Alfred Neustadtl (*1889) kámen byl položen před domem na náměstí Míru č. 8, v němž žil do roku 1938.[15]







Náměstí Míru č. 56 20. dubna 2016 Sigmund Winternitz (*7. května 1867) do roku 1938 žil ve Svitavách, Stadtplatz č.o.56, a byl veden jako soukromník.[16]
ZDE ŽIL
OSCAR BEER
NAR. 7. 7. 1879
DEPORTOVÁN ROKU 1941
DO TEREZÍNA
A ODTUD DO RIGY
ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE
Náměstí Míru č. 41 2. listopad 2017 Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Jeho životní pouť skončila v koncentračním táboře v Rize[17]

Data pokládání kamenů[editovat | editovat zdroj]

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:

  • Chrudim: prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[18]
  • Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[19], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014[20][21].


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
  2. "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...arnost-freund, ...emil-freund, ...albert-meller, ...olga-mellerova, ...artur-pachner, ...gabriela-pachnerova, ...jiri-adler, ...blanka-adlerova, ...ota-adler, ...pavla-adlerova, ...richard-schmidl, ...emil-seidlitz, ...frantiska-seidlitzova, irma-vtipilova
  2. a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
  3. a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/...
  4. Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
  5. Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...]
  6. Pavel Stránský [online]. holokaust.cz [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  7. a b KOBLÍŽEK, Robert. Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových [online]. slatinak.cz, 2018 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  8. Gustav Herrmann [online]. holokaust.cz [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  9. Vilma Herrmannová [online]. holokaust.cz [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  10. Otto Herrmann [online]. holokaust.cz [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  11. Ervín Herrmann [online]. holokaust.cz [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  12. Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
  13. Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
  14. Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/...
  15. Kameny zmizelých [online]. svitavský deník, 2015-05-01 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  16. PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  17. ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  18. Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
  19. Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/...
  20. FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
  21. Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Stolpersteine v Pardubickém kraji ve Wikimedia Commons