Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kameny zmizelých ve Svitavách

Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

Chrudim[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Stolperstein für Jiri Adler (Chrudim).jpg
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER
NAR. 1938
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 15.12.1943
Široká ul. čp. 87 Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1][2]
Stolperstein für Otto Adler (Chrudim).jpg
ZDE ŽIL
OTTO ADLER
NAR. 1891
DEPORTOVÁN 1942
DO BUCHENWALDU
ZAVRAŽDĚN 1944
Široká ul. čp. 87 Otto Adler[pozn. 1]
Stolperstein für Blanka Adlerova (Chrudim).jpg
ZDE ŽILA
BLANKA ADLEROVÁ
NAR. 1933
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87 Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera und Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1][2]
Stolperstein für Pavla Adlerova (Chrudim).jpg
ZDE ŽILA
PAVLA ADLEROVÁ
NAR. 1906
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943
Široká ul. čp. 87 Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1][2]
Stolperstein für Mudr. Artur Pachner (Chrudim).jpg
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR
PACHNER
NAR. 1874
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 29.1.1944
Resselovo náměstí 134 Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[3][1][2][4]
Stolperstein für Gabriela Pachnerova (Chrudim).jpg
ZDE ŽILA
GABRIELA
PACHNEROVÁ
NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943
Resselovo náměstí 134 Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][3][1][2]
Stolperstein für Olga Rihova (Chrudim).jpg
ZDE ŽILA
OLGA ŘÍHOVÁ
NAR. 1904
DEPORTOVÁNA 1943
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943
Široká ul. čp. 87 Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[2][5]
Stolperstein für Judr. Richard Schmidl (Chrudim).jpg
ZDE ŽIL
JUDR. RICHARD
SCHMIDL
NAR. 1882
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 2.2.1943
Široká ul. čp. 87 Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[1][2]
Stolperstein für Emil Seidlitz (Chrudim).jpg
ZDE ŽIL
EMIL SEIDLITZ
NAR. 1877
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 22.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[1][2]
Stolperstein für Frantiska Seidlitzova (Chrudim).jpg
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA
SEIDLITZOVÁ
NAR. 1877
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[1][2]
Stolperstein für Irma Vtipilova (Chrudim).jpg
ZDE ŽILA
IRMA VTÌPILOVÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943
Myší Díra / Soukenická ul. Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1]

Slatiňany[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Stolperstein für Ervin Herrmann (Slatiňany).jpg
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN
NAR. 1928
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Ervín Herrmann (*5. února 1928 ) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
Stolperstein für Gustav Herrmann (Slatiňany).jpg
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Gustav Herrman (*11. června 1896 ) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[6] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
Stolperstein für Otto Herrmann (Slatiňany).jpg
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN
NAR. 1926
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Otto Herrmann (*20. dubna 1926 ) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[6] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
Stolperstein für Vilma Herrmannova (Slatiňany).jpg
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ
NAR. 1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1943
ulice T. G. Masaryka čp. 408 Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894 ) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[1]
Stolperstein für Helena Stranska (Slatiňany).jpg
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ
NAR. 1899
DEPORTOVÁNA 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117 Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.[1]
Stolperstein für Pavel Stransky (Slatiňany).jpg
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ
NAR. 1887
DEPORTOVÁN 1942
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1944
ulice T. G. Masaryka čp. 117 Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)[1]

Svitavy[editovat | editovat zdroj]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Stolperstein für Arnost Freund (Svitavy).jpg
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND
NAR. 1911
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V TÁBOŘE IZBICA
Náměstí Míru č. 97 Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
Stolperstein für Emil Freund (Svitavy).jpg
ZDE ŽIL
EMIL FREUND
NAR. 1878
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 97 Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
Stolperstein für Louise Hermanova (Svitavy).jpg
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 1916
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
OSVĚTIMI
A BERGEN-BELSENU
PŘEŽILA
Náměstí Míru č. 97 Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[7][8][9]
Stolperstein für Albert Meller (Svitavy).jpg
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT
MELLER
NAR. 1890
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[1]
Stolperstein für Olga Mellerova (Svitavy).jpg
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA
MELLEROVÁ
NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943
V OSVĚTIMI
Náměstí Míru č. 13 Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[1]
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL
NAR. 1889
DEPORTOVÁN DO DACHAU
A ODTUD DO MAUTHAUSENU
ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940
V MAUTHAUSENU
Náměstí Míru č. 8 Alfred Neustadtl (* 1889)
ZDE ŽIL
ZIKMUND WINTERNITZ
NAR. 7. 5. 1867
DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA
1942
A ODTUD DO TREBLINKY
ZAVRAŽDĚN 1942
V TREBLINCE
Náměstí Míru č. 56 Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno -> Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín -> Treblinka), zahynul.[10][11]
ZDE ŽIL
OSCAR BEER
NAR. 7. 7. 1879
DEPORTOVÁN ROKU 1941
DO TEREZÍNA
A ODTUD DO RIGY
ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE
Náměstí Míru č. 41 Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize[12]

Data pokládání kamenů[editovat | editovat zdroj]

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:

  • Chrudim: prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[13]
  • Slatiňany: 15. srpen 2018
  • Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[14], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014[15][16].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
  2. "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
  2. a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
  3. a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine
  4. Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
  5. Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...]
  6. a b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
  7. Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
  8. Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
  9. Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine
  10. holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
  11. PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  12. ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. 
  13. Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
  14. Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/...
  15. FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
  16. Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]