Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

Data pokládání kamenů[editovat | editovat zdroj]

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:

Holice: Pokládky kamenů zmizelých proběhly 16. července 2021, 22. září 2022 a 8. září 2023 (za účasti G. Demniga).^[1]^[2]^[3]
Chrudim: Prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.^[4]
Luže: 31. srpna 2020^[5]
Pardubice: 1. září 2020^[5]
Polička: 8. března 2022, 16. března 2023, 7. března 2024^[6]^[7]^[8]
Slatiňany: 15. srpen 2018
Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013^[9], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014.^[10]^[11]
Vysoké Mýto: První kameny zmizelých byly ve Vysokém Mýtě položeny 6. září 2019, a to dvěma studentům tamního gymnázia, kteří byli za odbojovou činnost popraveni. Dalších 21 kamenů bylo položeno v září roku 2020, 2021, 2022, a 2023.^[12]^[13]^[14]

Holice[editovat | editovat zdroj]

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL ARNOLD NEUMANN NAR. 1888 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	Holubova čp. 41 (dům dnes již nestojí)	16. července 2021	Arnold Neumann se narodil 2. března 1888 v Rakovníku. Své dětství popsal v deníku nazvaném Naše kniha, zachráněném u Vlasty Kačerové, jediné nežidovské příbuzné rodiny Neumannových v Holicích. S Irenou Kačerovou byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. S manželkou byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Arnold vlastnil papírnictví a knihkupectví. Ve školním roce 1941/42 provozoval ilegálním vyučování pro židovské děti ve svém domě. V Terezíně pracoval jako vychovatel v chlapeckém domově.^[15]
ZDE ŽILA MARIE NEUMANNOVÁ ROZ. KAČEROVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	Holubova čp. 41 (dům dnes již nestojí)	16. července 2021	Irena Neumannová se narodila 25. 8. 1896 a byla manželka Arnolda Neumanna. Byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. Společně s manželem byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. V Terezíně pracovala v lékárně.^[15]
	Holubova čp. 41 (dům dnes již nestojí)	22. září 2022	Hana Sternlicht, roz. Neumannová. Přeživší holocaustu.
ZDE ŽIL OSKAR FRIED NAR. 12. 5. 1894 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Jiráskova čp. 618 50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.	22. září 2022	Oskar Fried byl úředník a správce židovských matrik v Holicích.^[16]
ZDE ŽILA MARIE FRIEDOVÁ NAR. 14. 1. 1898 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	Jiráskova čp. 618 50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.	22. září 2022	Marie Friedová
ZDE ŽIL EVŽEN FRIED NAR. 29. 2. 1924 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Jiráskova čp. 618 50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.	22. září 2022	Evžen Fried
ZDE ŽIL RUDOLF FRIED NAR. 16. 1. 1928 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Jiráskova čp. 618 50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.	22. září 2022	Rudolf Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.^[16]
ZDE ŽIL JIŘÍ FRIED NAR. 31. 1. 1929 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Jiráskova čp. 618 50°4′17″ s. š., 15°59′32″ v. d.	22. září 2022	Jiří Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.^[16]
ZDE ŽILA ETHEL FREIOVÁ ROZ. MEISELSOVÁ NAR. 1909 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	Pardubická čp. 481 50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.	22. září 2022	Ethel Freiová^[2] byla manželkou Davida Freie.
ZDE ŽIL DAVID FREI NAR. 1898 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	Pardubická čp. 481 50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.	22. září 2022	David Frei^[2] se s manželkou Ethel a dcerami Kateřinou a Gabrielou přestěhovali do Holic v roce 1934. Byl majitelem obchodu s obuví.^[17]
ZDE ŽILA KATEŘINA FREIOVÁ NAR. 1929 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	Pardubická čp. 481 50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.	22. září 2022	Kateřina Freiová^[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.^[17]
ZDE ŽILA GABRIELA FREIOVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	Pardubická čp. 481 50°3′59″ s. š., 15°59′5″ v. d.	22. září 2022	Gabriela Freiová^[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových. Gabriela ráda kreslila, 25 jejích obrázků z terezínského ghetta je uloženo v Židovském muzeu v Praze.^[17]

Chrudim[editovat | editovat zdroj]

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL JIŘÍ ADLER NAR. 1938 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15.12.1943	Široká ul. čp. 87 49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.	20. září 2017	Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[18]^[19]
ZDE ŽIL OTTO ADLER NAR. 1891 DEPORTOVÁN 1942 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 1944	Široká ul. čp. 87 49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.	20. září 2017	Otto Adler^{[pozn. 1]}
ZDE ŽILA BLANKA ADLEROVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943	Široká ul. čp. 87 49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.	20. září 2017	Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera a Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[18]^[19]
ZDE ŽILA PAVLA ADLEROVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943	Široká ul. čp. 87 49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.	20. září 2017	Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[18]^[19]
ZDE ŽIL MUDR. ARTUR PACHNER NAR. 1874 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 29.1.1944	Resselovo náměstí čp. 134 49°57′5″ s. š., 15°47′39″ v. d.		Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.^[18]^[19]^[20]^[21]
ZDE ŽILA GABRIELA PACHNEROVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943	Resselovo náměstí čp. 134 49°57′5″ s. š., 15°47′39″ v. d.		Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.^{[pozn. 2]}^[18]^[19]^[20]
ZDE ŽILA OLGA ŘÍHOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943	Široká ul. čp. 87 49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.	20. září 2017	Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.^[19]^[22]
ZDE ŽIL JUDR. RICHARD SCHMIDL NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2.2.1943	Široká ul. čp. 87 49°57′9″ s. š., 15°47′32″ v. d.	20. září 2017	Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.^[18]^[19]
ZDE ŽIL EMIL SEIDLITZ NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22.1.1943	Myší Díra / Soukenická ul.		Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.^[18]^[19]
ZDE ŽILA FRANTIŠKA SEIDLITZOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943	Myší Díra / Soukenická ul.		Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.^[18]^[19]
ZDE ŽILA IRMA VTÌPILOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943	Myší Díra / Soukenická ul.		Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[18]

Luže[editovat | editovat zdroj]

Obrázek	Nápis	Bydliště	Jméno, život
	ZDE ŽILA OLGA ČERVINKOVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	náměstí Plk. Josefa Koukala 49 49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽIL OTA ČERVINKA NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	náměstí Plk. Josefa Koukala 49 49°53′37″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽIL ROBERT VIELGUT NAR. 1899 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Husova 75 49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽILA MARTA VIELGUTOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Husova 75 49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.
	ZDE ŽILA GABY VIELGUTOVÁ NAR. 1930 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Husova 75 49°53′42″ s. š., 16°1′40″ v. d.

Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Nápis	Bydliště	Jméno, život
ZDE ŽIL PAVEL BAUER NAR. 1886 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1.7.1942	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Bauer Pavel
ZDE ŽIL AUGUSTA BAUEROVÁ ROZ. ÖSTERREICHEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Bauerová Augusta roz. Österreicherová
ZDE ŽIL EDUARD FREUND NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	ulice Karla IV. čp. 13 50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.	Freund Eduard
ZDE ŽIL EUGEN FREUND NAR. 1909 ZATČEN 1942 ZAVRAŽDĚN 2.7.1942 V PARDUBICÍCH	ulice Karla IV. čp. 13 50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.	Freund Eugen
ZDE ŽILA EMILIE FREUNDOVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Karla IV. čp. 13 50°2′13″ s. š., 15°46′46″ v. d.	Freundová Emilie roz. Kleinová
ZDE ŽIL OTTO FREUND NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freund Otto
ZDE ŽIL RUDOLF FREUND NAR. 1902 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freund Rudolf
ZDE ŽILA ANNA FREUNDOVÁ ROZ. HÖNIGSFELDOVÁ NAR. 1909 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Anna roz. Hönigsfeldová
ZDE ŽILA ELSA FREUNDOVÁ ROZ. KAFKOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Elsa roz. Kafková
ZDE ŽILA ILONA FREUNDOVÁ NAR. 1931 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Ilona
ZDE ŽILA NORA LEA FREUNDOVÁ NAR. 1934 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	ulice Nerudova čp. 894 50°2′3″ s. š., 15°45′57″ v. d.	Freundová Nora Lea
ZDE ŽIL LEO FÜRNBERG NAR. 1896 INTERNOVÁN 1942 V PRAZE DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA OSVOBOZEN	Teplého čp. 1598 50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.	Fürnberg Leo
ZDE ŽIL KURT FÜRNBERG NAR. 1930 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZEN	Teplého čp. 1598 50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.	Fürnberg Kurt
ZDE ŽILA PAVLA FÜRNBERGOVÁ ROZ. HAUSEROVÁ NAR. 1902 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Teplého čp. 1598 50°1′38″ s. š., 15°46′4″ v. d.	Fürnbergová Pavla roz. Hauserová
ZDE ŽIL ING. RUDOLF GOTTLIEB NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 4 50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.	Gottlieb Rudolf
ZDE ŽILA HANA GOTTLIEBOVÁ ROZ. ADLEROVÁ NAR. 1921 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 4 50°2′20″ s. š., 15°46′45″ v. d.	Gottliebová Hana roz. Adlerová
ZDE ŽIL RICHARD KAČER NAR. 1879 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 26.12.1942	ulice Polská čp. 529 50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.	Kačer Richard
ZDE ŽILA IDA KAČEROVÁ ROZ. FLEISCHNEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Polská čp. 529 50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.	Kačerová Ida roz. Fleischnerová
ZDE ŽILA HELENA KAČEROVÁ NAR. 1925 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Polská čp. 529 50°2′16″ s. š., 15°47′2″ v. d.	Kačerová Helena
ZDE ŽIL MUDR. OTTO KLEPETÁŘ NAR. 1900 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 48 50°2′20″ s. š., 15°46′48″ v. d.	Klepetář Otto
ZDE ŽIL JIŘÍ KRAUS NAR. 1903 ODEVZDAL SE SMRTI 19.9.1942 V PARDUBICÍCH	ulice Hronovická čp. 1470 50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.	Kraus Jiří
ZDE ŽIL ING. KAREL MUNK NAR. 1893 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI	Palackého třída čp. 217, přednádraží 50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.	Munk Karel
ZDE ŽIL VLADIMÍR MUNK NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN	Palackého třída čp. 217, přednádraží 50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.	Munk Vladimír
ZDE ŽILA HERMÍNA MUNKOVÁ ROZ. GEŠMAYOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	Palackého třída čp. 217, přednádraží 50°1′58″ s. š., 15°45′29″ v. d.	Munková Hermína roz. Gešmayová
ZDE ŽIL PAVEL ÖSTERREICH NAR. 1894 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Österreicher Pavel
ZDE ŽIL BENNO ÖSTERREICH NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Österreicher Benno
ZDE ŽILA LEOKADIE ÖSTERREICHEROVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1857 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 26.2.1944	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Österreicherová Leokadie roz. Freundová
ZDE ŽILA MARKÉTA ÖSTERREICHEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Österreicherová Markéta
ZDE ŽILA BERTA ÖSTERREICHEROVÁ ROZ. FRIEDMANNOVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 21.3.1943	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Österreicherová Berta roz. Friedmannová
ZDE ŽIL EMIL PICK NAR. 1872 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	ulice Hronovická čp. 1470 50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.	Pick Emil
ZDE ŽILA JANA PICKOVÁ ROZ. BEEROVÁ NAR. 1889 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZABRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice Hronovická čp. 1470 50°2′3″ s. š., 15°46′33″ v. d.	Picková Jana roz. Beerová
ZDE ŽIL OSKAR PICK NAR. 1903 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 28.2.1943	ulice K Višňovce čp. 1751 50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.	Pick Oskar
ZDE ŽILA IRENA PICKOVÁ ROZ. RÚŽIČKOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	ulice K Višňovce čp. 1751 50°1′35″ s. š., 15°46′18″ v. d.	Picková Irena roz. Růžičková
ZDE ŽIL PETR PTAČOVSKÝ NAR. 1942 INTERNOVÁN 1944 V PRAZE-HAGISBORU DEPORTOVÁN 1945 DO TEREZÍNA OSVOBOZEN	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Ptačovský Petr
ZDE ŽILA LILY PTAČOVSKÁ NAR. 1921 INTERNOVÁN 1944 V PRAZE-HAGISBORU DEPORTOVÁNA 1945 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Ptačovská Lily roz. Picková
ZDE ŽILA BERTA ROŠTEJNSKÁ ROZ. KATZOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Pernerova čp. 1868 50°2′18″ s. š., 15°46′17″ v. d.	Roštejnská Berta roz. Katzová
ZDE ŽIL RUDOLF WEINER NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO FLOSSENBURGU ZAVRAŽDĚN 1.7.1942	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Weiner Rudolf
ZDE ŽILA RŮŽENA WEINEROVÁ ROZ. JELÍNKOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Weinerová Růžena roz. Jelínková
ZDE ŽILA HELENA WEINEROVÁ NAR. 1914 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 79 50°2′18″ s. š., 15°46′41″ v. d.	Weinerová Helena
ZDE ŽILA MARKÉTA ZENKEROVÁ ROZ. NADELFESTOVÁ NAR. 1893 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI	Perštýnské náměstí čp. 77 50°2′17″ s. š., 15°46′42″ v. d.	Zenkerová Markéta roz. Nadelfestová

Polička[editovat | editovat zdroj]

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL GUSTAV FUCHS NAR. 26. 6. 1867 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943 V TEREZÍNĚ	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Gustav Fuchs^[6] se narodil 26. června 1867 v Poličcce. Byl synem obuvníka Josefa Fuchse a jeho manželky Luisy. V roce 1900 se oženil s Malvínou Silbersternovou. Jako úředník žil v Plzni, Mostu i v Praze, ale v druhé polovině 30. let se vrátil do Poličky, odkud byl vypraven do Terezína.^[23]
ZDE ŽIL ARNOŠT ŠLESINGER NAR. 21. 1. 1896 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Arnošt Šlesinger^[6] se narodil 21. ledna 1896 v Poličce. Byl synem Zikmunda a Eleonory Schlesingerových. Vlastnil v Poličce pánské krejčovství. V roce 1923 se oženil s Eliškou/Ellou Schwarzovou.^[23]
ZDE ŽILA ELLA ŠLESINGEROVÁ NAR. 30. 7. 1892 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Ella Šlesingerová^[6] se narodila 30. července 1892 v Moravské Ostravě. Byla dcerou zlatníka Isidora Schwarze a jeho manželky Hermíny, rozené Fuchsové. Poprvé se provdala ve Vídni za JUDr. Jakuba Edela, se kterým měla syna Waltera a v roce 1921 se rozvedla.^[23]
ZDE ŽILA EDITA ŠLESINGEROVÁ NAR. 10. 7. 1924 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Edita Šlesingerová^[6] se narodila 10. července 1924 v Poličce. Jejími rodiči byli Arnošt a Ella Šlesingerovi.^[23]
ZDE ŽIL RUDOLF DEUTSCH NAR. 6. 5. 1890 ZATČEN V ČERVNU 1941 ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Rudolf Deutsch^[6] se narodil 6. května 1890 ve Zbizubech Jindřichu a Antonii Deutschovým. Účastnil se první světvé války na italksé frontě. Byl úředníkem poličské pobočky Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol. V roce 1913 se oženil s Olgou Schlesingerovou, s níž měl čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Byl zatčen 26. června 1941 a umísten do vězení v Ichtershausenu. V létě roku 1942 byl souzen za finanční podporu tehdy zakázané KSČ. Podle výpovědi spoluvězně byl po výkonu trestu odvezen do Osvětimi.^[23]
ZDE ŽILA OLGA DEUTSCHOVÁ NAR. 24. 11. 1891 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Olga Deutschová^[6] se narodila 24. listopadu 1891 v Poličce. jejími rodiči byli Zikmund a Eleonora Schlesingerovi. Před sňatkem s Rudolfem Deutschem pracovala jako dělnice v módním závodě klobouků. S manželem měla čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Nejstarší syn Viktor jako jediný z rodiny válku přežil. Studium medicíny se rozhodl dodělat v Bělehradě, což se mu kvůli válce nepodařilo. Po delší době se dostal do Velké Británie, kde se stal vojenským lékařem. Přijal příjmení Dennis a účastnil se invaze a bojů ve Francii.^[23]
ZDE ŽIL JIŘÍ DEUTSCH NAR. 10. 11. 1917 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Jiří Deutsch^[6] se narodil 10. listopadu 1917 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.^[23]
ZDE ŽIL ARNOŠT DEUTSCH NAR. 24. 12. 1918 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Arnošt Deutsch^[6] se narodil 24. prosince 1918 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.^[23]
ZDE ŽIL ZDENĚK DEUTSCH NAR. 2. 11. 1922 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 25 49°42′49″ s. š., 16°15′54″ v. d.	8. března 2022	Zdeněk Deutsch^[6] se narodil 2. listopadu 1922 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na střední textilní škole v Ústí nad Orlicí.^[23]
ZDE ŽILA ELEONORA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 2. 5. 1861 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 20. 12. 1942 V TEREZÍNĚ	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Eleonora Schlesingerová^[7] rozená Kleinová se narodila 2. května 1861 v Zájezdci. Jejími rodiči byli Markus s Rozálie Kleinovi. Byla manželkou Zikmunda Schlesingera, který v Poličce provozoval obchod s textilem. Z manželství se narodilo pět dětí: Pavlína, Valerie, Olga, Arnošt a Otto.^[23]^[24]
ZDE ŽIL OTA SCHLESINGER NAR. 25. 12. 1901 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Ota Schlesinger^[7] se narodil 25. prosince 1901 v Poličce Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Byl obchodníkem s látkami a oděvy. Oženil se se Zdeňkou Klačerovou a měli dceru Trudu a syna Jiřího.^[23]
ZDE ŽILA ZDEŇKA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLAČEROVÁ NAR. 30. 8. 1902 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Zdeňka Schlesingerová^[7] se narodila 30. srpna 1902 v Zámrsku. Byla dcerou obchodníka Gustava Klačera a jeho mnaželky Amálie.^[23]
ZDE ŽILA TRUDA SCHLESINGEROVÁ NAR. 1. 2. 1926 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Truda Schlesingerová^[7]
ZDE ŽIL JIŘÍ SCHLESINGER NAR. 17. 2. 1930 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Jiří Schlesinger^[7]
ZDE ŽIL LEO SCHNEIER NAR. 25. 1. 1908 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 36 49°42′48″ s. š., 16°15′50″ v. d.	16. března 2023	Leo Schneier^[7] se narodil 25. ledna 1908 ve Vídni zřejmě jako nemanželský syn Pavlíny Schneierové. V Poličce pracoval jako příručí u Oty Schlesingera.^[23]
ZDE ŽIL HUGO KLEIN NAR. 24. 4. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Hugo Klein^[8] se narodil 24. dubna 1889 v České Třebové. Po svém otci Jindřichu Kleinovi převzal živost s koženým zbožím. V roce 1921 se oženil s Valerií Schlasingerovou a měli společně čtyři děti: Ilonu, Ota, Lily a Věru.^[25]
ZDE ŽILA VALERIE KLEINOVÁ ROZ. SCHLESINGEROVÁ NAR. 6. 2. 1890 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Valerie Kleinová^[8] rozená Schlesingerová se narodila 6. února 1890 Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Jejím bratrem byla Ota Schlesinger.^[25]
ZDE ŽILA ILONA KLEINOVÁ NAR. 1. 2. 1923 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Ilona Kleinová^[8]
ZDE ŽIL OTA KLEIN NAR. 3. 11. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Ota Klein^[8]
ZDE ŽILA LILY KLEINOVÁ NAR. 19. 5. 1927 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Lily Kleinová^[8]
ZDE ŽILA VĚRA KLEINOVÁ NAR. 17. 5. 1931 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Věra Kleinová^[8]
ZDE ŽIL VILÉM KLEIN NAR. 22. 3. 1902 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Vilém Klein^[8] byl mladším bratrem Hugo Kleina. Narodil se 22. března 1902 ve Stašově Jindřichovi a Josefě Kleinovým.^[23] Také se živil jako obchodník s kůžemi. Na konci 30. let 20. století musel opustit svůj dům v Hegerově ulici čp. 299 a přestěhovat se k rodině svého bratra.^[25]
ZDE ŽIL BOHDAN MINICH NAR. 2. 2. 1874 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Bohdan (Theodor) Minich^[8] se narodil 2. února 1874 v Hluboké. Jeho rodiči byli Moric Minich a jeho manželka Františka. V Poličce žil od roku 1902. Byl úředníkem Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol., která měla pobočku v Poličce. Se svou druhou manželkou Františkou Krausovou se oženil v roce 1912 v Praze. Narodil se jim syn Arnošt, který se vyhnul transportu a emigroval do Palestiny. Před deportací žili společně s rodinou Kleinovou na Riegerově ulici čp. 41.^[25]Po smrti poličského rabína v roce 1919 převzal vedení matrik poličského židovského matričního obvodu (oficiálně od roku 1930) a vedl je do roku 1942.^[23]
ZDE ŽILA FRANTIŠKA MINICHOVÁ NAR. 24. 7. 1883 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Riegerova čp. 41 49°42′47″ s. š., 16°15′48″ v. d.	7. března 2024	Františka Minichová^[8] rozená Krausová se narodila 24. července 1883 v Podole (okr. Mělník).^[25] Jejími rodiči byli Vilém a Matilda Krausovi.^[23]

Slatiňany[editovat | editovat zdroj]

Nápis	Bydliště	Jméno, život
ZDE ŽIL ERVÍN HERRMANN NAR. 1928 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408 49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.	Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[18]
ZDE ŽIL GUSTAV HERRMANN NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408 49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.	Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.^[26] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[18]
ZDE ŽIL OTTO HERRMANN NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408 49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.	Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.^[26] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[18]
ZDE ŽILA VILMA HERRMANNOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943	ulice T. G. Masaryka čp. 408 49°54′56″ s. š., 15°48′59″ v. d.	Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)^[18]
ZDE ŽILA HELENA STRÁNSKÁ NAR. 1899 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944	ulice T. G. Masaryka čp. 117 49°55′10″ s. š., 15°48′50″ v. d.	Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.^[18]
ZDE ŽIL PAVEL STRÁNSKÝ NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944	ulice T. G. Masaryka čp. 117 49°55′10″ s. š., 15°48′50″ v. d.	Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)^[18]

Svitavy[editovat | editovat zdroj]

Nápis	Bydliště	Jméno, život
ZDE ŽIL ARNOŠT FREUND NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TÁBOŘE IZBICA	Náměstí Míru č. 97	Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[18]
ZDE ŽIL EMIL FREUND NAR. 1878 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V OSVĚTIMI	Náměstí Míru č. 97	Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[18]
ZDE ŽILA LOUISE HERMANOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1916 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVĚTIMI A BERGEN-BELSENU PŘEŽILA	Náměstí Míru č. 97	Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.^[27]^[28]^[29]
ZDE ŽIL MUDR. ALBERT MELLER NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI	Náměstí Míru č. 13	Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.^[18]
ZDE ŽILA MUDR. OLGA MELLEROVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Náměstí Míru č. 13	Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.^[18]
ZDE ŽIL ALFRÉD NEUSTADTL NAR. 1889 DEPORTOVÁN DO DACHAU A ODTUD DO MAUTHAUSENU ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940 V MAUTHAUSENU	Náměstí Míru č. 8	Alfred Neustadtl (* 1889)
ZDE ŽIL ZIKMUND WINTERNITZ NAR. 7. 5. 1867 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA 1942 A ODTUD DO TREBLINKY ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCE	Náměstí Míru č. 56	Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín → Treblinka), zahynul.^[30]^[31]
ZDE ŽIL OSCAR BEER NAR. 7. 7. 1879 DEPORTOVÁN ROKU 1941 DO TEREZÍNA A ODTUD DO RIGY ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE	Náměstí Míru č. 41	Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize.^[32]

Vysoké Mýto[editovat | editovat zdroj]

Nápis	Bydliště	Odhalení	Jméno, život
ZDE ŽIL JIŘÍ SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 31. 10. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE	A. V. Šembery	6. září 2019	Jiří Svoboda^[12]^[33]
ZDE ŽIL MILOSLAV SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 28. 8. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE	Kpt. Poplera čp. 73 49°57′16″ s. š., 16°10′4″ v. d.	6. září 2019	Miloslav Svoboda^[12]^[33]
ZDE ŽILA HANA FRISCHMANNOVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI	Litomyšlská čp. 55 49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.	1. září 2020	Hana Frischmannová^[13] se narodila 13. listopadu 1896 v Nových Hradech. Byla dcerou pekaře Moritze Pfeifera. V roce 1920 si vzala obchodníka Alfréda Frischmanna, s nímž měla dva syny Františka a Jiřího. V roce 1931 ovdověla, Alfréd zemřel na zánět slepého střeva. Dál ale ve Vysokém Mýtě provozovala vyšívačkou firmu a prodejnu textilního zboží. Firmu stihla před zabavením prodat, transportu do koncentračního tábora se ale nevyhnula.^[34]^[35]
ZDE ŽIL FRANTIŠEK FRISCHMANN NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 13. 2. 1943 V OSVĚTIMI	Litomyšlská čp. 55 49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.	1. září 2020	František Frischmann^[13] se narodil 18. září 1921 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Byl talentovaným sportovcem a skautem. V roce 1940 odmaturoval na gymnáziu ve Vysoké Mýtě. Emigrovat již nestihl a dobrovolně nastoupil do transportu do Osvětimi, protože nechtěl opustit matku. František Frischmann byl po válce oceněn zlatým stupněm Junáckého kříže za statečnost.^[34]^[35]
ZDE ŽIL JIŘÍ FRISCHMANN NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI DO SACHSENHAUSENU OSVOBOZEN	Litomyšlská čp. 55 49°56′59″ s. š., 16°9′35″ v. d.	1. září 2020	Jiří Frischmann^[13] se narodil 24. listopadu 1922 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Stejně jako bratr František byl skautem. Před válkou nestihl odmaturovat a spolu s bratrem pracovali na stavbě vodovodu. V Terezíně i v Osvětimi se uplatnil jako ošetřovatel a vychovatel malých dětí. Osvobození se dočkal v Sachsenhausenu, odkud poslal přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce přijal jméno Franěk, odmaturoval a vystudoval češtinu a ruštinu a nadále působil na filozofické fakultě v Praze. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl nucen z fakulty odejít na pracoval na dráze. Po revoluci byl rehabilitován a jmneován profesorem. Zemřel 30. prosince 2007.^[34]^[35]
ZDE ŽIL OTTO SCHWARZ NAR. 1912 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA, SCHWARZHEIDE OSVOBOZEN V TEREZÍNĚ	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Otto Schwarz se narodil v roce 1912 v Luži. Jeho rodina tam vlastnila továrnu na ruční vyšívání. Po návratu z koncentračního tábora chtěl tuto firmu obnovit. Doba tomu ale nepřála a s manželkou a synem Janem odešli od Izraele.^[36]^[14]
ZDE ŽILA EVA SCHWARZOVÁROZ. PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI, NEUENHAMME, BERGEN-BELSENU OSVOBOZENA	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Eva Schwarzová rozená Picková se narodila v roce 1918 ve Vysokém Mýtě. Byla dcerou Karla a Olgy Pickových. Její otec se války nedožil a matka a bratr zemřeli v koncetračních táborech. ^[36]^[14]
ZDE ŽILA OLGA PICKOVÁROZ. BREITENFELDOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Olga Picková rozená Breitenfeldová se narodila 18. srpna 1887. Provdala se za Arnošta Picka. Jeho rodiny vlastnila ve Vysokém Mýtě továrnu a obchod s likéry a lihovinami. Společně měli tři děti, syny Pavla a Karla a dceru Evu. Pavel zemřel pravděpodobně jako dítě, Karel zemřel v koncentračním táboře a Eva provdaná Schwarzová druhou světovou válku přežila.^[36]^[14]
ZDE ŽIL KAREL PICK NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Karel Pick se narodil 30. června 1916 do rodiny Arnošta a Olgy Pickových. V roce 1935 odmaturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Několik měsíců pobýval v přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu, stejně jako Bedřich Koblitz. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.^[36]^[37]^[14]
ZDE ŽILA IDA PICKOVÁROZ. WEISSOVÁ NAR. 1890 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Ida Picková rozená Weissová se narodila 5. ledna 1890. Provdala se za Bohumila Picka s nímž měla dvě děti, syna Ottu a dceru Hanu. Syn stihl emigrovat od Velké Británie, kde v řadách RAF pracoval jako tlumočník. Kvůli jeho emigraci a působení v zahraničních odboji byly jeho matka i sestra internovány v táboře ve Svatobořicích. Propuštěny byly obě s podlomeným zdravím, tak aby prakticky ihned nastoupily do transportu do Terezína.^[36]^[14]
ZDE ŽILA HANA PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944	Vladislavova čp. 86 49°57′13″ s. š., 16°9′47″ v. d.	12. září 2021	Hana Picková se narodila 20. března 1918 do rodiny Bohumila a Idy Pickových. Před transportem do Terezína byla ještě po dobu několika měsíců držena v internačním táboře ve Svatovořicích v rámci tzv. AKCE E pro rodinné příslušníky emigrantů.^[36]^[14]
ZDE ŽILA BERTA ADLEROVÁROZ. ADLEROVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Berta Adlerová rozená Adlerová se narodila 26. ledna 1884 v Pardubicích. V roce 1904 se provdala za Hugo Adlera. Společně měli čtyři děti: Zdeňka, Jiřího, Hanu a Karla. Rodina vlastnila obchod s textilním zbožím. Dcera Hana se provdala za inženýra Rudolfa Gottlieba z Pardubic, odkud byla také deportována do koncentračního tábora. Válku nepřežila, od roku 2021 má káme zmizelých v Pardubicích.^[38]
ZDE ŽIL ZDENĚK ADLER NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Zdeněk Adler se narodil 24. dubna 1909 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval tkalcovskou školu a po smrti otce převzal obchod.^[38]
ZDE ŽIL JIŘÍ ADLER NAR. 1910 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Jiří Adler se narodil 31. srpna 1910 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Přestože byl Jiří od narození hluchoněmý, v Praze se vyuřil krejčím.^[38]
ZDE ŽIL KAREL ADLER NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 49°57′10″ s. š., 16°9′38″ v. d.	23. září 2022	Karel Adler se narodil 20. května 1917 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval obchodní akademii v Liberci.^[38]
ZDE ŽILA HERMÍNA VOHRYZKOVÁROZ. WEINEROVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA	Litomyšlská čp. 57 49°56′57″ s. š., 16°9′35″ v. d.	23. září 2022	Hermína Vohryzková rozená Weinerová se narodila v roce 1877 v Přelouči. V roce 1899 se provdala za Maxe Vohryzka. Společně přivedli na svět dvě děti, snad Otu a dceru Annu. Provozovali obchod se železem ve Vysokém Mýtě. Max Vohryzek zemřel ještě před nástupem do transportu v roce 1941. Dcera Anna se transportu vyhnula kvůli smíšenému manželství s filmovým kritikem Karlem Smržem. Hermína se dožila konce války v Terezíně, kde byla osvobozena, zbytek života bydlela u své dcery Anny v Praze. Zemřela v roce 1973 a dožila se tedy úctyhodného věku 96 let. Její vnučkou byla česká psycholožka Hana Junová.^[39]^[38]
ZDE ŽIL OTA VOHRYZEK NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI BUCHENWALDU OSVOBOZEN	Litomyšlská čp. 57 49°56′57″ s. š., 16°9′35″ v. d.	23. září 2022	Ota Vohryzek se narodil v roce 1901 do rodiny Maxe a Hermíny Vohryzkových. Vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval pro plzeňskou Škodovku a věnoval se i vlastním vynálezům. Ota Vohryzek přežil Terezín, Osvětim, Buchenwald a pochod smrti, na kterém byl osvobozen. Po válce se přestěhoval k sestře Anně do Prahy. Po smrti matky a sestry se ke konci života vrátil do Vysokého Mýta, kde si přál být pohřben.^[39]^[38]
ZDE ŽILA REGINA MÄNDLOVÁ ROZ. BERGEROVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	náměstí Přemysla Otakara II. čp. 187	7. září 2023	Regina Mändlová se narodila 3. ledna 1866 ve Vysokém Mýtě do rodiny Tobiáše a Terezie Bergerových. Měla celkem deset sourozenců, dva starší a sedm mladších. Provdala se za Ludvíka Mändla, se kterým měla tři děti. Bohužel jen jediná dcera se dožila dospělosti, ale tragicky zemřela po nákaze v manželově lékařské ordinaci. Regina Mändlová převzala po rodičích obchod s textíliemi ^[40]
ZDE ŽIL JUDR. FRANTIŠEK BERGER NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	náměstí Přemysla Otakara II. čp. 98	7. září 2023	František Berger se narodil 27. června 1882 v Litomyšli. Byl synem sestry Reginy Mändlové Barbary. Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze a poté se přestěhoval do Vysokého Mýta, kde provozoval advokátskou praxi.^[40]
ZDE ŽIL KAREL KOBLITZ NAR. 1885 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Karel Koblitz se narodil 23. srpna 1885.^[40]
ZDE ŽILA VILEMÍNA KOBLITZOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Vilemína Koblitzová rozená Weissová se narodila v roce 1887.^[40]
ZDE ŽIL JUDR. BEDŘICH KOBLITZ NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Bedřich Koblitz se narodil 24. května 1911 ve Vysdokém Mýtě. V roce 1936 absolvoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Několik měsíců pobýval na přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu mj. ve společnosti Karla Picka. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.^[40]
ZDE ŽIL JAN KOBLITZ NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN	Pražská čp. 86 49°57′17″ s. š., 16°9′25″ v. d.	7. září 2023	Jan (Hanuš) Koblitz se narodil 6. července 1916. Ve Vysokém Mýtě studoval gymnázium a obchodní školu. Byl jazykově nadaný a pravděpodobně pracoval ve firmě svých rodičů.^[40]^[41]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
↑ "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2021 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2022 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ Pokládání kamenů zmizelých v Holicích | Aktuality | Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice. www.gyholi.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
↑ ^a ^b MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Polička položí svoje první kameny zmizelých za dvě židovské rodiny. Svitavský deník. 2022-02-19. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g V Poličce přibydou kameny zmizelých. Královská věnná města [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ALT, Martin. OBRAZEM: Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Poličce. Svitavský deník. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
↑ Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.
↑ FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
↑ Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509
↑ ^a ^b ^c ŠMERAL, Jiří. Stolpersteiny připomínají popravené studenty. Orlický deník. 2019-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-25].
↑ ^a ^b ^c ^d REDAKCE. Ve Vysokém Mýtě položili Kameny zmizelých. Orlický deník. 2020-09-03. Dostupné online [cit. 2024-04-23].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Vysoké Mýto / Ve městě přibyly další kameny zmizelých. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ ^a ^b ONE, Digital. Rodina Neumannova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ONE, Digital. Rodina Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ONE, Digital. Rodina Freiova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
↑ ^a ^b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.
↑ Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
↑ Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p KONEČNÝ, Stanislav. Lid Bible v Poličce: Vznik, vývoj a zánik židovské obce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2022. 164 s. ISBN 978-80-86533-31-5.
↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Šest kamenů připomíná židovskou rodinu. Do Poličky se už nikdy nevrátili. Svitavský deník. 2023-03-17. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Město Polička - Kultura - Centrum Bohuslava Martinů - Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Riegrově ulici čp. 41. www.policka.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
↑ Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
↑ Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
↑ Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.
↑ holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
↑ PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
↑ ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
↑ ^a ^b Vysoké Mýto / Kameny zmizelých připomínají dva studenty vysokomýtského gymnázia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě - rodina Frischmannova. Pardubice [online]. 2020-09-21 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2020: Frischmannovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Eva Picková z Vysokého Mýta holocaust přežila a odešla s rodinou do Izraele. Pardubice [online]. 2021-08-29 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
↑ KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2021: Pickovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2022: Vohryzkovi a Adlerovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeeem, 2022.
↑ ^a ^b Hermína a Ota Vohryzkovi z Vysokého Mýta válku přežili. Pardubice [online]. 2022-10-02 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Příběhy ukryté za kameny zmizelých. Místní kultura [online]. 2023-09-11 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
↑ Kameny zmizelých - rodina Koblitzova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stolpersteine v Pardubickém kraji na Wikimedia Commons
Holocaust.cz, česká databáze Holokaustu
Stolpersteine.eu, web Guntera Demniga s dokumentací
archive.is/FQWX8 (stolpersteine.cz), archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine.cz

[20] Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.

[23] "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

[1] ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2021 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[:0-2] ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2022 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[3] Pokládání kamenů zmizelých v Holicích | Aktuality | Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice. www.gyholi.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[euchrudim-4] Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/

[pce+luze-poprve-5] MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.

[:4-6] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Polička položí svoje první kameny zmizelých za dvě židovské rodiny. Svitavský deník. 2022-02-19. Dostupné online [cit. 2024-04-19].

[:21-7] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g V Poličce přibydou kameny zmizelých. Královská věnná města [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.

[:222-8] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ALT, Martin. OBRAZEM: Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Poličce. Svitavský deník. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-04-19].

[svitavy-9] Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.

[svitavsky1-10] FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917

[eusvitavy2-11] Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509

[:29-12] ŠMERAL, Jiří. Stolpersteiny připomínají popravené studenty. Orlický deník. 2019-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-25].

[:242-13] REDAKCE. Ve Vysokém Mýtě položili Kameny zmizelých. Orlický deník. 2020-09-03. Dostupné online [cit. 2024-04-23].

[:282-14] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Vysoké Mýto / Ve městě přibyly další kameny zmizelých. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[:1-15] ONE, Digital. Rodina Neumannova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[:2-16] ONE, Digital. Rodina Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[:3-17] ONE, Digital. Rodina Freiova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.

[holocaust-18] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová

[chrudimeuassets-19] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...

[kehilla-21] PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.

[idnes-22] Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/

[chrudimskydenik-24] Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...

[:5-25] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p KONEČNÝ, Stanislav. Lid Bible v Poličce: Vznik, vývoj a zánik židovské obce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2022. 164 s. ISBN 978-80-86533-31-5.

[26] NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Šest kamenů připomíná židovskou rodinu. Do Poličky se už nikdy nevrátili. Svitavský deník. 2023-03-17. Dostupné online [cit. 2024-04-19].

[:232-27] Město Polička - Kultura - Centrum Bohuslava Martinů - Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Riegrově ulici čp. 41. www.policka.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.

[slatinak-28] Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...

[svitavsky2-29] Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila

[ceskobudejovicky-30] Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...

[pametnaroda-31] Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.

[32] ust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]

[33] PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.

[34] ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.

[:30-35] Vysoké Mýto / Kameny zmizelých připomínají dva studenty vysokomýtského gymnázia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[:252-36] Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě - rodina Frischmannova. Pardubice [online]. 2020-09-21 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.

[:262-37] KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2020: Frischmannovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.

[:31-38] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Eva Picková z Vysokého Mýta holocaust přežila a odešla s rodinou do Izraele. Pardubice [online]. 2021-08-29 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.

[39] KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2021: Pickovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.

[:322-40] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2022: Vohryzkovi a Adlerovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeeem, 2022.

[:33-41] Hermína a Ota Vohryzkovi z Vysokého Mýta válku přežili. Pardubice [online]. 2022-10-02 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.

[:272-42] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Příběhy ukryté za kameny zmizelých. Místní kultura [online]. 2023-09-11 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.

[43] Kameny zmizelých - rodina Koblitzova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[pozn. 1]

[20]

[21]

[pozn. 2]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

Stolpersteine v Česku

Praha	Josefov • Staré Město • Nové Město • Malá Strana • Nusle • Vinohrady • Žižkov • Podolí • Michle • Smíchov • Bubeneč • Břevnov • Dejvice • Holešovice • Karlín • Libeň • Vršovice • Modřany

Jihomoravský kraj	Brno • Kyjov • Lomnice • Mikulov • Slavkov u Brna • Tišnov • Znojmo

Olomoucký kraj	Hranice • Loštice • Olomouc

Další kraje	Jihočeský kraj • Karlovarský kraj • Kraj Vysočina • Královéhradecký kraj • Moravskoslezský kraj • Pardubický kraj • Plzeňský kraj • Ústecký kraj • Středočeský kraj • Zlínský kraj