Přeskočit na obsah

Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stolpersteine ve Znojmě

Seznam kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji obsahuje pamětní kameny obětem nacismu v Jihomoravském kraji. Jsou součástí celoevropského projektu Stolpersteine německého umělce Guntera Demniga. Kameny zmizelých jsou věnovány osudu těch, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo spáchali sebevraždu.

První kameny v Jihomoravském kraji byly položeny 9. června 2010 v Brně.

V Brně se nachází tyto kameny zmizelých:

V Břeclavi se nachází tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽIL
VILÉM GOLD
NAR. 7.10.1878
DEPORTOVÁN 2.12.1941
DO TEREZÍNA
15.5.1944
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 15.11.1944
V OSVĚTIMI
17. listopadu[48]

Dům, kde Goldovi před deportací bydleli, byl zbořen. Kameny jsou umístěny v parčíku naproti čp. 55/14.[49] 48°45′29″ s. š., 16°53′1″ v. d.

Vilém Gold
ZDE ŽILA
CILI GOLD
ROZ. JOKLOVÁ
NAR. 9.7.1882
DEPORTOVÁNA 2.12.1941
DO TEREZÍNA
15.5.1944
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 15.11.1944
V OSVĚTIMI
17. listopadu Cili Gold
ZDE ŽIL
ERNST GOLD
NAR. 1912
DEPORTOVÁN 2.12.1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MAJDANKU
17. listopadu Ernst Gold
ZDE SE NARODIL
22.1.1912
SKAUT A ODBOJÁŘ
FRANTIŠEK PĚČEK
VZAL SI ŽIVOT PŘI ZÁSAHU GESTAPA
15.1.1943
VE VELEHRADĚ
Sovadinova 537/6[50]

48°45′46″ s. š., 16°53′25″ v. d.

František Pěček se po záboru Břeclavi odstěhoval do Velehradu, kde ukrýval parašutistu Ludvíka Cupala. Při přepadení gestapem se parašutista zastřelil a František Pěček s manželkou požili jed.[50]

V Bučovicích se nachází tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽIL
JOSEF TRAKATSCH
NAR. 12. 2. 1919
DEPORTOVÁN 14. 9. 1943
DO TEREZÍNA
18. 5. 1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 20. 4. 1945
V SCHWARZHEIDE
Bučovice,
Komenského ulice, dříve Židovská
Josef Trakatsch
ZDE ŽILA
ISABELA TRAKATSCHOVÁ
ROZ. MORAWETZ
NAR. 11. 12. 1895
DEPORTOVÁNA
4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
23. 4. 1942
DO LUBLINU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V LUBLINU
Bučovice,
Komenského ulice
Isabela Trakatschová
ZDE ŽIL
HERMAN LANG
NAR. 8. 9. 1864
DEPORTOVÁN
4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
15. 10.1945
DO TREBLINKY
ZAVRAŽDĚN 1942
V TREBLINCE
Bučovice,
Legionářská ulice
Herman Lang
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA KALOUSKOVÁ
ROZ. LANGOVÁ
NAR. 27. 11. 1902
ZATČENA GESTAPEM 1941
ZAVRAŽDĚNA 6. 3. 1942
V RAVENSBRÜCKU
Bučovice,
Legionářská ulice
Františka Kalousková

V Hodoníně se nachází tyto kameny zmizelých:[51]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽIL
JULIUS HOITAŠ
NAR. 1877
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6. 9. 1943
V OSVĚTIMI
Hodonín,
Národní třída 380/23
48°51′4″ s. š., 17°7′36″ v. d.
Julius Hoitaš
ZDE ŽILA
BERTA HOITAŠOVÁ
ROZ. FLEISSIGOVÁ
NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 6. 9. 1943
V OSVĚTIMI
Hodonín,
Národní třída 380/23
Berta Hoitašová, rozená Fleissigová
ZDE ŽIL
WALTER HOITAŠ
NAR. 1902
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6. 9. 1943
V OSVĚTIMI
Hodonín,
Národní třída 380/23
Walter Hoitaš

V Kyjově se nachází tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Regina Joklová
Narozena 20. 12. 1856
Zavražděna v Terezíně
23. 1. 1943
Kyjov,
Jungmannova 217
49°0′31″ s. š., 17°7′24″ v. d.
Regina Joklová roz. Sonnenscheinová[52][53]
Kyjov,
Masarykovo náměstí 16
49°0′35″ s. š., 17°7′24″ v. d.
Pavel Bader[54]
Kyjov,
Masarykovo náměstí 16
49°0′35″ s. š., 17°7′24″ v. d.
Jiří Bader
Kyjov,
Masarykovo náměstí 16
49°0′35″ s. š., 17°7′24″ v. d.
Anežka Tauberová
Kyjov,
Masarykovo náměstí 16
49°0′35″ s. š., 17°7′24″ v. d.
Erika Tauberová
Kyjov,
Masarykovo náměstí 16
49°0′35″ s. š., 17°7′24″ v. d.
Hanuš Tauber

V Lomnici se nacházejí tyto kameny zmizelých:

V Mikulově se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽILA
HANA HLAVENKOVÁ
ROZ. PISKOVÁ
NAR. 1925
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
DO OSVĚTIMI
1945 POCHOD SMRTI
DO BERGEN-BELSENU
PŘEŽILA
Mikulov,
Koněvova 42
48°48′22″ s. š., 16°38′29″ v. d.
Hana Hlavenková roz. Pisková
ZDE ŽILA
ANNA PISKOVÁ
ROZ. KARPELESOVÁ
NAR. 1868
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
VE VARŠAVĚ
Mikulov,
Husova 84/9
48°48′28″ s. š., 16°38′10″ v. d.
Anna Pisková roz. Karpelesová
ZDE ŽILA
HILDA PISKOVÁ
ROZ. PASCHKEOVÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
Mikulov,
Koněvova 42
48°48′22″ s. š., 16°38′29″ v. d.
Hilda Pisková roz. Paschkeová

V Miroslavi se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Nedvědice

[editovat | editovat zdroj]

V Nedvědici byl položen kámen zmizelých 10. října 2013.[55]

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽIL
MAX EITINGER
NAR. 1909
DEPORTOVÁN
1942 DO TEREZÍNA
1942 DO BARANOVIČE
ZAVRAŽDĚN
před domem čp. 174
49°27′24″ s. š., 16°20′10″ v. d.
Max Eitinger[55]

Slavkov u Brna

[editovat | editovat zdroj]

Ve Slavkově u Brna se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽIL
EMIL STRACH
NAR. 1884
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V IZBICI
Slavkov u Brna,
Palackého náměstí 77
49°9′8″ s. š., 16°52′38″ v. d.
Emil Strach[56]

Šlapanice

[editovat | editovat zdroj]

Ve Šlapanicích se nacházejí tyto kameny zmizelých:

V Těšanech se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Odhalení Jméno, život
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA HOCHBERGOVÁ
NAR. 15. 7. 1910
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓR, OSSOWA
zámek (čp. 28)[57]

49°2′24″ s. š., 16°46′15″ v. d.

15. října 2015 Františka Hochbergová (Franziska, Franzi) se narodila v Praze. Poprvé se vdala v roce 1930 za Franze Graumanna, s nímž měla dva syny. Toto manželství bylo v roce 1935 rozloučeno. Po rozluce se Franziska v roce 1936 podruhé vdala za Julia Hochberga, spolu s novým manželem a oběma syny se odstěhovala z Brna do Těšan.[57]
ZDE ŽIL
ANTONÍN GRAUMANN
NAR. 21. 6. 1934
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚN 1942
V SOBIBÓR, OSSOWA
zámek (čp. 28) 15. října 2015 Antonín Graumann měl původně odjet se svým bratrem Thomasem vlakem, který organizoval sir Nicholas Winton. Protože onemocněl, měl cestovat v dalším termínu 1. září 1939. Tento vlak však již z protektorátu neodjel, protože vypukla válka.[57]
ZDE ŽIL
THOMAS GRAUMANN
NAR. 28. 1. 1931
ZACHRÁNĚN 1939
SIREM NICHOLASEM WINTONEM
S DALŠIMI 668 DĚTMI
zámek (čp. 28) 15. října 2015 Thomas Graumann

V Tišnově se nacházejí tyto kameny zmizelých:

V Třebíči se nacházejí tyto kameny zmizelých: 33 stolpersteinů do roku 2022 včetně.

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽILA
ANNA INGBEROVÁ
ROZ. TAÜSSIGOVÁ
NAR. 1912
DEPORTOVÁNA 1943

DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1943

V OSVĚTIMI
Karlovo náměstí 22, Třebíč Anna Ingberová
ZDE ŽIL

WALTER FÜRNBERG
NAR.1898
DEPORTOVÁN 1943

DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
L. Pokorného 2, Třebíč Walter Fürnberg
ZDE ŽIL

ARNOŠT BENEŠ
NAR.1900
DEPORTOVÁN 1943

DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 1943
L. Pokorného 15, Třebíč Arnošt Beneš

Ve Vracově se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
Zde žila

Gizela Schneerová

Odvlečena do Osvětimi

Zavražděna

Vracov,

Okružní

48°58'25.488"N, 17°12'56.703"E

Gizela Schneerová
Zde žili

Růžena Schneerová

Karel Schneer

Odvlečeni do Osvětimi

Zavražděni

Vracov,

Okružní

48°58'25.488"N, 17°12'56.703"E

Růžena Schneerová

Karel Schneer

Zde žili Helena Schneerová

Ervin Schneer

Odvlečeni do Osvětimi

Zavražděni

Vracov,

Okružní

48°58'25.488"N, 17°12'56.703"E

Helena Schneerová

Ervin Schneer

Zde žila rodina Graulova

Odvlečena do Osvětimi

Zavražděni

Vracov,

Okružní

48°58'32.709"N, 17°12'38.491"E

rodina

Graulova

Zde žila rodinaMayerova

Odvlečena do Osvětimi

Zavražděni

Vracov,

Okružní

48°58'33.958"N, 17°12'33.895"E

rodina

Mayerova

Ve Znojmě se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE BYDLEL
JIŘÍ ALEXANDER
WEINBERGER

NAR. 1929
ÚTĚK PŘED ZATČENÍM
DEPORTACÍ 1942
SLOVENSKO, MAĎARSKO
OSUD NEZNÁMÝ
Znojmo,
Rudoleckého 859/21
48°51′11″ s. š., 16°3′25″ v. d.
Jiří Alexander Weinberger
ZDE BYDLELA
IRENA WEINBERGER
ROZ. HOFFMANN
NAR. 1929
ÚTĚK PŘED ZATČENÍM
A DEPORTACÍ 1942
SLOVENSKO, MAĎARSKO
OSUD NEZNÁMÝ
Znojmo,
Rudoleckého 859/21
Irena Weinberger roz. Hoffmann

Židlochovice

[editovat | editovat zdroj]

V Židlochovicích se nacházejí tyto kameny zmizelých:

Obrázek Nápis Bydliště Jméno, život
ZDE ŽIL
RICHARD BURIAN
NAR. 27. 7. 1887
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V REJOWIECI
Židlochovice,
náměstí Míru 156
49°2′13″ s. š., 16°37′2″ v. d.
Richard Burian[58]
ZDE ŽILA
CHARLOTTA BURIANOVÁROZ. HACZEKOVÁ
NAR. 27. 9. 1875
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V REJOWIECI
Židlochovice,
náměstí Míru 156
49°2′13″ s. š., 16°37′2″ v. d.
Charlotta Burianová, rozená Haczeková
ZDE ŽILA
GERTRUDA BURIANOVÁ
NAR. 29. 5. 1920
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V REJOWIECI
Židlochovice,
náměstí Míru 156
49°2′13″ s. š., 16°37′2″ v. d.
Gertruda Burianová
ZDE ŽILA
IRMA BURIANOVÁROZ. STEINOVÁ
NAR. 1. 5. 1890
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V REJOWIECI
Židlochovice,
náměstí Míru 156
49°2′13″ s. š., 16°37′2″ v. d.
Irma Burianová, rozená Steinová
ZDE ŽILA
HILDA KRAUSOVÁROZ. BURIANOVÁ
NAR. 27. 10. 1914
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V REJOWIECI
Židlochovice,
náměstí Míru 156
49°2′13″ s. š., 16°37′2″ v. d.
Hilda Krausová, rozená Burianová
ZDE ŽIL
ALFRED STEINER
NAR. 18. 11. 1875
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
VE VARŠAVĚ
Židlochovice,
náměstí Míru 27
49°2′13″ s. š., 16°37′6″ v. d.
Alfred Steiner[59]
ZDE ŽILA
OLGA STEINEROVÁROZ. ROSENBERGEROVÁ
NAR. 1. 1. 1887
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
VE VARŠAVĚ
Židlochovice,
náměstí Míru 27
49°2′13″ s. š., 16°37′6″ v. d.
Olga Steinerová, rozená Rosenbergerová

Data pokládání kamenů

[editovat | editovat zdroj]

Data pokládání kamenů zmizelých v Jihomoravském kraji:

  • 9. června 2010: Brno
  • 16. června 2011: Brno
  • 6. listopadu 2011: Lomnice (Josefa Uhra 231)
  • 29. října 2012: Brno[60]
  • 10. října 2013: Nedvědice[55]
  • 30. října 2012: Mikulov
  • 19. července 2013: Brno
  • 14. září 2013: Lomnice (Josefa Uhra 198)
  • 15. září 2014: Slavkov u Brna, Tišnov
  • 17. září 2014: Brno
  • 19. dubna 2015: Židlochovice
  • 15. června 2015: Brno
  • 16. června 2015: Břeclav
  • 10. září 2015: Brno
  • 15. října 2015: Brno
  • 15. října 2015: Těšany[57]
  • 8. května 2916: Židlochovice
  • 27. června 2016: Brno
  • 4. srpna 2016: Znojmo
  • 28. května 2017: Brno
  • 30. září 2017: Brno[61]
  • 12. prosince 2018: Brno
  • 7. dubna 2019: Brno
  • 25. září 2019: Vracov
  • 26. září 2019: Kyjov
  • 8. října 2019: Brno
  • 7. března 2020: Brno
  • 14. června 2020: Brno[62]
  • 16. června 2021: Šlapanice
  • 5. září 2021: Brno
  • 12. června 2022: Brno
  • 28. června 2022: Šlapanice
  • 2. září 2022: Brno
  • 4. září 2022: Brno
  • 24. října 2022: Brno
  • 11. června 2023: Brno
  • 31. srpna 2023: Brno
  • 9. března 2024: Miroslav
  • 6. září 2024: Brno[63]
  • 20. listopadu 2024: Hodonín[64]
  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  4. Beneš Vojtěch - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  6. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  7. Bondi. Krutost? Kámen! Perzekuce homosexuality v protektorátním Brně a její paměť. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  8. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  9. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  10. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  11. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-09-24]. Dostupné online. 
  12. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-09-24]. Dostupné online. 
  13. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  14. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. 
  15. Fischer Dorrit - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. 
  16. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  17. Groh Vladimír - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-09-24]. Dostupné online. 
  18. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  19. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  20. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  21. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  22. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  23. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  24. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  25. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  26. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  27. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  28. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  29. https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=2061
  30. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  31. Rimpel David - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-09-24]. Dostupné online. 
  32. Rimpelová Dina - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-09-24]. Dostupné online. 
  33. Rimpelová Elsa - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-09-24]. Dostupné online. 
  34. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  35. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  36. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  37. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  38. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  39. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  40. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  41. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  42. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  43. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. 
  44. Zeisel Eugen - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. 
  45. Zeiselová Ella - Stolpersteine CZ (mimo Prahu). Mapotic [online]. [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. 
  46. ŠUSTÁČEK, Vladimír. Kameny zmizelých - rodina Tugendhat [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2025-12-10]. Dostupné online. 
  47. ŠINDLEROVÁ, Jana. Kameny zmizelých - Max a Jana Mautnerovi, Jan Mautner Martin [online]. [cit. 2025-12-10]. Dostupné online. 
  48. PADEVĚT, Jiří. Kameny zmizelých - rodina Goldova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2025-12-03]. Dostupné online. 
  49. Břeclav: Kameny zmizelých 16.6.2015. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  50. a b ZACHODIL, Milan. Kámen zmizelých - František Pěček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2025-12-03]. Dostupné online. 
  51. Kameny zmizelých připomínají oběti holokaustu: Město Hodonín. www.hodonin.eu [online]. [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 
  52. ZDRAŽIL, Filip. V Kyjově uctili památku obětí holokaustu. iSlovacko [online]. 2019-09-30 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  53. V Kyjově proběhlo položení Kamene zmizelých. Talevize TVS [online]. 2019-09-26 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  54. CHARVÁT, Jan. Za oběti nacismu. Kyjovští odhalili další kameny zmizelých. Hodonínský deník [online]. 2020-09-21 [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  55. a b c Vladimír Šustáček. Kameny zmizelých – Max Eitinger [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2025-11-14]. Dostupné online. 
  56. Yad Vashem: The Central Database of Shoah Victims’ Names: Emil Strach [cit. 24-02-2019]
  57. a b c d ŠUSTÁČEK, Vladimír. Kameny zmizelých – Františka Hochbergová a bratři Graumannové [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2025-12-02]. Dostupné online. 
  58. I Židlochovice již mají své „kameny zmizelých“ - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2015-04-19 [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  59. Město položilo podruhé Kameny zmizelých - Město Židlochovice. www.zidlochovice.cz [online]. [cit. 2025-04-29]. Dostupné online. 
  60. TELEVIZE, Česká. Oběti holocaustu připomínají kameny zmizelých na dalších sedmi místech. ČT sport [online]. [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  61. První kameny zmizelých pro romské oběti holocaustu byly položeny v Brně. Radiožurnál [online]. 2017-09-30 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  62. V Brně přibyly tři kameny zmizelých pro židovské oběti - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2020-06-14 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  63. ČT24, ČTK. Kameny zmizelých připomínají původní obyvatele tří slavných brněnských vil. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  64. Kameny zmizelých připomínají oběti holokaustu: Město Hodonín. www.hodonin.eu [online]. [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]