Tišnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tišnov

Tišnov s Květnicí v pozadí
Znak obce TišnovVlajka obce Tišnov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0643 584002
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tišnov
Historická země Morava
Katastrální výměra 17,13 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 169 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 256 m n. m.
PSČ 666 01, 666 03
Zákl. sídelní jednotky 17
Části obce 5
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad Tišnov
Náměstí Míru 111
666 19  Tišnov
Starosta Bc. Jiří Dospíšil
Oficiální web: www.tisnov.cz
Email: urad@tisnov.cz
Tišnov
Tišnov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tišnov (německy Tischnowitz) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Boskovické brázdě, 22 km severozápadně od Brna, nedaleko soutoku Svratky a Loučky. Tišnov je držitelem ocenění Obec přátelská rodině 2009. Žije zde přibližně 9 200[1] obyvatel.

Město se dělí do pěti částí ve čtyřech katastrálních územích, které tvoří tři nesousedící územní celky: Jeden celek je tvořen částmi Hajánky, Hájek (v k. ú. Hájek u Tišnova) a Jamné (v k. ú. Jamné u Tišnova); druhý tvoří část Pejškov (v k. ú. Pejškov u Tišnova) a třetí samotný Tišnov (v k. ú. Tišnov).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dochovaná zmínka o Tišnově (tehdy se používal název Tusnovice) se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciácký klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181–1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155–1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětem Přemyslem (bratrem krále Václava I.) darován. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.

Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani za třicetileté války. Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje s Brnem. O dvacet let později byla postavena navazující trať do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla postavena přes Tišnov nová dvojkolejná trať Brno – Havlíčkův Brod. Původní trať do Brna je známá pod jménem stará Tišnovka. Roku 1900 bylo v Tišnově otevřeno sanatorium, dnešní krajská nemocnice.

Tišnov se již ve 13. století vyvinul v městečko, roku 1416 mu bylo králem Václavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovského panství. V roce 1850 pod názvem Tišnov obec v okrese Tišnov, v roce 18691890 obec v okrese Brno-okolí, v roce 19001950 obec v okrese Tišnov. (V letech 18961960 byl Tišnov okresním městem.) V roce 19611970 obec v okrese Brno-venkov, v roce 1991 obec v okrese Brno-venkov. Od roku 2003 je Tišnov obcí s rozšířenou působností, jeho správní obvod čítá celkem 59 obcí.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
3 109 3 182 3 379 3 567 3 918 4 021 4 791 5 223 5 741 6 939 9 090 8 563 8 304 8 780

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tišnov leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (Brno – Nové Město na Moravě), 379 (VyškovVelká Bíteš) a 377 (Tišnov – Černá Hora - Prostějov). Nájezd na dálnici D1 u Velké Bíteše (exit 162) je od Tišnova vzdálen 21 km.

Městem procházejí železniční tratě 250 (Kúty – Brno – Havlíčkův Brod) a 251 (Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem – Žďár nad Sázavou).

Tišnov je důležitým přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují osobní vlaky na linkách S3 (Břeclav - Brno – Níhov), S31 (Tišnov – Rovné-Divišov), S1 ( Tišnov - Brno -Slatina), rychlíky na lince R3 (Tišnov - Brno) a autobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.

Přes Tišnov vede několik cyklotras, z toho některé značené:

Částečně značené a připravované trasy:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Radnice v Tišnově
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tišnově.

Nejvýraznější památkou v okolí Tišnova je cisterciácký klášter Porta Coeli, který však leží v obci Předklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.

Na centrálním náměstí Míru stojí novorenesanční radnice a nedaleko od ní původně gotický farní kostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, roste chráněné stromořadí lip velkolistých (evidovány pod názvem Lipové stromořadí Na Hrádku). Ve městě zůstalo zachováno menší množství původních barokních domů. V Riegrově ulici je několik secesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvou borovic černých, památných stromů registrovaných pod názvem Borovice u vily Franke.

Mezi významné stavby také patří funkcionalistická budova spořitelny (dnes sídlo Komerční banky) postavená roku 1933 podle projektu vynikajících českých architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Ve stylu funkcionalismu byl také postaven Jamborův dům, kde se nachází také Galerie Josefa Jambora. Bohuslav Fuchs je autorem dalších třech tišnovských staveb. Zabýval se také urbanismem hlavního náměstí a přilehlého okolí.

Severozápadní části města dominuje 470 m n. m. vysoký vrch Květnice, významné naleziště vzácných minerálů. V útrobách Květnice je několik menších jeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanovi Aloisi Královi). Květnice je chráněnou přírodní památkou. Podél silnice od barokní restaurace Na Humpolce k Drásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jako Lipové stromořadí v Tišnově). Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovená rozhledna.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V budově sokolovny a gymnázia se každý rok na jaře a na podzim koná Mezinárodní expozice minerálů.

V areálu letního kina se od roku 2009 koná charitativní hudební festival Hudbou pro UNICEF, který organizují občanská sdružení Pro Tišnov a SK HC Tišnov.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]