Tišnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tišnov
Tišnov s Květnicí v pozadí
Tišnov s Květnicí v pozadí
Znak města TišnovVlajka města Tišnov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0643 584002
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Tišnov
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 267 (2021)[1]
Rozloha 17,13 km²
Nadmořská výška 256 m n. m.
PSČ 666 01, 666 03
Počet částí obce 5
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 17
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Tišnov
Náměstí Míru 111
666 19  Tišnov
urad@tisnov.cz
Starosta Jiří Dospíšil
Oficiální web: www.tisnov.cz
Tišnov
Tišnov
Další údaje
Ocenění Obec přátelská rodině
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tišnov (německy Tischnowitz) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Boskovické brázdě, 22 km severozápadně od Brna, nedaleko soutoku Svratky a Loučky. Tišnov je držitelem ocenění Obec přátelská rodině 2009. Žije zde přibližně 9 300[1] obyvatel.

Město se dělí do pěti částí ve čtyřech katastrálních územích, které tvoří tři nesousedící územní celky: Jeden celek je tvořen částmi Hajánky, Hájek (v k. ú. Hájek u Tišnova) a Jamné (v k. ú. Jamné u Tišnova); druhý tvoří část Pejškov (v k. ú. Pejškov u Tišnova) a třetí samotný Tišnov (v k. ú. Tišnov).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dochovaná zmínka o Tišnově (tehdy se používal název Tusnovice) se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciácký klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181–1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155–1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětem Přemyslem (bratrem krále Václava I.) darován. Tišnov se stal brzo tržním a správním centrem klášterního panství. Už v roce 1240 byl uváděn jako osada s trhovými právy.

Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani za třicetileté války. Velké škody pro Tišnov znamenaly požáry v roce 1668 a následující tři na počátku 18. století. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.

Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje s Brnem. O dvacet let později byla postavena navazující trať do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla postavena přes Tišnov nová dvojkolejná trať Brno – Havlíčkův Brod. Původní trať do Brna je známá pod jménem stará Tišnovka. Roku 1900 bylo v Tišnově otevřeno sanatorium, dnešní krajská nemocnice.

Tišnov se již ve 13. století vyvinul v městečko, roku 1416 mu bylo králem Václavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovského panství. V roce 1850 pod názvem Tišnov obec v okrese Tišnov, v roce 18691890 obec v okrese Brno-okolí, v roce 19001950 obec v okrese Tišnov. (V letech 18961960 byl Tišnov okresním městem.) V roce 19611970 obec v okrese Brno-venkov, v roce 1991 obec v okrese Brno-venkov. Od roku 2003 je Tišnov obcí s rozšířenou působností, jeho správní obvod čítá celkem 59 obcí.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
3 109 3 182 3 379 3 567 3 918 4 021 4 791 5 223 5 741 6 939 9 090 8 563 8 304 8 780

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tišnov leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (Brno – Nové Město na Moravě), 379 (VyškovVelká Bíteš) a 377 (Tišnov – Černá Hora - Prostějov). Nájezd na dálnici D1 u Velké Bíteše (exit 162) je od Tišnova vzdálen 21 km.

Městem procházejí železniční trať Brno – Havlíčkův Brod, z níž se v Tišnově odpojuje trať přes Nové Město na Moravě do Žďáru nad Sázavou.

Tišnov je důležitým přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují osobní vlaky na linkách S3 (Břeclav - Brno – Níhov), S31 (Tišnov – Rovné-Divišov), S1 (Tišnov - Brno -Slatina), rychlíky na lince R3 (Tišnov - Brno) a autobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.

Přes Tišnov vede několik cyklotras, z toho některé značené:

Částečně značené a připravované trasy:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Radnice v Tišnově
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tišnově.

Nejvýraznější památkou v okolí Tišnova je cisterciácký klášter Porta Coeli, který však leží v obci Předklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.

Na centrálním náměstí Míru stojí novorenesanční radnice a nedaleko od ní původně gotický farní kostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, roste chráněné stromořadí lip velkolistých (evidovány pod názvem Lipové stromořadí Na Hrádku). Ve městě zůstalo zachováno menší množství původních barokních domů. V Riegrově ulici je několik secesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvou borovic černých, památných stromů registrovaných pod názvem Borovice u vily Franke.

Mezi významné stavby také patří funkcionalistická budova spořitelny (dnes sídlo Komerční banky) postavená roku 1933 podle projektu vynikajících českých architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Ve stylu funkcionalismu byl také postaven Jamborův dům, kde se nachází také Galerie Josefa Jambora. Bohuslav Fuchs je autorem dalších třech tišnovských staveb. Zabýval se také urbanismem hlavního náměstí a přilehlého okolí.

Severozápadní části města dominuje 470 m n. m. vysoký vrch Květnice, významné naleziště vzácných minerálů. V útrobách Květnice je několik menších jeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanovi Aloisi Královi). Květnice je chráněnou přírodní památkou. Podél silnice od barokní restaurace Na Humpolce k Drásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jako Lipové stromořadí v Tišnově). Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovená rozhledna.

Park pod kostelem[editovat | editovat zdroj]

Na jižním svahu v blízkosti centra od 13. století byly zahrady, které přiléhaly k domům na ulici Radniční, Brněnské a Bezručově. Bohatým výskytem archeologických nálezů z 13. až 16. století je tato lokalita řazena do části historického jádra města. Na základě studie z roku 2000 byl na svahu v letech 2017 až 2018 vybudován park. Je tvořen dvěma nezávislými parkovými plochami: pod kostelem je Farská zahrada a v blízkosti u starého hřbitova je Hrádek.

V lokalitě Na Hrádku v blízkosti starého hřbitova a starého lipového stromořadí bylo instalováno nové osvětlení a terénní nerovnosti zpevněny gabionovými opěrnými zídkami. V horní části bylo postavena terasa s budovou a pod ní dětské hřiště. V dolní části je malý parkový amfiteátr. V členitém a svažitém území je výsadba stromů se zachovalým množstvím starých stromů.

Pohled na lavičku Václava Havla s lípou

Farská zahrada je pod kostelem svatého Václava pod opěrnou zdí.Tvoří ji pěší promenáda k bráně na historické náměstí. Pod opěrnou zdí se nachází pergola, dětské hřiště a pítko. Trasa je lemována záhony trvalek a teplomilných rostlin, které jsou vysázeny na zídkách. Na svahu pod cestou byl obnoven sad, ve kterém byly ponechány původní staré ovocné stromy. Ve Farské zahradě byl instalován zvon odlitý k stému výročí vzniku republiky do dřevěné zvonice. Autorem zvonice je Milivoj Husák. V roce 2019 byla do zahrady umístěná Lavička Václava Havla, dílo architekta Bořka Šípka. Středem kulatého stolu prochází lípa.

Projekt vypracovala společnost Zahradní a krajinářská tvorba. Práce byly provedeny firmou Gardenline z Litoměřic na ploše 16 700 m². Náklady činily 17 miliónů korun.[3][4][5]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V budově sokolovny a gymnázia se každý rok na jaře a na podzim koná Mezinárodní expozice minerálů.

V areálu letního kina se od roku 2009 koná charitativní hudební festival Hudbou pro UNICEF, který organizují občanská sdružení Pro Tišnov a SK HC Tišnov.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  3. Park pod kostelem, Tišnov | Park roku. www.parkroku.cz [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné online. 
  4. FETTEROVÁ, Dagmar. Park pod kostelem a Farská zahrada v Tišnově – Podpořme významnou proměnu! – Tišnovské noviny [online]. Tišnov: [cit. 2020-08-22]. Dostupné online. 
  5. Proměny 2019 - Má vlast cestami proměn. cestamipromen.cz [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]