Květnice (Boskovická brázda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Květnice (hora)
Vrchol Květnice nad Tišnovem
Vrchol Květnice nad Tišnovem

Vrchol 470 m n. m.
Poloha
Pohoří Boskovická brázda
Souřadnice 49°21′31″ s. š., 16°24′45″ v. d.
Květnice
Květnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Květnice

Porosty na úpatí Květnice
Datum vyhlášení 8. dubna 1950
Kód ÚSOP 204
Výška 280 - 450 m n. m.
Výměra 129 ha
Seznam CHÚ v okrese Brno-venkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Přírodní památky v Česku

Květnice je výrazný dvojvrchol dosahující nadmořské výšky 470 m n. m., který se nachází při severozápadním okraji města Tišnova. Oblast je vyhlášena přírodní památkou. Oba vrcholy s prudkými svahy oddělené širokým sedlem jsou zalesněny, avšak ještě v 30. letech 20. století se na nich rozkládala rozsáhlá skalní step a lesostep.

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Květnice je charakterizována jedinečností druhového bohatství rostlin a živočichů. Neobyčejná rozmanitost druhů je dána polohou na rozhraní Boskovické brázdy a Českomoravské vrchoviny, velmi členitým reliéfem a pestrou geologickou stavbou. Nařízením Jihomoravského kraje ze dne 24. září 2014 pod č. 1/2015 byla přírodní památka znovu vyhlášena.[1]

K často navštěvovaným vyhlídkám patří křemencová Velká skála, která turisty přitahuje svými dalekými výhledy. Kopec Květnice je významnou mineralogickou lokalitou.[2] Květnice je známa například jako naleziště ametystu. Svou krásou upoutají také podzemní prostory několikapatrové staré štoly, jeskyně a propasti.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Na svazích Květnice se vyskytuje řada vzácných teplomilných druhů rostlin. Jde například o oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kavyl vláskovitý (Stilpa capillata), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), žluťuchu menší (Thalictrum minus), mateřídoušku časnou (Thymus praecox) nebo mateřídoušku olysalou (Thymus glabrescens).

Neobyčejně bohatá je především zdejší fauna bezobratlých, např. kriticky ohrožená kudlanka nábožná. Podzemní krasové prostory Květnice jsou významným zimovištěm 12 druhů netopýrů včetně vzácných vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a vrápence velkého (Rhinolophus ferrumequinum).

Podzemí[editovat | editovat zdroj]

U úpatí Květnice poblíž toku Besénku a Svratky se nacházejí staré několikapatrové štoly po těžbě barytu. Ve vyšších partiích leží několik nepříliš rozsáhlých jeskyní, které řadíme do Tišnovského krasu. Mezi známé patří jeskyně Pod Křížem a Květnická propast 76,5 m hluboká, které byly objevené ze štol na západním úbočí kopce.

Nejrozsáhlejší a nejhezčí je Králova jeskyně, náhodně objevená roku 1972, kde se nachází různé zvláštní tvary krápníků. Brčková výzdoba dosahuje délky až 160 cm. Některé části jeskyně jsou tak pozoruhodné, že jsou uzavřeny i pro jeskyňáře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nařízení JmK č. 1/2015 ze dne 24.9.2014, Nařízení o zřízení Přírodní památky Květnice , [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
  2. Květnice odkrývá své tajemství. tišnoviny.cz [online]. 2014--03-16 [cit. 2016-07-20]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]