Rudka
| Rudka | |
|---|---|
 Pohled na Rudku | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rosice |
| Obec s rozšířenou působností | Rosice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′33″ s. š., 16°19′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 403 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,14 km²[2] |
| Katastrální území | Rudka |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| PSČ | 664 83 |
| Počet domů | 144 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rudka 66 664 83 Domašov u Brna ou@obecrudka.cz |
| Starostka | Marie Jirglová |
| Oficiální web | www |
  Rudka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583804 |
| Kód části obce | 143294 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudka (německy Rutkau[4]) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, asi 28 kilometrů západně od centra Brna. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině.[5] Žije zde 403[1] obyvatel. Obec leží po obou březích Bobravy, která pramení v lese nedaleko obce v nadmořské výšce 495 m. Na jejím toku je v obci vybudován rybník.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní název obce byl Rutka (německy Ruden), což je odvozeno od naleziště železné rudy, jelikož se od pradávna v části obce Prachová těžila stříbrná ruda, později v 50. letech 19. stol. ruda železná. Počátkem 20. století se také v obci ujala práce perleťářská. Jiný výklad název odvozuje od načervenalého jílu, na kterém vesnice leží.[6] V 18. století se jako název vesnice vyskytovala i varianta Hrudka.[7]
První písemné zmínky o existenci osady se datují k roku 1330 (Ruden),[8][9] kdy ji darovala královna Eliška Rejčka starobrněnskému ženskému cisterciáckému klášteru. Obec s klášterem měla takto společné osudy a po jeho zrušení (1782) i stejnou vrchnost, jen po husitských válkách byla za krále Zikmunda zastavena. V 2. polovině 15. století v Rudce měli manové kláštera svobodný dvůr, který byl v držení vladyky Jaroše z Rudky, později prodán Janu Cahovi, a patrně i tvrz, na které ještě v roce 1497 vladyka Jaroš sídlil. Roku 1569 byl dvůr osvobozen od činží a poplatků, J. Caha vykonával fojtství a hájenství lesa u Rudky, hostil a poskytoval nocleh úředníkům. Po zrušení kláštera r. 1782 byly pozemky patřící klášteru dány do nájmu a později prodány rytíři Františku Heintlovi. Roku 1840 se stal majitelem bývalého panství kníže Eduard Schönburg-Hartenstein.[10]
Počátkem 17. století měla Rudka 14 domů. Po třicetileté válce (1648) zůstalo osídlených pouze 9 domů a 2 domky s činžovními rolemi a především obec ztratila velkou část polí. Do roku 1749 přibyly další 4 čísla domů.[10] Na začátku 19. století pak došlo k velkému osídlení. To zde žilo 482 obyvatel.[5]
Osada byla až do roku 1783 přifařena ke Zbraslavi, od tohoto roku k Domašovu, ale tak, že desátek brával farář zbraslavský.[10] Rudka též po nějaká léta patřila k Rosicím, od kterých se roku 1869 odtrhla.[6]
Závody přes rybník
[editovat | editovat zdroj]V letech 1934–1989 se v obci konávaly závody v přejezdu místního rybníka. Byly pořádány místními hasiči, ale ne každoročně. V roce 1960 se konal poslední závod, další následoval až za patnáct let. Poté se tedy uskutečnily závody v roce 1975, pak 1976, oba závody vyhrál Dušan Němec z Rudky, a opět následovala další pomlka – tentokrát na devět let. Roku 1986 se poprvé závodu zúčastnily i dívky Jana Císařová z Rudky a Martina Křížová z Domašova, avšak první tři vítězné příčky obsadili hoši – 1. místo Stanislav Studený z Říčan, 2. místo René Blažek z Rudky, 3. Tomáš Kožnar také z Rudky. Úkolem závodníka bylo za co nejdelší čas přejet lávku dlouhou 90 metrů, širokou 14 – 27 cm a silnou 2,5 cm, která byla ve výšce 30 cm nad hladinou a hloubka vody byla asi dvoumetrová. Poslední závod se jel v červenci 1989, kdy s pořadateli spolupracoval i Vojtěch Polanský. Od roku 1991 začal stejné závody organizovat ve své obci (Říčany) pod názvem Říčanská lávka (od roku 1999 Starobrněnská lávka) a v Rudce tímto tato tradice zanikla.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 461 | 446 | 457 | 474 | 459 | 464 | 443 | 419 | 441 | 397 | 381 | 353 | 336 | 374 | 401 |
| Počet domů | 54 | 60 | 60 | 63 | 62 | 64 | 81 | 104 | 101 | 102 | 107 | 116 | 120 | 125 | 144 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působila jako starostka Ing. Věra Kožnarová, od komunálních voleb v roce 2010 tuto funkci vykonává Marie Jirglová.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.[14]
Pečeť
[editovat | editovat zdroj]Z doby před rokem 1752 pochází obecní pečeť, jež má nápis: „PECZET * DIEDINI * RVDKY“. Jedná se o tzv. znakovou pečeť. Pečetní obraz je tvořen děleným španělským štítem – tzv. kartuší s rolverky – v němž spatřujeme figury radlice, krojidla a obilný snop přeložený hráběmi.[15]
Znak a vlajka obce
[editovat | editovat zdroj]Nové obecní symboly byly navrženy heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů. Základem znaku a vlajky obce je zelené pole, které symbolizuje zemědělský charakter obce, kopáč a zkřížené hornické mlátky (vše stříbrné se zlatou násadou a topůrky) pak dobývání železná ruda a stříbrné rudy, opatská berle a růže jako symbol dlouhodobé církevní vrchnosti.[15]
V květnu roku 2006 se konalo žehnání znaku a vlajky obce.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec Rudka je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Spojení zde zajišťuje místní linka 410 (Litostrov – Domašov) a linka 401 (Velká Bíteš – Brno).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Zvonice
- Boží muka
- Dřevěný kříž u cesty do Domašova nad hrobem padlého německého vojáka Georga Nuselta, který zahynul v květnu roku 1945 na konci druhé světové války
- Památník obětem obou světových válek před budovou hasičské zbrojnice
- Rodný dům Josefa Jurana[16], který byl zapsán na seznam kulturních památek[6]
- Železný kříž u božích muk
Školství
[editovat | editovat zdroj]Pro děti od 3 do 6 let funguje v obci mateřská škola. Její budova se nachází v klidné části na konci vesnice v blízkosti lesa. Mateřská škola disponuje vlastní jídelnou a kuchyní, která poskytuje celodenní stravování pro děti i zaměstnance školy. Do základní školy musí děti dojíždět do Domašova (1. – 5. třída) a Ostrovačic (6. – 9. třída).
Akce
[editovat | editovat zdroj]Babské hody
[editovat | editovat zdroj]Mezi velké akce obce patří Babské hody. Konají se každoročně v sobotu v září v týdnu o sv. Václavu. Tradice hodů sahá až k roku 1930 a dříve. Hody začínají kolem druhé hodiny odpolední, kdy starostka či starosta obce předává hlavní stárkové tzv. hodové právo, kterým jí uděluje svolení pořádat hody, hodovou zábavu a veselici. V hodovému právu se zároveň ukládá povinnost udržovat pořádek v obci a starat se o zábavu každého účastníka hodů. Ostatním ukládá všestrannou pomoc první stárce. Poté následuje krojovaný průvod žen a dívek vesnicí, kdy účastnice hodů chodí zvát všechny občany na večerní hodovou zábavu a rozdávají rozmarýny. Před domem každé stárky je zastávka, tancuje se a stárky nabízí malé občerstvení.
Plesy
[editovat | editovat zdroj]V měsíci lednu a únoru bývají v místní hospůdce U Melkesů plesy. Velmi oblíbený je myslivecký ples, na němž nechybí typická výzdoba – zelené větve a stromky, lesní zvířata jako ceny do tomboly a samozřejmě i myslivci v zelených kamizolách. Pro hosty je připravena tradiční myslivecká kuchyně. Velký úspěch mívá také obecní ples, jehož tradice v obci přetrvává od roku 2005.
Rozsvěcování vánočního stromu
[editovat | editovat zdroj]První adventní neděli je slavnostně rozsvěcován vánoční strom. Po úvodním slovu starostky a následném rozsvícení zazpívají děti z mateřské školy koledy a zarecitují básničky.
Živý Betlém
[editovat | editovat zdroj]
Poslední prosincový týden se každoročně koná u zvoničky představení živého betlému. Je sehrána scénka, která připomíná putování Panny Marie a svatého Josefa do Betléma a narození jejich dítěte, Ježíše Krista, příchod Tří králů za Ježíšem se svými dary a jiné biblické události a postavy spjaté s obdobím Vánoc.
Další kulturní akce
[editovat | editovat zdroj]V březnu se koná oslava Mezinárodního dne žen a v květnu oslava Dne matek. Při nich vystupují děti z místní mateřské školy. Mezi další akce patří dětský maškarní karneval pořádaný ředitelkou mateřské školy, která dále spolu i s obecním úřadem pořádá dětské odpoledne na Mezinárodní den dětí.
V noci ze dne 30. dubna na 1. května se odehrává Filipojakubská noc, kdy se místní lidé schází u zapáleného ohně. V roce 2010 byla hranice postavena u cesty k boží muce.
Na Tři krále bývá tříkrálová sbírka, organizovaná farností Domašov, kde chodí děti přestrojené za tři krále v doprovodu dospělé osoby vybírat peníze na charitu.
Kronika
[editovat | editovat zdroj]O obci byly sepsány celkem čtyři kroniky.
Ve filmu
[editovat | editovat zdroj]V dubnu 2002 probíhalo v obci natáčení seriálu Černí baroni. Scény byly natáčeny v místním hostinci.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Obecní úřad v Rudce
Kříž u boží muky
Rybník na návsi
Hasičská zbrojnice
Boží muka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Mapy.com. Mapy.com [online]. [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
- 1 2 Archivovaná kopie [online]. Obec Rudka, 2007, rev. 2009 [cit. 2011-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- 1 2 3 Územní plán obce Rudka [PDF formát]. Brno: Urbanistické středisko Brno, 2006 [cit. 2011-04-26]. S. 10,11,35. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, č. 400, s. 307 [online]. [cit. 2024-07-22]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 394.
- 1 2 3 KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská, Ivančický okres. Brno: Musejní spolek, 1904. 368 s.
- ↑ Rudka. Tišnov: Obec Rudka, 2006. 52 s. S. 14.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rudka [online]. 2005-03-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- 1 2 Obec Rudka, 2007, rev. 2009 [cit. 2011-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ Josef Juran v Encyklopedii dějin Brna
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudka na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Rudka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
