Přeskočit na obsah

Pasohlávky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pasohlávky
Centrum Pasohlávek s kostelem a obecním úřadem
Centrum Pasohlávek s kostelem a obecním úřadem
Znak obce PasohlávkyVlajka obce Pasohlávky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPohořelice
Obec s rozšířenou působnostíPohořelice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel775 (2024)[1]
Rozloha26,71 km²[2]
Nadmořská výška175 m n. m.
PSČ691 22
Počet domů204 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPasohlávky 1
691 22 Pasohlávky
obec@pasohlavky.cz
StarostkaMartina Dominová (za Moravané)
Oficiální web: www.pasohlavky.cz
Pasohlávky
Pasohlávky
Další údaje
Kód obce584762
Kód části obce118222
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pasohlávky (německy Weißstätten[4]) jsou obecokrese Brno-venkovJihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu, na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I, součástí obce je také katastrální území zatopeného Mušova. Žije zde 775[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obecMikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Římský vrch, Ovčárna, U Akátového lesa).

Vesnice na území dnešních Pasohlávek se původně jmenovala Uhřičice či v ještě starší podobě Uhřičici, což bylo odvozeno od osobního jména Uhřík a znamenalo tedy "Uhříkovi lidé". Pod vlivem němčiny bylo jméno komoleno na Auerčice. Někdy po 13. století tato vesnice zpustla a byla obnovena v 16. století osadníky z Chorvatska, proto se jí vedle původního jména začalo říkat Charváty (německy Krabatendorf - "Chorvatská ves"). Na rozlišení od podobně znějících blízkých Uherčic dostaly Auerčice/Charváty přívlastek na bílém břehu (německy an der weißen Stätte ("na bílém místě") nebo Weißstätten ("Bílé místo")), na základě čehož se v 19. a začátkem 20. století užívalo též jméno Bílý břeh. V roce 1618 poprvé doloženo jméno Pasohlávky, které je zdrobnělinou jména Pasohlavi, což bylo původně buď žertovné označení pro lidi, kteří pásli hlavami, nebo šlo o množné číslo od osobního jména Pasohlav a označovalo tak sídlo Pasohlavovy rodiny. Jméno Pasohlávky označovalo původně nějakou osadu, která splynula se sousedními Uhřičicemi, ale zachovalo se jako pomístní jméno a v 17. století bylo vztaženo na celé Auerčice/Charváty, až nakonec v konkurenci ostatních jmen vesnice (zápis z roku 1846: "Weisstätten, Pasohlawký, také Bilý Bržech, kdysi Auercziče, také Charvatý") v 19. století převládlo.[5]

Už ve 2. století zde měla pevnost římská desátá legie císaře Marca Aurelia a byla tu i osada Markomanů.[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Roku 1930 zde žilo 1 021 obyvatel, velkou většinou německé národnosti (93,6 %) – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni a většina domů postupně odstraněna.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2011 bylo zjištěno 694 obyvatel. Národnost moravskou deklarovalo 258 osob (37,17 %), národnost českou si zapsalo 244 obyvatel (35,15 %) a 12 lidí národnost slovenskou (1,72 %). Národnost neuvedlo 156 lidí (22,17 %).[8]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 354 1 507 1 668 1 624 1 735 1 762 1 751 841 982 884 595 672 735 694 687
Počet domů 229 233 261 279 308 318 375 227 211 204 140 187 186 198 204

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pasohlávkách.

Samospráva

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006 až 2014 byl starostou Tomáš Ingr (Moravané). Ačkoliv komunální volby se svou stranou vyhrál i v roce 2014, vedení obce se vzdal. Starostkou Pasohlávek se stala jeho kolegyně Martina Dominová (Moravané), dosavadní místostarostka.[11]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 233. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 222, 223, 633
  6. Archeologové objevili u Pasohlávek předměty z římského osídlení, České noviny 26.10.2010
  7. Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 540.
  8. Pasohlávky (okres Brno-venkov): SLDB 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  10. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Pohořelice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. 
  11. IVÁNEK, Lukáš. Ingr skončil. Pasohlávky nově vede Moravanka Dominová. Břeclavský deník [online]. 2014-11-15 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]