Římská vojenská pevnost u Mušova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hradisko u Mušova)
Skočit na: Navigace, Hledání
Římská vojenská pevnost u Mušova

Vykopávky ruin antického domu
Účel stavby

sídlo velitele římských armád

Základní informace
Sloh antika
Výstavba od 2. století
Zánik od 3. století
Stavebník říše Římská, Antoniovci
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa soutok Dyje, Svratky a Jihlavy, Pasohlávky
Souřadnice
Další informace
Kód památky 15909/7-1582 (PkMnMISSezObr)
Web Archeologický ústav AV ČR, pracoviště Dolní Dunajovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římská vojenská pevnost u Mušova je archeologická lokalita na katastru zaniklé obce Mušov, dnes součásti obce Pasohlávky v okrese Brno-venkov. Nachází se na kopci Hradisko v Olbramovické pahorkatině, nad současnou silnicí I/52 a nad Mušovskou nádrží vodního díla Nové Mlýny na Dyji. První výkopy z 20. let 20. století zde odhalily vojenskou pevnost (označována také jako stanice nebo tábor) římského vojska z konce 2. století našeho letopočtu. Její archeologické stopy jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]

Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině 2. století, v období vlády císaře Marka Aurelia, docházelo ve středním Podunají, na území Moravy a Slovenska, k pronikání římských vojsk pod velením samotného císaře na území daleko za severní břeh řeky Dunaje. Některé prameny uvádějí myšlenku vytvoření nové římské provincie na tomto území. Roku 172 se vojska Marka Aurelia vydala z tábora Carnuntum u Dunaje podél toku řek Moravy[2] a Dyje, na Slovensku pak proti toku Hronu, na vojenské tažení proti germánským kmenům Markomanů vedeným Ballomarem. Tažení je známé jako markomanské války (přibližně 166-180). Na památku tohoto tažení byl na dnešním náměstí Piazza Colonna v Římě postaven sloup Marka Aurelia, pokrytý reliéfy zobrazujícími různé epizody a výjevy z tažení proti Markomanům. Při tomto tažení kromě jiného mělo dojít k události označeného Markem Aureliem jako „Zázračný déšť Marca Aurelia“, kdy římská vojska byla napadena početnějšími germánskými jednotkami a vodní spousty padající z nebe zachránily římské legie před porážkou.

Četné nálezy krátkodobých římských táborů jednoznačně potvrzují římskou přítomnost na českém území. Do současnosti[kdy?] je objeveno na 25 potvrzených nebo možných táborů. Nejsevernější z nich se nachází u Jevíčka,[3] další tábory se nacházely v Neředíně[4] a v Modřicích. Nejvíce jich bylo v okolí kopce Hradisko nad někdejší obcí Mušov. Jednalo se o největší soustředění římských vojenských jednotek mezi Rýnem a Dunajem. Přezimovalo zde asi dvacet tisíc římských vojáků, v létě během vojenských tažení pak až sto tisíc mužů.[5] Mezi tábory vyniká a výrazně se od nich odlišuje soustava římského opevnění na vrchu Hradisko a v jeho okolí, nacházející se dnes v katastru obce Pasohlávky.

Popis lokality a archeologický průzkum[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný, omítaný velitelský dům
Antická váza – terra sigillata

Základy tábora se nalézají v těsné blízkosti dnešního rekreačního zařízení. Tábor byl z vojenského hlediska umístěn na strategickém místě, které skýtalo dobrý rozhled krajinou a umožňovalo vhodné obranné postavení. Takto postavené tábory poskytovaly střežení významných obchodních cest a center barbarského osídlení.

O pobytu Římanů v této oblasti se ví již dlouhou dobu, neboť místní zemědělci při polních pracích objevovali římské předměty. V roce 1925 začal na Hradisku provádět výkopy jeho majitel Josef Lieber a za tři dny se mu podařilo nalézt první římskou cihlu. Po vybrání asi 30 kusů cihel práce na této lokalitě zastavil. 10 cihel bylo odesláno do Moravského zemského muzea, pokračovat ve vykopávkách měla příslušná státní instituce.

Tomáš Garrigue Masaryk a Anton Gnirs v roce 1928 na místě archeologického výzkumu mušovského římského tábora

Státní archeologický ústav zde zahájil sondážní práce v roce 1926, systematický výzkum zde proběhl v letech 1927 a 1928. Tým odborníků vedl zkušený prof. dr. Anton Gnirs (výzkumu se dostalo významné podpory prezidenta T. G. Masaryka). Gnirs odkryl plochu o přibližné rozloze 100 × 100 metrů a objevil pozůstatky dvou domů - obytnou obdélníkovou budovu se čtyřmi místnostmi a lázně s půlkruhovitým závěrem (balneum), s podpodlažním topením (hypokaustum) a vodovodem, se stěnami omítnutými barevnými omítkami. Podle cihel zde nalezených lze usuzovat, že stavební materiál dodávala vindobonská desátá legie (Legio Decima Gemina Pia Fidelis - legie desátá, zdvojená, zbožná, věrná), jejíž značky (kolky v podobě otisku podešve legionářské boty s nápisem LEGXGPF) se na cihlách nacházely.

Další výzkumy byly zahájeny až o padesát let později pod vedením Jaroslava Tejrala (1976-1977, 1979) a od roku 1984 pokračují doposud, v posledních letech pod vedením Balázse Komoróczyho. Kromě nových nálezových situací bylo získáno široké spektrum nálezů - vedle množství keramiky, stavebního materiálu, nářadí, nástrojů či šperků i velké množství výstroje a výzbroje římské armády, mezi nimi také unikátní reliéfně zdobená spínací destička slavnostního šupinového pancíře (lorica squamata) jezdce X. legie, nepochybně vysokého důstojníka, snad z nejbližšího okruhu císařova. Na základě nálezů keramiky, spon a především mincí je v současnosti římská přítomnost na Hradisku datována do let 175-180.

Archeologické výzkumy zjistily, že šlo zřejmě nikoliv o dočasný tábor, ale patrně o trvalé předsunuté postavení římských legií. Nálezy prokázaly rozsáhlý areál s nejen vojenskými, ale i ryze civilními zařízeními. Součástí tábora byly vytápěné lázně a velitelský dům s podpodlažním topením, dílny a mohutné hradby. Historikové vyslovili hypotézu, která se přiklání k možné snaze Říma o vybudování nové provincie nazvané Markomania. Římský císař Markus Aurelius řídil vojenské operace na jižním Slovensku a jižní Moravě z římského města Vindobona (dnešní Vídeň). Hradisko u Mušova bylo zřejmě centrální pevností. Jenže pak přišel zvrat. Markus Aurelius zemřel (nebo byl ve Vindeboně zavražděn) a s plány na novou provincii byl konec. Jeho syn Commodus pak volil spíše taktiku uplácení náčelníků barbarských kmenů a Hradisko tak postupně ztratilo na významu. Teorii o rozšíření římského impéria severně od Dunaje podporují další nálezy nových římských táborů na území Moravy, a to severně od Mušova – v Modřicích, roku 2001 odkryté vojenské postavení v Olomouci-Neředíně, v roce 2006 další v Pravčicích u Hulína a roku 2016 odhalený tábor v Jevíčku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-02-16]. Katalogové číslo 126427 : Římský vojenský tábor, archeologické stopy. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Ofenziva armád Marca Aurelia na Moravě a Západním Slovensku
  3. TELEVIZE, Česká. Římská vojska operovala v českých zemích až na Svitavsku. Dokazuje to nalezená provinciální keramika i tvar příkopu. ČT24. . Dostupné online [cit. 2016-10-16].  
  4. WWW.RENCY.CZ, Rency s.r.o. |. Úvodní stránka - Římané v Olomouci. www.rimanevolomouci.cz [online].  [cit. 2016-10-16]. Dostupné online.  
  5. Luděk Navara - Opravte dějepis, Řím sahal až na Moravu, MF DNES, 2.9.2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]