Zhoř (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zhoř

Pohled na Zhoř
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0643 582735
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tišnov
Historická země Morava
Katastrální území Zhoř u Rohozce
Katastrální výměra 2,09 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 68 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 495 m n. m.
PSČ 679 23
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Zhoř 24
679 23 Lomnice
Starosta Marek Sehnal
Oficiální web: www.zhor-bv.cz
Email: ou.zhor@tiscali.cz
Zhoř
Zhoř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zhoř (německy Zhorz) se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se na okraji Boskovické brázdy a přírodního parku Lysicko, přibližně 8 kilometrů severovýchodně od Tišnova, v katastrálním území Zhoř u Rohozce. Žije zde 68[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Střed obce

Území obce spadá do oblasti kolonizované od 13. století v návaznosti na založení tišnovského kláštera, jejímž přirozeným centrem je městys Lomnice.

První písemná zmínka o obci Zhoř pochází z roku 1348. Byla zemědělskou osadou o malém množství domů a několika desítkách obyvatel. V roce 1880 to bylo 114 obyvatel. Po celou dobu si Zhoř uchovala ráz zemědělské krajiny.

Nejsou zde žádné významné historické památky a ani velké stavby pro průmysl či zemědělství. Do druhé poloviny 20. století bylo všechno obyvatelstvo katolické. Proto zde byla v roce 1872 postavena kaplička zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. U kaple byl v roce 1892 postaven kamenný kříž a v roce 1900 malá kaplička pod lípou u silnice k Rašovu, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Další tři kříže byly postaveny u cest od Zhoře směrem k Rašovu, Brťovu a na rozcestí polních cest.

Od roku 1896 patřila Zhoř do nově vzniklého okresu Tišnov. Po rozpuštění okresu Tišnov Zhoř připadla počátkem roku 1961 pod okres Blansko. Od roku 1976 byla Zhoř spolu s Hlubokými Dvory, Unínem a Bukovicí pod správou obce Rohozec. Od roku 1990 má opět vlastní správu s obecním úřadem a zastupitelstvem v čele se starostou obce. Od roku 2007 patří Zhoř pod okres Brno-venkov.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
113 114 109 110 113 104 106 103 96 87 73 55 59 66

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaple svatého Cyrila a Metoděje
  • Kaple svatého Cyrila a Metoděje

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Okolí Zhoře

Krajina okolí Zhoře si zachovává především zemědělský ráz. Vyskytují se zde rostliny typické pro dané klimatické podmínky. Na travnatých plochách traviny z čeledi lipnicovitých, na podmáčených plochách pak často z čeledi pryskyřníkovitých. Původní lesní porost smíšeného lesa, především dubů a buků, byl činností člověka výrazně pozměněn. Převážná většina lesa je tvořena smrkem ztepilým a borovicí lesní. Jen na podmáčených plochách se drží typické druhy vrb a olší. Vitalita dřevin je dobrá vlivem lesního hospodářství a obnovováním lesa. Na území se vyskytují charakteristické druhy živočichů bez výrazně chráněných druhů.

Zemědělská plocha byla dříve mechanicky obdělávaná pro pěstování obilovin a okopanin, dnes je téměř celá zatravněná, což má vhodný protierozní důsledek. Slouží k produkci sena a spásání dobytkem. Vodní plocha je zde velmi malá, ale výraznou část krajiny tvoří podmáčené louky a mokřady. Ty slouží pro úkryt živočichů, bohatý výskyt fauny a flory.

Biogeografické členění[editovat | editovat zdroj]

Třešňová alej u Zhoře

Území obce spadá do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynská podprovincie, Sýkořského biogeografického regionu.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Intravilán obce se nachází na samém okraji Žernovnické hrásti v rámci geomorfologického celku Boskovické brázdy v České vysočině. Západní a severní část katastru obce spadá do Sýkořské hornatiny v Hornosvratecké vrchovině.[4]

Pedologické poměry[editovat | editovat zdroj]

Převažujícím půdním typem je kambizem typická a její kyselé varianty, které přechází do půd hnědých až obdělávaných kultizemí. V údolích blízko vodních toků, se pak nachází půdy mírně oglejené. Tyto půdy jsou hluboké až středně hluboké. Na výsušných lokalitách, mělkých půdách, pak rankery a litozemě.[5]

Hydrologické poměry[editovat | editovat zdroj]

Oblast spadá pod hlavní povodí řeky Moravy, do dílčí části řeky Svratky. Odvodňována je potokem Lubě, který v katastru Zhoře pramení. Malá část území je také odvodňována potokem Křížovským. Je zde Zhořský mokřad se zachovalými mokřadními bioty. Schopnost krajiny zadržet vodu je velmi malá.

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Oblast spadá do klimatické oblasti MT 7 (Quitt 1971). Klima mírně teplé oblasti.

Nejbližší klimatická stanice Tišnov-Hájek.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2013), czso.cz
  4. J. Demek: Geomorfologické členění, mapy.nature.cz
  5. Česká geologická služba: Lokalizační aplikace, [2014]
  6. Údaje z meteorologické stanice Tišnov, [2014]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]