Maršov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci v okrese Brno-venkov. Další významy jsou uvedeny na stránce Maršov (rozcestník).
Maršov

obecní úřad v Maršově (2016)
Znak obce MaršovVlajka obce Maršov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0643 583359
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tišnov
Historická země Morava
Katastrální území Maršov u Veverské Bítýšky
Katastrální výměra 7,46 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 506 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 467 m n. m.
PSČ 664 71
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu OÚ Maršov
Maršov 71
664 71  Veverská Bítýška
Starosta Jaroslav Bytešník
Oficiální web: www.marsov.cz
Ofic. web OÚ: www.marsov.cz/ix_ou.htm
Email: posta@marsov.cz
Maršov
Red pog.svg
Maršov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maršov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Maršov u Veverské Bítýšky, v Křižanovské vrchovině, na okraji přírodního parku Údolí Bílého potoka, zhruba 21 km severozápadně od Brna. Maršov sousedí na severozápadě s Braníškovem, na východě s Lažánkami a na jihu s osadou Šmelcovna, částí obce Javůrek.

Maršov je členem dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Bílý potok“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť správy katastru panství Maršov; v levé části je znak města Mikulov

Jméno Maršov je odvozeno od vlastního jména Mareš (zdrobnělina od Martina), značilo tedy 'ves Marešovu' → Marešov → Maršov.

Historie obce Maršov je spjata s historií deblínského panství, k němuž patřila. První dochovaná zmínka o Maršově se nalézá v listině vydané Gertrudou (Kedrutou) z Deblína dne 1. července 1299. Gertruda v ní daruje celé deblínské panství řádu německých rytířů a připojen je i výčet obcí - Maršov je uveden jako Marschau. Gertruda si ovšem vymiňuje značně vysokou doživotní rentu a snad i díky událostem dalších let se řád německých rytířů panství nakonec nikdy neujal. Po dalších asi 200 roků patří panství i s Maršovem pánům z Lomnice a nakonec je roku 1466 odkupuje královské město Brno.

Po vzniku okresů (1850) Maršov spadal do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov.

Roku 1866 v Maršově začala řádit cholera[2] a většina obyvatel zemřela (jenom mužů zemřelo přes 80 %).

Roku 1906 (nebo 1908)[zdroj?] bylo mezi Maršovem a Lažánkami - poblíž lokality "Šachty" - nalezeno bohaté ložisko kaolinu - v hloubce asi 8 metrů pod povrchem. Pro svoz kaolinu Baťa v r. 1911 nechal postavit lanovou dráhu do Veverské Bítýšky a odtud přepravě měla sloužit souběžně budovaná železniční trať do Kuřimi. Do lomu často tekla podzemní voda a tak v lednu 1932 se těžba zastavila.[zdroj?] Z bývalého lomu vzniklo jezero, do kterého v roce 1945 němečtí vojáci sházeli vojenskou techniku včetně tanku Steyer, který byl roku 1954 vytažen a několik let poté využívali tank tišnovští hasiči. Kaolinové jezero je v soukromém vlastnictví.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[4]
531 648 637 625 638 640 567 531 575 529 467 428 448 475

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

kaple v Maršově (2016)
  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie
  • Pomník obětem první světové války
  • Hřbitov

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4053/?strana=99
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  4. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]