Maršov
Maršov | |
![]() Obecní úřad v Maršově
|
|
![]() ![]() |
|
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | obec |
LAU (obec) | CZ0643 583359 |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Okres (LAU 1) | Brno-venkov (CZ0643) |
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Tišnov |
Historická země | Morava |
Katastrální území | Maršov u Veverské Bítýšky |
Katastrální výměra | 7,49 km² |
Zeměpisné souřadnice | 49°17′1″ s. š., 16°21′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 506 (2017)[1] (e) |
Nadmořská výška | 467 m n. m. |
PSČ | 664 71 |
Zákl. sídelní jednotky | 1 |
Části obce | 1 |
Katastrální území | 1 |
Adresa obecního úřadu | OÚ Maršov Maršov 71 664 71 Veverská Bítýška |
Starosta | Jaroslav Bytešník |
Oficiální web: www |
|
Ofic. web OÚ: www |
|
Email: posta@marsov.cz | |
![]() ![]() Maršov
|
|
![]() |
|
Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maršov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Maršov u Veverské Bítýšky, v Křižanovské vrchovině, na okraji přírodního parku Údolí Bílého potoka, zhruba 21 km severozápadně od Brna. Žije zde 506[1] obyvatel. Maršov sousedí na severozápadě s Braníškovem, na východě s Lažánkami a na jihu s osadou Šmelcovna, částí obce Javůrek.
Maršov je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Bílý potok.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jméno Maršov je odvozeno od vlastního jména Mareš (zdrobnělina od Martina), značilo tedy 'ves Marešovu' → Marešov → Maršov.
Historie obce Maršov je spjata s historií deblínského panství, k němuž patřila. První dochovaná zmínka o Maršově se nalézá v listině vydané Gertrudou (Kedrutou) z Deblína dne 1. července 1299. Gertruda v ní daruje celé deblínské panství řádu německých rytířů a připojen je i výčet obcí - Maršov je uveden jako Marschau. Gertruda si ovšem vymiňuje značně vysokou doživotní rentu a snad i díky událostem dalších let se řád německých rytířů panství nakonec nikdy neujal. Po dalších asi 200 roků patří panství i s Maršovem pánům z Lomnice a nakonec je roku 1466 odkupuje královské město Brno.
Po vzniku okresů (1850) Maršov spadal do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov.
Roku 1866 v Maršově začala řádit cholera[2] a většina obyvatel zemřela (jenom mužů zemřelo přes 80 %).
Roku 1906 (nebo 1908)[zdroj?] bylo mezi Maršovem a Lažánkami - poblíž lokality „Šachty“ - nalezeno bohaté ložisko kaolinu - v hloubce asi 8 metrů pod povrchem. Pro svoz kaolinu Baťa v roce 1911 nechal postavit lanovou dráhu do Veverské Bítýšky a odtud přepravě měla sloužit souběžně budovaná železniční trať do Kuřimi. Do lomu často tekla podzemní voda a tak v lednu 1932 se těžba zastavila.[zdroj?] Z bývalého lomu vzniklo jezero, do kterého v roce 1945 němečtí vojáci sházeli vojenskou techniku včetně tanku Steyer, který byl roku 1954 vytažen a několik let poté využívali tank tišnovští hasiči. Kaolinové jezero je v soukromém vlastnictví.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
531 | 648 | 637 | 625 | 638 | 640 | 567 | 531 | 575 | 529 | 467 | 428 | 448 | 475 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Nanebevzetí Panny Marie
- Pomník obětem první světové války
- Hřbitov
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4053/?strana=99
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršov ve Wikimedia Commons
- oficiální stránky Maršova