Maršov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Brno-venkov. Další významy jsou uvedeny v článku Maršov (rozcestník).
Maršov
obecní úřad v Maršově (2016)

obecní úřad v Maršově (2016)

znak obce Maršovvlajka obce Maršovznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0643 583359
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Tišnov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Maršov u Veverské Bítýšky
katastrální výměra: 7,46 km²
počet obyvatel: 506 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 467 m n. m.
PSČ: 664 71
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: OÚ Maršov
Maršov 71
664 71  Veverská Bítýška
starosta / starostka: Jaroslav Bytešník
Oficiální web: www.marsov.cz
Ofic. web OÚ: www.marsov.cz/ix_ou.htm
E-mail: posta@marsov.cz

Maršov
Red pog.svg
Maršov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Maršov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Maršov u Veverské Bítýšky, v Křižanovské vrchovině, na okraji přírodního parku Údolí Bílého potoka, zhruba 21 km severozápadně od Brna. Maršov sousedí na severozápadě s Braníškovem, na východě s Lažánkami a na jihu s osadou Šmelcovna, částí obce Javůrek.

Maršov je členem dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Bílý potok“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pečeť správy katastru panství Maršov; v levé části je znak města Mikulov

Jméno Maršov je odvozeno od vlastního jména Mareš (zdrobnělina od Martina), značilo tedy 'ves Marešovu' → Marešov → Maršov.

Historie obce Maršov je spjata s historií deblínského panství, k němuž patřila. První dochovaná zmínka o Maršově se nalézá v listině vydané Gertrudou (Kedrutou) z Deblína dne 1. července 1299. Gertruda v ní daruje celé deblínské panství řádu německých rytířů a připojen je i výčet obcí - Maršov je uveden jako Marschau. Gertruda si ovšem vymiňuje značně vysokou doživotní rentu a snad i díky událostem dalších let se řád německých rytířů panství nakonec nikdy neujal. Po dalších asi 200 roků patří panství i s Maršovem pánům z Lomnice a nakonec je roku 1466 odkupuje královské město Brno.

Po vzniku okresů (1850) Maršov spadal do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov.

Roku 1866 v Maršově začala řádit cholera[2] a většina obyvatel zemřela (jenom mužů zemřelo přes 80 %).

Roku 1906 (nebo 1908)[zdroj?] bylo mezi Maršovem a Lažánkami - poblíž lokality "Šachty" - nalezeno bohaté ložisko kaolinu - v hloubce asi 8 metrů pod povrchem. Pro svoz kaolinu Baťa v r. 1911 nechal postavit lanovou dráhu do Veverské Bítýšky a odtud přepravě měla sloužit souběžně budovaná železniční trať do Kuřimi. Do lomu často tekla podzemní voda a tak v lednu 1932 se těžba zastavila.[zdroj?] Z bývalého lomu vzniklo jezero, do kterého v roce 1945 němečtí vojáci sházeli vojenskou techniku včetně tanku Steyer, který byl roku 1954 vytažen a několik let poté využívali tank tišnovští hasiči. Kaolinové jezero je v soukromém vlastnictví.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[4]
531 648 637 625 638 640 567 531 575 529 467 428 448 475

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

kaple v Maršově (2016)
  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie
  • Pomník obětem první světové války
  • Hřbitov

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4053/?strana=99
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  4. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]