Telnice (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Telnice
Masarykovo náměstí se školou a farou
Masarykovo náměstí se školou a farou
Znak obce TelniceVlajka obce Telnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0643 583979
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
Okres (LAU 1)Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 628 (2021)[1]
Rozloha6,10 km²
Katastrální územíTelnice u Brna
Nadmořská výška195 m n. m.
PSČ664 59
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRůžová 243
Telnice
66459 Telnice u Brna
obec@telnice.cz
StarostaFrantišek Kroutil
Oficiální web: www.telnice.cz
Telnice
Telnice
Další údaje
Kód obce583979
Kód části obce165760
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Telnice (německy Telnitz) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, v katastrálním území Telnice u Brna. Rozkládá se v Dyjsko-svrateckém úvalu, přibližně 15 km na jihovýchod od Brna, na silnici II/380 z Brna do Hodonína. Dominantou obce je barokní kostel svatého Jana Křtitele, který stojí na Masarykově náměstí. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Obec se skládá ze dvou urbanisticky zcela oddělených částí. Hlavní část obce se nachází při silnici Brno–Hodonín, druhou částí je tzv. Nádražní čtvrť v těsném sousedství intravilánu sousední obce Sokolnice.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční trať Šternovsko).

Název[editovat | editovat zdroj]

Ves se původně jmenovala Vtelnice, což je odvozeno od přívlastku vtelná (tj. voda, říčka atd.), jehož základem je staré vetla - "vrba". Jméno tedy označovalo osadu u vodního toku obrostlého vrbami.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1244.

Na počátku 17. století zde bylo 38 domů, po třicetileté válce bylo z nich 23 pustých. Roku 1750 zde bylo 39 domů. V roce 1790 zde bylo už 51 domů s 385 obyvateli, roku 1834 to bylo 58 domů a 443 obyvatel. Škola zde byla už před třicetiletou válkou. Po jejím zániku byla postavena roku 1808 nová.[3] Současná budova školy pochází z roku 1889. V září roku 1927 započala elektrifikace obce, která byla dokončena v říjnu stejného roku.

V roce 1995 získala obec 1. místo v 1. ročníku soutěže Vesnice roku České republiky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
619 673 737 801 824 888 1 190 1 200 1 379 1 343 1 305 1 227 1 263 1 473

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Telnici (okres Brno-venkov).
  • Kostel svatého Jana Křtitele z let 1726–1734
  • Na telnické faře, která má prastarý původ, spal i Napoleon Bonaparte. Dnešní podoba fary pochází z 19. století z období klasicismu, kterou významně přestavěl hrabě Wladimír Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle, držitel vícero statků a panství v Sokolnicích. Na faře čp.5 jsou uchovány archiválie, nalezená munice z dob napoleonských válek a obrazy duchovních, kteří působili a zemřeli přímo na faře. V kanceláři jsou dochována klasicistní bílá kachlová kamna. Další kamna, jako bílá věžová kamna z pokojů a hnědá válcová z hlavního sálu, se nezachovala. Na faře jsou stoleté dřevěné masivní podlahy, na chodbě je dlažba (20×20cm) z 19 stol. Stropy jsou trámové záklopové později podbité rákosem s omítkou a silnými fabiony s římsou. Pod sálem se nachází sklep s cihlovou valenou klenbou. Na velké půdě s okénky po stranách (později zazděnými) se nachází litinový erb hrabat Mitrovských snesený z fasády po přípojce elektřiny.
  • Na vyvýšeném místě ve středu náměstí je stará budova, dnes Restaurace U Laštůvků. Zřejmě se dříve jednalo o rychtu či tvrz, jelikož má stejné parametry jako tvrz v Nemili. Objekt je z masivního smíšeného zdiva. Zachován je velký valeně klenutý sklep s výsečí a v kuchyni s velkou klenbou s výsečí. Objekt je rozdělen, jedna polovina slouží jako zázemí hospody a druhá jako obytný dům.
  • Kamenná barokní socha svatého Jana Nepomuckého, kterou daroval obci majitel nedalekého sokolnického panství hrabě Ditrichštejn roku 1740. Několikráte změnila místo umístění. Do 30. let 20. století stávala na severním konci obce, na místě dnešní Sokolovny. Poté byla přemístěna na současné místo mezi farou a Orlovnou.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 579, 580.
  3. SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 320 a 323. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]