Nedvědice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městysu v okrese Brno-venkov. O části města Soběslav pojednává článek Nedvědice (Soběslav).
Nedvědice
Pohled na městys přes rybník
Pohled na městys přes rybník
Znak městyse NedvědiceVlajka městyse Nedvědice
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0643 596175
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Tišnov
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 335 (2020)[1]
Rozloha 6,53 km²
Nadmořská výška 324 m n. m.
PSČ 592 62
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa úřadu městyse Obecní úřad Nedvědice
Nedvědice 42
592 62  Nedvědice
obec@nedvedice.cz
Starosta Petr Konečný (STAN)
Oficiální web: www.nedvedice.cz
Nedvědice
Nedvědice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nedvědice je městysokrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).

Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, ze kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn. V tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice.

V roce 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. Roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září 1851.[2]

V okolí Nedvědice byl od středověku v několika lomech nad obcí těžen bílý mramor, který je pojmenován nedvědický mramor. Byl využit na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Po vzniku Československa v roce 1918 fungovala těžba pod obecní správou.[3]

Do 1. ledna 2005 byla Nedvědice součástí okresu Žďár nad Sázavou. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 062 950 974 941 1 272 1 370 1 247 1 313 1 415 1 470 1 551 1 443 1 329 1 317

Znak[editovat | editovat zdroj]

Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou. Tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Památkově chráněný dům čp. 35
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Nedvědici.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11. 
  3. Mramorové lomy u obce Nedvědice
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]