Vranov (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vranov
Poutní kostel Narození Panny Marie

Poutní kostel Narození Panny Marie

znak obce Vranovvlajka obce Vranovznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0643 584151
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Šlapanice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Vranov u Brna
katastrální výměra: 12,41 km²
počet obyvatel: 767 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 465 m n. m.
PSČ: 664 32
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Vranov 20
66432 Vranov u Brna
starosta / starostka: Kateřina Jetelinová
Oficiální web: www.vranov.cz
E-mail: obec@vranov.cz

Vranov
Red pog.svg
Vranov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Vranov se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Vranov u Brna, v Drahanské vrchovině.

Vesnice se nachází hluboko v lesích, 500 m na západ od vesnice se nachází televizní vysílač. Zdejší barokní kostel Narození Panny Marie s gotickou plastikou Panny Marie patří k mariánským poutním místům; nachází se v něm krypta rodu Lichtenštejnů, druhdy vlastníků panství a stavitelů kostela.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. Postupně náležela k panství Ronovskému, Novohradskému a Pozořickému. Předchůdce stávajícího svatostánku, kostel Panny Marie, měl podle legendy postavit moravský zemský maršál Vilém jako výraz díků za svou záchranu a zázračné uzdravení. V roce 1562 je nicméně ve Vranově doložena existence dvou kostelů: kostela Matky Boží a farního kostela svaté Barbory. Nový raně barokní kostel Narození Panny Marie navrhl v letech 1621 - 1630 architekt Giovanni Maria Filippi na objednávku Karla I. z Lichtenštejna[2], který konvertoval ke katolictví. Stavbu vedl Andrea Erna. Pod kostelem zbudoval rozsáhlou rodinnou hrobku Lichtenštejnů, která byla ještě upravena v 19. století. Kostel sv. Barbory byl v 18. století pro zchátralost zbořen.

Poutě[editovat | editovat zdroj]

Vranov byl již od 15. století známým katolickým poutním místem. Jeho součástí je i klášter paulánů s velkou klášterní zahradou. Roku 1784, za josefínských reforem, byl klášter zrušen, později však byl opět navrácen svému účelu. Od 90. let 20. století zde řád vybudoval rozsáhlý areál objektů pro poutníky a kněze - Mezinárodní duchovní centrum.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[4]
544 516 529 620 651 575 623 676 683 657 634 629 595 755

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vranově (okres Brno-venkov).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., ed. Anděla Horová, Praha 1999, s. 175-176
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  4. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERÁNEK, Vladimír. Vranov u Brna: historie a památky. Vranov u Brna : Obecní rada na Vranově u Brna, 1940. 143 s.  
  • MIHOLA, Jiří. Vranov u Brna: Mariánské poutní místo, Paulánský klášter, hrobka Lichtenštejnů. Brno : Kartuziánské nakladatelství a vydavatelství, 2010. 28 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]