Ponětovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ponětovice
Letecký pohled na obec s rybníkem
Letecký pohled na obec s rybníkem
Znak obce PonětoviceVlajka obce Ponětovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0643 549738
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
Okres (LAU 1)Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel441 (2022)[1]
Rozloha2,41 km²
Katastrální územíPonětovice
Nadmořská výška220 m n. m.
PSČ664 51
Počet domů139 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPonětovice 63
66451 Šlapanice u Brna
ponetovice@tiscali.cz
StarostaPavel Vymazal
Oficiální web: www.ponetovice.eu
Ponětovice
Ponětovice
Další údaje
Kód obce549738
Kód části obce125644
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ponětovice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Žije zde 441[1] obyvatel. Rozkládají se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Obcí prochází železniční trať BrnoBrumov-Bylnice (Vlárská dráha). Autobusové spojení zajišťuje linka 710 IDS JMK. Na severním okraji obce se nachází Ponětovský rybník, napájený potokem Rokytnice, oblíbený mezi sportovními rybáři a v zimě mezi bruslaři.

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno pojmenování jejích obyvatel, které původně znělo Podnietovici a bylo odvozeno od osobního jména Podnieta (v jehož základu bylo sloveso podnietiti). Význam místního jména byl "Podnietovi lidé". Po provedení pravidelné přehlásky ie > í znělo jméno Podnítovice, nářečně zkrácené na Podnitovice, které ukazují všechny písemné doklady od 15. do 17. století. Od 17. století se v písemných dokladech objevuje další nářeční tvar Puntovice (německy Puntowitz). V roce 1924 byla jako úřední podoba názvu ustanovena Ponětovice podle nejstaršího písemného dokladu z roku 1306 (zapsáno zkomoleně jako Poruethouicze), který vznikl také v nářečí z původního Podnietovice.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci nese datum 23. února 1306 (listina je uložena v Olomouci). V roce 1650 bylo v obci 17 domů (7 osídlených, 10 pustých). Nejstarší stavbou kromě kaple, která byla postavena roku 1824, je pravděpodobně část budovy č. 9 – trakt klenutých chlévů z roku 1838 (tehdy majetek – panský dvůr – hraběte Dietrichsteina). Od roku 1840 přešel do majetku rodiny hrabat Mitrovských (do roku 1919).

První oficiální číslování domů bylo v obci zavedeno v roce 1770, roku 1877 byla založena obecní veřejná knihovna, roku 1879 zachvátil velký požár šest selských usedlostí. V roce 18851887 postavena železniční dráha Brno – Vlárský průsmyk, v roce 1936 započata stavba druhé koleje, roku 1939 na ní byl zahájen provoz.

Roku 1924 proběhla elektrifikace obce. V roce 1937 byla v Ponětovicích první telefonní hovorna. Mezi lety 1976–1990 byly Ponětovice součástí Šlapanic.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
230 265 272 303 300 343 379 351 372 363 343 313 298 377

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Na katastru obce v trati „Podíly“ (vymezené na severu železnicí Brno – Veselí na Moravě, na východě silnicí Ponětovice – Kobylnice a na západě tokem Říčky) prokopal v roce 1936 Josef Poulík keltské pohřebiště ze střední doby laténské z přelomu 3. a 2. století př. n. l. s 35 žárovými hroby; lokalita náleží k nejvýznamnějším svého druhu v Česku.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Ponětovicích se hraje závodní kulečník. Ponětovice jsou už popáté mistry ČR.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 282, 283.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]