Josef Poulík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Poulík
Narození 6. srpna 1910
Jiříkovice
Úmrtí 28. února 1998 (ve věku 87 let)
Brno
Povolání archeolog a vysokoškolský pedagog
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prof. PhDr. Josef Poulík, DrSc. (6. srpna 1910 Jiříkovice28. února 1998 Brno) byl význačný český archeolog, odborník na tzv. střední dobu hradištní (velkomoravské období). Proslul zejména výzkumy lokality Valy u Mikulčic.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jiříkovicích u Brna. Studoval nejprve na Průmyslové škole textilní a na reálném gymnasiu. Zájem o archeologii, resp. archeologické nálezy v okolí svého rodiště, projevovaný již od dětství, ho přivedl k zaměstnání technika v laboratoři archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, kde působil v letech 1934-1942. Vystudoval archeologii na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1942 pracoval v brněnské pobočce Státního archeologického ústavu v Praze, kde byl od roku 1945 vedoucím. Roku 1953 se jeho pracovištěm stal Archeologický ústav ČSAV. Zkoumal hlavně archeologické lokality a sídliště starých Slovanů.

Pod jeho vedením bylo v květnu a červnu roku 1941 prozkoumáno rozsáhlé keltské pohřebiště ze 4. až 3. století př. n. l. v Brně-Maloměřicích. Josef Poulík byl spolu se dvěma kolegy (Čeněk Staňa, Anna Medunová) vedoucím archeologického výzkumu hradiska Staré Zámky u Líšně v letech 1948-1965, v letech 1948-1950 prokopal knížecí mohylu doby stěhování národů na Žuráni u Brna. Koncem roku 1949 vedl záchranný výzkum v lokalitě Špitálky ve Starém Městě; ten ho přivedl k výzkumu velkomoravského období.

Věhlas v oblasti slovanské archeologie však získal především díky svým výzkumům na lokalitě Valy u Mikulčic, dnes známé pod oficiálním označením „Slovanské hradiště v Mikulčicích“, kde byl po celou řadu let vedoucím systematického archeologického výzkumu v období 1954- 1975. Vedl i práce na vytvoření dalších muzejních expozic na Valech, kde byly prezentovány dosavadní archeologické nálezy. Ve známost v českých zemích, v Evropě i ve světě vešly Mikulčice díky jeho odborným i populárně naučným pracím, knihám a článkům, jichž bylo přes 230. V roce 1962 obhájil docenturu na tehdejší brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně a v roce 1964 byl na této univerzitě jmenován profesorem. V oblasti archeologie měl řadu žáků, následovníků a nástupců.

Obdržel řadu vysokých státních vyznamenání (i zahraničních) a za své zásluhy se stal čestným občanem Mikulčic. Byl členem a funkcionářem tehdejší Komunistické strany Československa. V letech 1971-1977 byl předsedou Mezinárodní unie slovanských archeologů a po dlouhé období byl ředitelem Archeologickému ústavu ČSAV v Brně. V letech 19721977 byl místopředsedou Československé akademie věd.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • doktor filosofie 1946
  • doktor věd 1961
  • docent 1962
  • profesor 1966

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Zemská cena osvobození (1947)
  • Státní cena Klementa Gottwalda (1949, 1977),
  • Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1964)
  • Řád práce (1970)
  • Řád Vítězného února (1975)
  • Řád republiky (1980)
  • Zlatá medaile University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1970)
  • Medaile Františka Palackého
  • Stříbrná medaile švédské akademie věd
  • Medaile k 50.výročí založení Mongolské lidové republiky
  • Pocta Björnstejne Björnsena (1997)
  • Cena ČSAV za objev prvních kostelů v Mikulčicích (1957)

Jiné pocty[editovat | editovat zdroj]

  • člen-korespondent ČSAV (1969)
  • akademik (1972)

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

  • vědecká rada Karlovy univerzity a Národního muzea
  • Hlavní výbor Československé společnosti archeologické
  • Celostátní komise pro obhajoby doktorských a kandidátských disertací
  • Československý pugwashský výbor
  • Stálá rada Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických
  • Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie
  • Archeologický ústav Rakouska
  • Archeologický ústav NDR
  • Akademie věd Saska
  • Akademie věd Bavorska
  • Akademie věd Bulharska
  • Akademie věd NDR

Čestné členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

  • Moravskoslezský archeologický klub
  • Muzejní a vlastivědná společnost v Brně

Předsednictví v organizacích[editovat | editovat zdroj]

  • Československý archeologický komitét
  • Archeologická oborová komise
  • Ústřední komise státní památkové péče
  • Národní komitét slavistů
  • Československo-sovětská historická komise při ČSAV
  • Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Staroslovanská Morava (1948)
  • Jižní Morava - země dávných Slovanů (1948, 1950)
  • Z hlubin věků (1956)
  • Staří Slované budují svůj stát (Gottwaldov 1960)
  • Velkomoravské hradiště Mikulčice (Gottwaldov 1959, Brno 1962)
  • Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích (Praha 1963)
  • Pevnost v lužním lese (1967)
  • Mikulčice : Velkomoravské mocenské ústředí (Praha 1974)
  • Mikulčice - pevnost a sídlo knížat velkomoravských (Praha 1975)
  • Žuráň v dějinách střední Evropy (1995)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODBORSKÝ, Vladimír. Profesor Josef Poulík – živoucí legenda naší archeologie. Pravěk NŘ. 1995, čís. 5, s. 280-1.  
  • SKLENÁŘ, Karel. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha : Libri, 2005. 726 s. ISBN 80-7277-253-8. S. 543. (česky)  
  • GALUŠKA, Luděk. Zemřel profesor Josef Poulík. Časopis Moravského muzea — vědy společenské. 1998, roč. 83, čís. 1-2, s. 185-6. ISSN 0323–0570.  
  • UNGER, Josef. Zemřel profesor Josef Poulík. Jižní Morava. 1998, roč. 34, čís. 37, s. 326-7. ISSN 0449-0436.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]