Přibyslavice (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přibyslavice

Přibyslavice od jihovýchodu od dálnice D1
Znak obce PřibyslaviceVlajka obce Přibyslavice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0643 583723
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rosice
Historická země Morava
Katastrální výměra 8,52 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 509 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 497 m n. m.
PSČ 664 83
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Sokolská 44
Přibyslavice
66483 Domašov u Brna
Starosta Ing. Iva Hadašová
Oficiální web: www.pribyslavice.net
Email: pribyslavice@volny.cz
Přibyslavice
Přibyslavice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Přibyslavice se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Obec je tvořena dvěma vesnicemi, vlastními Přibyslavicemi, které leží v katastrálním území Přibyslavice u Velké Bíteše, a Radoškovem s vlastním katastrem; celková katastrální výměra obce činí 852 ha. Žije zde 509[1] obyvatel. Přibyslavice se rozkládají v Křižanovské vrchovině v nadmořské výšce 483–518 m, Radoškov v nadmořské výšce 445–470 m.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Mistrovskou ulici

Název obce je patrně odvozen od osobního jména Přibyslav tj. „přibyj (přibuď) slávy více“. Vesnice je velmi stará, již od roku 1048 byla s „újezdem Domášovským“ knížetem Břetislavem darována rajhradskému klášteru. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1175. Vesnice měla ráz typické slovanské osady, rozložené v nerovném terénu, skrytém mezi lesy. Nedaleko vedla prastará cesta spojující Jihlavu s Brnem. Stáří obce je dáno s velkou pravděpodobností její zeměpisnou polohou, tvořící ve druhé polovině 11. století i ve století dvanáctém západní hranici slovanského osidlování, které pronikalo do podhůří Českomoravské vrchoviny směrem z brněnské kotliny.

Obec se rozkládá na svazích Přibyslavického potoka. Tvoří ji veliká nepravidelná náves, na niž jsou zahrady, rybník a zvonička. V obci býval panský hostinec, kovárna, palírna kořalky, mlýn s pilou, myslivna a v údolí několik rybníků. S obcí souvisí osada Otmarov, založená proboštem Otmarem Konrádem Rajhradským, který roku 1786 zdejší poplužní dvůr zrušil a rozdělil na „familie“ (v domech jsou dosud zachované klenby). Bývalou osadu, která je v současnosti již součástí Přibyslavic, tvoří dvě kolmé uličky. Stavení bývalého panského dvora jsou identifikovatelná dodnes. Na okraji vesnice byla v 80. letech 18. století postavena „říšská“ silnice z Brna do Jihlavy, která se stala důležitou spojnicí habsburské monarchie a později také hlavní silniční dopravní tepnou Československé republiky. Po vybudování dálnice D1 ztratila svou důležitost a dnes je vedena jako silnice II. třídy č. 602.

V roce 1960 byl k Přibyslavicím jako místní část připojen Radoškov. K Přibyslavicím také patří osada Spálený Mlýn, která se nachází na severovýchodním okraji katastru Přibyslavic. Na konci 90. let 20. století došlo k pojmenování ulic. Obec jich má 9 a jsou to tyto (v abecedním pořadí): Dlouhá, Chaloupky, Lipová, Mistrovská, Otmarov, Radoškovská, Sokolská, U Hřiště, U Zvoničky. Od podzimu 2014 do léta 2015 byla v obci vybudována čistírna odpadních vod s vlastní kanalizací.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
860 966 807 797 756 811 740 631 646 563 437 422 415 463

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Východní část území obce je součástí chráněného území přírodní park Údolí Bílého potoka. Zde se také vlévá Přibyslavický potok, který pramení v obci do Bílého potoka. Je jeho pravým přítokem. Podél levého břehu Přibyslavického potoka se za obcí nachází chatařská oblast včetně bývalého lomu.

Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází mateřská škola, do které docházejí děti předškolního věku. Budova mateřské školy do 70. let 20. století sloužila jako základní škola pro nižší stupeň. Občané mají také k dispozici místní knihovnu, která se nachází v Sokolské ulici.

Ke konci června se v obci koná tradiční Přibyslavická pouť. Má zde také sídlo místní dobrovolný kulturní spolek „Přibyslavická chasa“. V obci také působí místní dechová kapela Galáni. Bývalý přibyslavický lom bývá tradičně využíván jako místo, kde se každý rok koná setkání při lidovém zvyku pálení čarodějnic.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází sokolovna s přilehlým hřištěm a samostatný tenisový kurt. Každý první týden v červenci je zde pořádán pravidelný soft-tenisový amatérský turnaj (od roku 1999).

Obecní průmyslová zóna[editovat | editovat zdroj]

Obec má podél silnice II/602 svou vlastní průmyslovou zónu. Na podzim roku 2010 zde byla vybudována fotovoltaická elektrárna Přibyslavice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jižní část katastru zasahuje krátký úsek dálnice D1. Územím dále prochází silnice II/602 v úseku Ostrovačice – Přibyslavice – Velká Bíteš. Silnice III. třídy jsou:

  • III/3798 v úseku II/602 – Přibyslavice – Svatoslav
  • III/3799 ze silnice III/3798 na Radoškov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]