Střelice (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Střelice

Střelice, centrum obce
Znak obce StřeliceVlajka obce Střelice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0643 583910
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Šlapanice
Historická země Morava
Katastrální území Střelice u Brna
Katastrální výměra 14,7 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 928 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 278 m n. m.
PSČ 664 47
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu nám.Svobody 111/1
Střelice
66447 Střelice u Brna
Starosta PaedDr. Zdeněk Ondrášek
Oficiální web: www.streliceubrna.cz
Email: strelice@streliceubrna.cz
Střelice
Střelice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Střelice se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Střelice u Brna, v Bobravské vrchovině. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1375.

Od roku 1918 působí v areálu západně od centra Střelic sestry dominikánky, které si zde zřídily vlastní klášter.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
1 052 1 037 1 177 1 261 1 517 1 840 2 266 2 432 2 661 2 542 2 697 2 453 2 537 2 801

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Střelicích (okres Brno-venkov).
  • Kostel Nejsvětější Trojice
  • Pomník padlých v první a druhé světové válce
  • Kamenné sousoší Nejsvětější Trojice
  • Socha svatého Jana z Nepomuku
  • 20 křížů, postavených v obci a blízkém okolí
  • Podzemní chodby, odkryté roku 1932
  • V blízkém okolí se nachází přírodní park Bobrava

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 se uskutečnil 1. ročník Střelického Strunobraní, které každoročně předvede odrůdovou přehlídku country a folk kapel ze širokého okolí.

Hody[editovat | editovat zdroj]

Střelice patří k několik obcím, v nichž se dodnes aspoň zčásti udrželo kulturní dědictví minulých generací, projevující se dosud živým místním nářečím, písněmi, tanci a některými dochovanými zvyky. Nositelem folklorních tradic zůstává především původní rolnické jádro nejstarší obce. Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. V obci se tradičně konají počátkem léta na svátek Nejsvětější Trojice = mladé hody. A vždy třetí neděli v říjnu = staré hody (císařské posvícení zavedené císařem Josefem II.).

Hody vypadají následovně: Ve čtvrtek jede část stárků do vinného sklepa pro víno. V pátek ráno jedou stárci do lesa pro máji, poté strom odkůrují a vykope se díra. V podvečer za pomoci příbuzných a starších se máje postaví a následuje volná zábava, zpívání pod májou a následné hlídání máje. V sobotu ráno děvčata ozdobí taneční parket a po obědě jdou všichni dům od domu každého pozvat. Večer se koná zábava, na kterou často přijedou i krojovaní z jiných vesnic. Novinkou je půlnoční překvapení stárků. V neděli ráno se všichni účastní slavnostní mše v kostele. Samotná slavnost začíná odpoledne průvodem od sokolovny k hasičce na mladé hody a na staré od hasičky do sokolovny. Na mladé hody se navíc při průvodu dělají zastávky u stárek. Odpolední hodová veselice je spjata především s tančením besed, mašličkovým sólem a dětskými tanečky.

Dožínky[editovat | editovat zdroj]

Další akcí jsou dožínky, které se konají jednou za pět let, na konci srpna. Jde o oslavu sklizně, kdysi spojenou s výjezdem pro poslední úrodu. Nyní akce probíhá formou průvodu s ozdobenými srpy, cepy, kosami a věnci, následuje předávání obilného věnce hospodáři.

Kroj[editovat | editovat zdroj]

Střelický kroj v dnešní podobě se nosí od doby po první světové válce a patří do skupiny západomoravských krojů. Kroj se nosí při různých slavnostech, ale převážně na hodech.

Ženský kroj

Rukávce jsou nabrané rukávy po okrajích s lemovaným vyšíváním a naskládané do pravidelných záhybů. Jsou tuho naškrobené a nad loktem se zavazují tkanicí. U krku zdobené vyšívanou krajkou. Přední část se zapíná na knoflíčky popřípadě křapky. Rukávce jsou nad výšivkou ozdobeny barevnou pentlí.

Kordulka se obléká přes rukávce. Látka se používá brokátová a bohatě se zdobí podle vlastního vkusu. Zapíná se na háčky a šněruje se pentlí, provléknutou našitými kroužky. Děvčata si pod spodničky kolem pasu dávají různé výztuže takzvaná jelita, aby sukně byla co nejširší. Jelito je vlastně stočené plátno do ruličky.

Kroj je složen z pěti bílých plátěných sukní, kterým se říká šorce. Dříve se nosilo až sedm sukní. Škrobí se žehlením. Za syrova se sukně skládají do varhánků. U spodního okraje jsou zdobeny bílým vyšíváním. Délkou sahají do půli lýtek. Pod sukněmi se nosí bílé silonové punčocháče, dříve se nosily červené. Na nohou má stárka obuty černé střevíce.

Fěrtoch neboli zástěra ladí materiálem a našitou aplikací s mašlí a kordulkou. Zástěra se přivazuje na přední část sukní. Ze stejného materiálu je ušita i mašle, která splývá od pasu přes šorce na zadní straně kroje. Kolem krku má stárka připnutý krézl = je to pruh vyšívané, plátěné látky, bohatě nařasené a naškrobené stejně jako šorce. Je jemně navarhánkovaný po celé šířce ve dvou řadách nad sebou. Uprostřed je krézl ovázán pentlí stejné barvy jako je sepnuta kordulka.

Všední kroj

Zjednodušeně řečeno jde o tradiční oděv obyvatel na zdejším území v dávných dobách. Původně se tento kroj nosil jen ve všední den a do práce. Později si šikovné ženy dovedly vytvořit slušivý celek na polosvátek. V dnešní době si jej pořizují děvčata a nosívají jej na hody a slavnosti do jiných vesnic. Tento kroj je ušit z bavlněné látky Je složen z jedné barevné sukně, jupky a jednobarevné zátěry – většinou bílé. Kroj doplňují hnědé silonové punčochy a černé boty.

Mužský kroj

Skládá se z vesty, která je tmavě modré barvy. Vesta je ozdobena několika zlatými knoflíky na pravé straně a nad kapsičkami. Košile je bílé barvy a nemá límeček. Kolem krku, na prsou a na manžetách je ozdobena barevným vyšíváním, povětšinou vzorem květin. U krku místo límečku jsou poutka, kterými se provléká červená mašle. Tu dává stárka svému stárkovi. Kalhoty se nosí tmavé barvy. Někteří stárci mají kalhoty zastrčené do holínek. Ostatní nosí společenské kalhoty s polobotkami. Klobouk je černý s trikolorou a bohatým zdobením. Dívky chlapcům klobouk zdobí podle slavnosti. Na dožínky bývá nejvíce ozdoben živým kvítím a na ostatní slavnosti se používají umělé květiny a zrcátka.

Střelické písně[editovat | editovat zdroj]

Střelické lidové písně z let 1865–1951 sbírala a zaznamenávala Františka Kyselková, učitelka v Ořechově a spolupracovnice Františka Bartoše a Leoše Janáčka. V letech 1978–1980 zařadili některé z nich, popřípadě jejich varianty ze sousedních obcí Zdenka Jelínková a Jaroslav Jurášek do svých edic lidových písní a tanců z Brněnska. Kromě toho shromáždili místní sběratelé záznamy asi 150 lidových, školních a jiných písní ve Střelicích zpívaných, a to v období od konce první světové války až současnosti.

Ke Střelicím se vztahují tyto písně: „Ty střelický láne“, „Ta střelická dědinečka“, „Ten střelické mlén“, „Ta střelická věž“, „Ta střelická mája tenká“.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • FC AB Střelice
  • FK Sokol Střelice
  • Basketbal
  • Volejbal
  • SDH Střelice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]