Krhov (okres Třebíč)
| Krhov | |
|---|---|
 Požární nádrž, náves s parkem a kostel sv. Jakuba Staršího | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 590967 |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′1″ s. š., 16°1′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 174 (2022)[1] |
| Rozloha | 6,60 km² |
| Katastrální území | Krhov u Hrotovic |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| PSČ | 675 55 |
| Počet domů | 87 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Krhov 25 675 55 Hrotovice obec.krhov@quick.cz |
| Starostka | Jaroslava Nováková |
| Oficiální web: www | |
  Krhov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590967 |
| Kód části obce | 74390 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Krhov (německy Kirhau[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 174[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Myslibořice a Račice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1253, kdy byl znám krhovský farář Eneáš.
V roce 1271 Artleb z Myslibořic věnoval na stavbu krhovského kostela 2 hřivny, v roce 1398 pak pánové z Myslibořic prodali Vítovi z Prahy a Tomášovi a Václavovi z Oseka, ti ale pak hned zadluženou obec prodali Elišce ze Smrku, která předala ves Benešovi z Krhova.
Následně se předával majetek mezi různými majiteli, až kolem roku 1500 získal Krhov Jan Zelený z Říčan, který pak přikoupil k panství i Račice a Udeřice. Jeho syn Burian z Říčan pak přikoupil v roce 1531 ještě Zárubice a někdejší Oldřichovice. Jan Zelený zemřel roku 1563 a byl pohřben v krhovském kostele. V roce 1570 pak postoupily vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi z Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. V roce 1774 byla ve vsi ustanovena škola.[4] Na konci 18. století byl v obci postaven barokní zámeček, postaven byl na základech původní tvrze z 15. století.[5] Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[6] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[4] V roce 1866 byla ve vsi postavena nová školní budova a roku 1902 byl opraven kostel ve vsi.[4]
Do roku 1849 patřil Krhov do hrotovického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Krhov pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 378 | 382 | 375 | 401 | 430 | 458 | 435 | 341 | 346 | 332 | 293 | 244 | 218 |
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1867 byly součástí Krhova i vesnice Bačice, Odunec, Račice, Udeřice a Zárubice.[3]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[9] | 2010[10] | 2013[11] | 2017[12] | 2021[13] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (41.5 %) | KSČM (28.15 %) | KSČM (29.41 %) | ANO (34.02 %) | ANO (45.19 %) |
| 2. | KSČM (26.41 %) | ČSSD (26.21 %) | KDU-ČSL (23.52 %) | KDU-ČSL (16.49 %) | SPOLU (22.11 %) |
| 3. | KDU-ČSL (15.09 %) | KDU-ČSL (11.65 %) | ČSSD (18.62 %) | KSČM (13.4 %) | Piráti+STAN (8.65 %) |
| účast | 64.67 % (108 z 167) | 62.65 % (104 z 166) | 62.20 % (102 z 164) | 60.63 % (97 z 160) | 68.87 % (104 z 151) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[14] | 2012[15] | 2016[16] | 2020[17] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36.0 %) | KSČM (20.68 %) | KDU-ČSL (30.0 %) | ANO (24.13 %) |
| 2. | KSČM (22.66 %) | ČSSD (18.96 %) | ČSSD (16.66 %) | STAN+SNK ED (15.51 %) |
| 3. | KDU-ČSL (21.33 %) | KDU-ČSL (18.96 %) | ANO 2011 (15.0 %) | KDU-ČSL (13.79 %) |
| účast | 44.44 % (76 z 171) | 35.80 % (58 z 162) | 37.89 % (61 z 161) | 37.91 % (58 z 153) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (34 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů). Volební účast byla 68.90 %, tj. 113 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (102 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 74.85 %, tj. 122 ze 163 oprávněných voličů.[18]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (68 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů). Volební účast byla 70.81 %, tj. 114 ze 161 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (30 hlasů). Volební účast byla 71.25 %, tj. 114 ze 160 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (54 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 77.08 %, tj. 111 ze 144 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (62 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (45 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 108 ze 144 oprávněných voličů.[20]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Tvrz z 15. století, na přelomu 16. a 17. století přestavěna v renesanční zámek. Zámek Krhov byl v 18. století barokně upraven.
- Kostel svatého Jakuba Staršího
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Boží muka při čp. 55
- Kříž při silnici do Bačic
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Obec Krhov a okolí jsou dějištěm knihy Smrt odpadlého bratra (ISBN 978-80-7268-544-8) spisovatele Jana Lipšanského.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Ludmila Besedová, lékařka
- Antonín Chloupek (1714–1802), krhovský farář
- Vojtěch Mácha, legionář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971405 S. 140–145.
- ↑ Historie [online]. Krhov: Obec Krhov [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 137.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krhov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Krhov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Krhov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
