Krhov (okres Třebíč)
Krhov | |
Požární nádrž, náves s parkem a kostel sv. Jakuba Staršího v Krhově | |
Lokalita | |
---|---|
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 590967 |
Pověřená obec | Hrotovice |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′1″ s. š., 16°1′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 180 (2020)[1] |
Rozloha | 6,62 km² |
Katastrální území | Krhov u Hrotovic |
Nadmořská výška | 435 m n. m. |
PSČ | 675 55 |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu |
Krhov 25 67555 Hrotovice obec.krhov@quick.cz |
Starosta | Leoš Přepechal |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Krhov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 74390 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Krhov (německy Kirhau[2])se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 180[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Myslibořice a Račice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1253, kdy byl znám krhovský farář Eneáš.
V roce 1271 Artleb z Myslibořic věnoval na stavbu krhovského kostela 2 hřivny, v roce 1398 pak pánové z Myslibořic prodali Vítovi z Prahy a Tomášovi a Václavovi z Oseka, ti ale pak hned zadluženou obec prodali Elišce ze Smrku, která předala ves Benešovi z Krhova.
Následně se předával majetek mezi různými majiteli, až kolem roku 1500 získal Krhov Jan Zelený z Říčan, který pak přikoupil k panství i Račice a Udeřice. Jeho syn Burian z Říčan pak přikoupil v roce 1531 ještě Zárubice a někdejší Oldřichovice. Jan Zelený zemřel roku 1563 a byl pohřben v krhovském kostele. V roce 1570 pak postoupily vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi z Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. V roce 1774 byla ve vsi ustanovena škola.[3] Na konci 18. století byl v obci postaven barokní zámeček, postaven byl na základech původní tvrze z 15. století.[4] Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[5] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[3] V roce 1866 byla ve vsi postavena nová školní budova a roku 1902 byl opraven kostel ve vsi.[3]
Do roku 1867 byly součástí Krhova i vesnice Bačice, Odunec, Račice, Udeřice a Zárubice. Za druhé světové války byl Krhov začleněn do okresu Moravské Budějovice.[2] V sedmdesátých letech 20. století byl Krhov správně začleněn pod střediskovou obec Hrotovice, stejně jako Slavětice, Bačice, Udeříce, Račice, Odunec a Zárubice.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 378 | 382 | 375 | 401 | 430 | 458 | 435 | 341 | 346 | 332 | 293 | 244 | 218 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Tvrz z 15. století, na přelomu 16. a 17. století přestavěna v renesanční zámek. V 18. století byl zámek barokně upraven.
- Kostel svatého Jakuba Staršího
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Boží muka při čp. 55
- Kříž při silnici do Bačic
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Obec Krhov a okolí jsou dějištěm knihy Smrt odpadlého bratra (ISBN 978-80-7268-544-8) spisovatele Jana Lipšanského.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Ludmila Besedová, lékařka
- Vojtěch Mácha, legionář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971405 S. 140-145.
- ↑ https://obeckrhov.cz/index.php?p=historie
- ↑ a b https://www.hrotovice.cz/z-historie/ms-31849/p1=31849
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krhov na Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR. Obec Krhov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.