Krhov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krhov
Požární nádrž, náves s parkem a kostel sv. Jakuba Staršího
Požární nádrž, náves s parkem a kostel sv. Jakuba Staršího
Znak obce KrhovVlajka obce Krhov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel175 (2023)[1]
Rozloha6,60 km²[2]
Katastrální územíKrhov u Hrotovic
Nadmořská výška408 m n. m.
PSČ675 55
Počet domů87 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrhov 25
675 55 Hrotovice
obec.krhov@quick.cz
StarostkaJaroslava Nováková
Oficiální web: www.obeckrhov.cz
Krhov
Krhov
Další údaje
Kód obce590967
Kód části obce74390
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krhov (německy Kirhau[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 175[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Radkovice u Hrotovic, Bačice, Hrotovice, Myslibořice a Račice.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Krhovem prochází ze severu na jih silnice z Račic do Bačic, na severním okraji území obce prochází silnice II/152 z Myslibořic do Hrotovic, přes východní část území obce prochází severojižním směrem silnice z Myslibořic do Radkovic u Hrotovic, přes západní část území obce pak prochází severojižním směrem silnice z Hrotovic do Bačic. Na východní hranici území obce v údolí pak prochází Naučná stezka Hrotovicko.

Jihozápadní část území obce je zalesněná, pak je zalesněn ještě východní okraj území obce nad Račickým potokem, zbytek území je využíván zemědělsky.

Západně od území obce pramení Bačický potok, ten pak teče východně přes rybníky Hrušovec a Utopenec, posléze se na východním okraji území obce vlévá do Myslibořického potoka. Myslibořický potok pramení u Myslibořic, následně teče západně přes území Krhova a východním okraji území obce se vlévá do Račického potoka. Východní hranice území obce je tvořena Račickým potokem, který se posléze u Rouchovan vlévá do Rouchovanky. Západně od hranic obce pramení Sadní potok, ten pak teče západně přes rybník Odehnal, kde se do něj vlévá nepojmenovaný potok, dále přes zastavěné území obce a následně se na hranici území vlévá do Račického potoka.

Většina území obce se nachází ve výšce cca 450 metrů nad mořem. Na okraji území obce se nachází památné stromy Duby u Mlýnského potoka a Dub u Mocly.

Krhov se nachází téměř uprostřed území obce, severně od vesnice se pak nachází několik rodinných domů, které těsně přiléhají k Račicím, které jsou těsně za severní hranicí území obce a s částí Krhova tak tvoří prakticky souměstí. Na severozápadním okraji území se nachází území, kde kdysi stával bývalý Hájský dvůr.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1253, kdy byl znám krhovský farář Eneáš.

V roce 1271 Artleb z Myslibořic věnoval na stavbu krhovského kostela 2 hřivny, v roce 1398 pak pánové z Myslibořic prodali Vítovi z Prahy a Tomášovi a Václavovi z Oseka, ti ale pak hned zadluženou obec prodali Elišce ze Smrku, která předala ves Benešovi z Krhova.

Následně se předával majetek mezi různými majiteli, až kolem roku 1500 získal Krhov Jan Zelený z Říčan, který pak přikoupil k panství i Račice a Udeřice. Jeho syn Burian z Říčan pak přikoupil v roce 1531 ještě Zárubice a někdejší Oldřichovice. Jan Zelený zemřel roku 1563 a byl pohřben v krhovském kostele. V roce 1570 pak postoupily vesnici Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice. Jeden z jeho potomků Jindřich pak roku 1643 prodal Krhov a okolní vesnice (Bačice, Udeřice, Račice, Odunec, Zárubice, Litovany) Janu Arnoštovi z Scharfenberku. Roku 1681 obec získala pečeť. V roce 1774 byla ve vsi ustanovena škola.[6] Na konci 18. století byl v obci postaven barokní zámeček, postaven byl na základech původní tvrze z 15. století.[7] Následně pak majetek získal Ondřej Roden z Hirzenau, tomuto rodu Krhov patřil až do roku 1825. V roce 1826 majetek získal Hubert z Harnoncourtu[8] a v roce 1845 pak Jiří Sina. Od roku 1882 je byl majitelem Antonin Dreher.[6] V roce 1866 byla ve vsi postavena nová školní budova a roku 1902 byl opraven kostel ve vsi.[6]

Do roku 1849 patřil Krhov do hrotovického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Krhov pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 378 382 375 401 430 458 435 341 346 332 293 244 218 218 167
Počet domů 50 51 52 61 61 66 79 87 82 80 79 80 81 85 87

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1867 byly součástí Krhova i vesnice Bačice, Odunec, Račice, Udeřice a Zárubice.[4]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Krhov
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (41.5 %) KSČM (28.15 %) KSČM (29.41 %) ANO (34.02 %) ANO (45.19 %)
2. KSČM (26.41 %) ČSSD (26.21 %) KDU-ČSL (23.52 %) KDU-ČSL (16.49 %) SPOLU (22.11 %)
3. KDU-ČSL (15.09 %) KDU-ČSL (11.65 %) ČSSD (18.62 %) KSČM (13.4 %) Piráti+STAN (8.65 %)
účast 64.67 % (108 z 167) 62.65 % (104 z 166) 62.20 % (102 z 164) 60.63 % (97 z 160) 68.87 % (104 z 151)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Krhov
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (36.0 %) KSČM (20.68 %) KDU-ČSL (30.0 %) ANO (24.13 %)
2. KSČM (22.66 %) ČSSD (18.96 %) ČSSD (16.66 %) STAN+SNK ED (15.51 %)
3. KDU-ČSL (21.33 %) KDU-ČSL (18.96 %) ANO 2011 (15.0 %) KDU-ČSL (13.79 %)
účast 44.44 % (76 z 171) 35.80 % (58 z 162) 37.89 % (61 z 161) 37.91 % (58 z 153)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (34 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů). Volební účast byla 68.90 %, tj. 113 ze 164 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (102 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 74.85 %, tj. 122 ze 163 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (68 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů). Volební účast byla 70.81 %, tj. 114 ze 161 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (84 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (30 hlasů). Volební účast byla 71.25 %, tj. 114 ze 160 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (54 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 77.08 %, tj. 111 ze 144 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (62 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (45 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 108 ze 144 oprávněných voličů.[23]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krhově (okres Třebíč).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Obec Krhov a okolí jsou dějištěm knihy Smrt odpadlého bratra (ISBN 978-80-7268-544-8) spisovatele Jana Lipšanského.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek IX. Ostrava: Profil, 1984. 345 s., 9 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Hrotovice, s. 187. 
  5. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 13. 1. 2024
  6. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. OCLC 558971405 S. 140–145. 
  7. Historie [online]. Krhov: Obec Krhov [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  8. Z historie [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 137. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]