Lomnice (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lomnice

Pohled na Lomnici
Znak obce LomniceVlajka obce Lomnice
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0643 581976
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tišnov
Historická země Morava
Katastrální výměra 14,534 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 394 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 368 m n. m.
PSČ 679 23
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa úřadu městyse Úřad městyse Lomnice
Palackého nám. 32
679 23 Lomnice
Starosta Ing. Milan Vojta MPA
Oficiální web: www.lomnice.cz
Email: lomnice@volny.cz
Lomnice
Red pog.svg
Lomnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lomnice (německy Lomnitz) je městysokrese Brno-venkovJihomoravském kraji. Rozkládá se na rozhraní Boskovické brázdy a Hornosvratecké vrchoviny, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 6 kilometrů severně od Tišnova.

Nedaleko historického jádra městyse se nachází také židovská obec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1281, kdy jistý Tas, syn Vznaty z Lomnice, svědčí na listině Artleba Dubna (rodem z Deblína), který prodává klášteru v Tišnově vesnici Újezd u Pohořelic. Jde tu o první zmínku Lomnice jako obydleného místa, ale taky o první zmínku šlechtického rodu, který obýval lomnický hrad.

V první polovině 30. let 12. století zakládají královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I., a její syn Přemysl, moravský markrabě a bratr Václava I., klášter blízko Tišnovic, dnešního Tišnova, který se jmenuje Porta Coeli (Brána nebeská). Byl to první ženský klášter cisterciáckého řádu na Moravě, založený královskou rodinou. Roku 1235 věnuje markrabě Přemysl tišnovskému klášteru ves Lomnici a ta byla později přejmenována na Lomničku.

Vedle kolonizace zeměpanské se v 1. polovině 13. století rozjíždí i kolonizace šlechtická. O blízkosti Lomnicka a zboží patřících příslušníkům rodu Tasovců, ze kterého pocházel Vznata, by se mohlo hovořit o listině z roku 1235, jež potvrzuje statky kláštera v Doubravníku dobře obdařeného pány z Medlova (později Pernštejnové), která mluví o Manow, Clococh, Racov, Borihnev et omnia novalia, que sunt illa parte aque usque ad terminos Thassonis (o Maňové, Klokočí, Rakově, Boříkově a o všech nově obdělaných polích (území), která jsou na té straně vody až k hranicím tohoto území a na ty má nárok Tas.

Hrad, kde pravděpodobně původně přebývali Tasovci, se nachází 2 km na jih od Osik, nad údolím potoka Besénku s kostelíkem sv. Stanislava v předpolí. O hradu Osiky není žádná písemná zmínka, není dokonce známo jeho pravé jméno. Ve třetí čtvrtině 13. století založili Tasovci hrad v Lomnici.

Pohled na Lomnici
Pohled na Lomnici na podzim

Páni z Lomnice jako svůj erb měli černé křídlo ve stříbrném poli. V roce 1415 měl tento erb nejvyšší komoří soudního okrsku, Jan starší z Lomnice. Tasovou manželkou se stala Kateřina z Deblína, zakladatelka kláštera dominikánek na Starém Brně (nyní na tom místě stojí nemocnice u sv. Anny). Klášter se stal místem, kde lomničtí pánové mohli přebývat, když byli v Brně. V polovině 14. století patří rod pánů z Lomnice mezi staré rody a společně s pány z Lipé, Pernštejny, Kunštáty, Lichtenburky, Boskovici nebo Cimburky může být počítán mezi šlechtickou elitu Moravy.

V blízkosti Lomnice byl hrad Louka, první zmínky v roce 1360 a vznikl nejspíš do konce 13. století (v roce 1416 prodán Janu Ozorovi z Boskovic), a hrad v Deblíně (dědictví po pánech z Deblína, z tohoto rodu pocházela Tasova manželka Kateřina), v roce 1415 prodán Artlebovi z Drahotuše.

V 2. polovině 15. století se Lomnice stává městečkem, protože v roce 1504 je takto o ní zmiňováno. Posledním lomnickým pánem z Markvartovy strany, byl Jiřík z Lomnice. A pak v Lomnici přebýval Oldřich z Lomnice. Od roku 1662 do roku 1848 v Lomnici byli Serényiové. Za první republiky a okupace (19181945) byl posledním majitelem lomnického velkostatku Alois Serényi.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel městyse Lomnice[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[4]
2 143 2 063 1 947 1 872 1 869 1 651 1 629 1 465 1 407 1 305 1 241 1 202 1 243 1 317

Počet obyvatel místní části Lomnice až do 60. let 20. století klesal. Od té doby se zvyšuje.

Vývoj počtu obyvatel místní části Lomnice[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
1 798 1 687 1 569 1 545 1 549 1 366 1 327 1 227 1 158 1 070 1 050 1 060 1 115

Místní části městyse[editovat | editovat zdroj]

Kulturní nemovité památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lomnici (okres Brno-venkov).

Historické jádro městyse je od roku 1990 městskou památkovou zónou.[5]

Nejvýznamnější památky:

Školy a vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

  • ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice – Základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Lomnice
  • SOŠ Fortika – Střední odborná škola Fortika
  • SOŠ a SOU SČMSD Zámek – Střední odborná škola a střední odborné učiliště zámek

Služby[editovat | editovat zdroj]

Sportovní a rekreační zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Sokolovna
  • Orlovna
  • Tělocvična, krytý bazén a sauna v základní škole
  • Hřiště u základní školy
  • Dětské hřiště na ulici Školní
  • Fotbalové hřiště v oboře
  • Cyklotrasa v zámecké oboře – Kopíruje potok Besének ze Šerkovic do Lomnice a je součástí národní páteřní magistrály Brno-Praha. Oprava povrchu cyklotrasy v úseku 2,7 km byla provedena v roce 2009 a slavnostně otevřena byla 8. května 2009.

Ubytování a stravování[editovat | editovat zdroj]

  • Restaurace a penzion Pod sýpkou
  • Restaurace Fortika
  • Pohostinství Panský dům
  • Rodinný penzion Zámecký mlýn
  • Pohostinství Na sokolovně

Organizace a spolky[editovat | editovat zdroj]

  • Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí o.s.
  • Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova
  • Orel jednota Lomnice (Křesťansko-sportovní organizace)
  • LSDa – Lomnický Sbor Disharmonických amatérů, o.s.
  • TJ SOKOL LOMNICE – oddíl velké kopané
  • FC. MICROTEX LOMNICE – KLUB MALÉ KOPANÉ
  • Sbor Dobrovolných Hasičů Lomnice u Tišnova
  • Knihovna městyse

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Podzim u Lomnice

Přírodní hranici Lomnicka tvoří údolí řeky Svratky a údolí Chlébského potoka. Na východě je území ohraničeno katastry obcí, které patřily k lomnickému panství – Zhoře, Bukovice a Unína. Jižní hranice jde přes Jamné a Lomničku ke Štěpánovicím. Toto území má plochu přes 100 km².

Nejvyšším bodem oblasti je kopec Sýkoř (704 m n. m.), nejnižším pak potok Besének (270 m n. m.).

V Lomnici se nachází doubravy, bučiny, suťové lesy a skály, potoční a říční luhy, olšiny a prameniště, jehličnaté lesy, rozptýlená dřevinná vegetace, nejvíce křoviny, louky a pastviny, vlhké luky a mokřady, xerotermní lada a lemy.

Z živočišstva zde žije srnec, daňci, prase divoké, mufloni v sýkořských lesích, kuna skalní, jezevec lesní, kuna lesní, veverka obecná a ježek východní.

Zdejší hora Sýkoř se jmenuje takto, protože v lesích bylo hodně sýkor. Kromě sýkor tu přebývají mlynaříci, králíčci obecní, taky tu je sojka obecná, holub hřivnáč, brhlík lesní, střízlík obecný, šoupálek dlouhoprstý, linduška lesní, budníček lesní aj.

V roce 2010 získal červený buk v zámeckém parku 3. místo v celorepublikové soutěži Strom roku.

Lomnice se nachází v přírodním parku Svratecká hornatina. Na katastru městyse se nachází přírodní památky Klášterce, Luzichová, Veselský chlum, Veselská lada a Zámecký les v Lomnici.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Samospráva obce se v roce 2017 připojila k vyvěšování moravské vlajky 5. července.[6]

  • Historické vozy – Každý rok v září přijíždí do Lomnice přehlídka historických automobilů a motocyklů, které můžete zhlédnout na náměstí Palackého před radnicí. K vidění jsou nejen historické vozy, ale i některé dobové kostýmy jejich majitelů.
  • Letní sborová dílna Lomnice - Celorepublikový workshop sborového zpěvu konaný každoročně na začátku července. Jediná akce svého druhu na Moravě. Jako lektoři zde účast přijímají významné osobnosti české i zahraniční hudební scény.
  • Lomnický objektiv – Jedná se fotosoutěž, která vznikla v roce 2006, a do které mohou amatérští i profesionální fotografové zaslat své nejlepší záběry z Lomnice a okolí. Ke konci roku jsou vyhlášeni 3 nejlepší autoři zaslaných fotografií.
  • Květinová výzdoba – Soutěž, ve které jsou každý rok zvoleny 3 nejlépe upravené domy. Hodnotí se květinová výzdoba v oknech, na balkonech, zahrady i předzahrádky.
  • Moravský ultramaraton – V Lomnici před radnicí je každým rokem v létě odstartován několikadenní Moravský ultramaraton.
  • Živý betlém – Je název pro divadelní představení amatérských herců z Lomnice, které každý rok na druhý svátek vánoční připravují pořadatelé pro veřejnost.
  • Naučná stezka Járy Cimrmana – Začátek stezky je v Lomnici (na náměstí Palackého) a konec na kopci Sýkoř u nedaleké obce Synalov.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  4. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  5. Lomnice u Tišnova [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online.  
  6. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155122741525661&id=224337820660

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONEČNÝ, M., CENKOVÁ, P. Lomnice: příroda, historie, osobnosti, památky. 1. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. 279 s. ISBN 80-7323-140-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]