Staré Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Staré Brno
Staré Brno: panorama, Fakulta architektury VUT, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (a pivovar Starobrno), letohrádek Mitrovských, ulice Pekařská, DRFG Aréna, Fakultní nemocnice u sv. Anny
Staré Brno: panorama, Fakulta architektury VUT, bazilika Nanebevzetí Panny Marie (a pivovar Starobrno), letohrádek Mitrovských, ulice Pekařská, DRFG Aréna, Fakultní nemocnice u sv. Anny
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 12 259 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
Součást statutárního města Brna
Součást městské části / městského obvodu Brno-střed
Historická země Morava
Katastrální území Staré Brno (1,68[2] km²)
Zeměpisné souřadnice 49°11′24″ s. š., 16°35′39″ v. d.
Staré Brno na mapě
Další údaje
Kód části obce 411591
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staré Brno (německy Alt-Brünn,[3] v hantecu Oltec) je městská čtvrť a katastrální území statutárního města Brna, součást městské části Brno-střed.

Rozkládá se v údolí Svratky pod jednou z hlavních brněnských památek hradem Špilberk a Žlutým kopcem. Hranice čtvrti vedou ze severu přes ulici Pellicova, dále přes Tvrdého, Vinařskou, Hlinky, Křížkovského, Poříčí, Nové Sady a Husova.

Charakteristika čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Celá čtvrť má výrazně městský charakter. Centrem Starého Brna je Mendlovo náměstí. Celou čtvrť tvoří 3-6 patrové bytové domy, obchodní centra, jsou tu také restaurace, herny, obchody atd. Mezi nejvýznamnější ulice na Starém Brně patří Poříčí, Nové Sady, Hybešova, Pekařská, Křížová, Úvoz, Hlinky a Veletržní. Sídlí zde Fakultní nemocnice u svaté Anny, Masarykův onkologický ústav či pivovar Starobrno. Staré Brno nabízí z katastrálních území statutárního města Brna druhé největší množství památek, např. gotický augustiniánský Starobrněnský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendelovo muzeum MU či Letohrádek Mitrovských.

Historie čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Mendlovo náměstí (1896)
Pohled na Starém Brně ze Špilberku

Staré Brno vzniklo již kolem roku 1000 a pravděpodobně již ve 14. století bylo městysem. K Brnu bylo připojeno 6. července 1850.

Až do 60. let 20. století mělo Staré Brno výrazně odlišné hranice než má v současnosti. V minulosti existovalo na území dnešního Starého Brna hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území V Jirchářích, U Svaté Anny, téměř celá katastrální území Pekařská a Silniční, polovina katastrálního území Nové Sady a menší části katastrálních území Křížová a Město Brno. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimo jiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Mimo části moderního katastru k němu náležela většina Pisárek a asi třetina Štýřic. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zdejší zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce, náležející k výše zmíněnému katastrálnímu území Křížová. Při založení brněnského ústředního hřbitova na původně hornoheršpických pozemcích roku 1883 byl stávající starobrněnský katastr přejmenován na Staré Brno I. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území Staré Brno II. díl, které mělo charakter oddělené exklávy. Roku 1915 byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem Staré Brno a Vídeňka. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku 1942 byla k tomuto katastru připojeno katastrální území U Svaté Anny, západní část katastrálního území Jircháře a malá část katastrálního území Křížová.

Při druhé katastrální reformě Brna z let 1966-69 bylo katastrální území Staré Brno a Vídeňka zrušeno a rozděleno mezi obnovené, avšak nově vymezené katastrální území Staré Brno a nová katastrální území Pisárky a Štýřice. Součástí nově vymezeného Starého Brna se stal také Žlutý kopec (původně součást zrušeného katastrálního území Křížová), území ohraničené na západě ulicemi Náplavkou, Křídlovickou a Hybešovou (původně součást zrušeného katastrálního území Nové Sady), téměř celá území již roku 1942 zrušených katastrů Pekařská a Silniční (Hybešova) ulice a malá jihozápadní část původního katastrálního území Město Brno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-21]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Staré Brno: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 205.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]