Střízlík obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxStřízlík obecný
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď střízlíkovití (Troglodytidae)
Rod střízlík (Troglodytes)
Binomické jméno
Troglodytes troglodytes
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) je drobný zpěvný pták z čeledi střízlíkovitých (Troglodytidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mladý pták

Je nápadně malý, dorůstá sotva 9–10 cm a náleží tak k vůbec nejmenším ptákům Evropy. V rozpětí křídel měří 13–17 cm a váží 6-12 g. Má krátké zavalité tělo, krátký ocas, který drží většinou vzpřímený a delší, tenký, na konci zašpičatělý zobák. Svrchu je hnědý, černě pruhovaný, spodinu těla má šedou, nad okem je patrný světlejší pruh. Oči má černé, zobák tmavě hnědý a končetiny světle hnědé. Obě pohlaví jsou si přitom zbarvením velice podobná.[2][3][4]

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Jeden z nejhlasitějších ptáků Evropy. Zpěv je velmi hlasitý, výrazný, kolísavý a náhle zakončený. Dále lze u něj zaslechnout také protáhlé varovné „cerrr“ nebo výrazné „tek tek“, kterým se ozývá při vábení.[2][3][5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se téměř v celé Evropě s výjimkou části Skandinávského poloostrova a Islandu, na území severní Afriky, v západní, střední a východní Asii a v Severní Americe.[2][6] V závislosti na jednotlivých oblastech je pak buď stálý nebo tažný na krátkou vzdálenost.[2] Evropská populace druhu čítá na 23-40 miliónů párů.[7] Na území České republiky se vyskytuje celoročně, počet zde hnízdících párů čítá 100-200 000 a počet zimujících ptáků pak 70-140 000 jedinců.[5]

Žije v lesích všeho typu s hustým podrostem, také v parcích, zahradách a větších houštinách.[2][3]

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Zdržuje se především na zemi nebo těsně nad ní. Je celoročně teritoriální a s výjimkou hnízdního období samotářský. Výjimku představují pouze mladí ptáci, kteří mohou až do dosažení věku jednoho roku tvořit menší skupiny, a zimní období, kdy se na noc dospělí ptáci sdružují do menších skupin a vzájemně přitisknutí k sobě tak lépe přečkávají nepříznivé teploty.[4]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jeho potrava je zastoupena především živočišnou složkou. Tu představují zvláště pavouci, roztoči, malí korýši, stejnonožci, stonožky, hmyz, jeho vajíčka a larvy. Rostlinná složka, kterou tvoří semena a bobule, se v jeho potravě objevuje jen vzácně.[3][4][8]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Samice u hnízda s mláďaty
Troglodytes troglodytes

Hnízdí v rozmezí od dubna do července, a to dvakrát ročně. Samci jsou vysoce polygamní, což znamená, že jeden samec má ve svém teritoriu více hnízdících samic (nejčastěji 2-3, ve výjimečných případech až 4). Sám staví několik hnízd, z nichž si samice sama jedno vybere. Hnízdo umísťuje mezi kořeny stromů, do štěrbin ve zdi, kmenech stromu nebo ve skále, obvykle ve výšce pod 2 m nad zemí. Jedná se o uzavřenou kulovitou stavbu z trávy, mechu, lišejníků a listů s vchodem po straně. V jedné snůšce bývá 5-8 bílých, slabě skvrnitých vajec, na jejichž 14-16 denní inkubaci se podílí pouze samice. O mláďata, která hnízdo opouští po 15-18 dnech, pak pečují oba rodiče. Střízlík obecný bývá také častým hostitelem kukačky.[4][8]

Dožívá se průměrně 3-4, ve výjimečných případech i 6-7 let.[4]

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Největší hrozbu pro něj představuje kočka domácí (Felis silvestris f. catus), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna (Martes sp.), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a dravci rodu Falco.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]
  2. a b c d e VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9.  
  3. a b c d BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921.  
  4. a b c d e SCHÄFFER, Dirk. Zaunkönig (Troglodytes troglodytes) [online]. [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.  
  6. KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.  
  7. Troglodytes troglodytes [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b POŘÍZ, Jindřich. střízlík obecný [online]. BioLib, [cit. 2010-08-23]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]