Šoupálek dlouhoprstý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŠoupálek dlouhoprstý
alternativní popis obrázku chybí
Šoupálek dlouhoprstý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď šoupálkovití (Certhiidae)
Rod šoupálek (Certhia)
Binomické jméno
Certhia familiaris
Linné, 1758
Rozšíření šoupálka dlouhoprstého (zeleně - celoroční výskyt, modře - zimování)
Rozšíření šoupálka dlouhoprstého (zeleně - celoroční výskyt, modře - zimování)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je malý zpěvný pták z čeledi šoupálkovití. Je obtížně odlišitelný od příbuzného šoupálka krátkoprstého, nejlépe podle hlasu a zpěvu. Dává přednost hustšímu porostu a jehličnatým lesům. Trhavým pohybem šplhá po stromech a větvích.[2]

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Ptáček zbarvený jako kůra se špičatým, zakřiveným zobákem. Ve zbarvení jsou značné individuální i místní rozdíly od šedé až po červenohnědou. Spodní strana těla je bělavá s určitým leskem. Má tuhý opěrný ocásek. (Jeho hlas je: cié) Zpěv nejdříve klesá, pak opět stoupá a končí trylkem. Mladí ptáci jsou na hřbetě spíše skvrnití než žíhaní. Mimo dobu párování jsou velmi tiší.


Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Jehličnaté, listnaté a smíšené lesy se starými stromy převážně ve vyšších polohách, v horách až po horní lesní hranici. V zimě i v nížinách.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

V březnu začínají samečkové zpívat a obsazují hnízdní revíry. Hnízdo si staví jako šoupálek krátkoprstý většinou pod odchlípenou kůrou, ale také v puklinách kmenů, ve štěrbinách zdí a za okenními rámy. Můžete mu přilepšit čtvercovitou budkou s otvorem při kmeni stromu, nebo trojúhelníkovitou budkou se štěrbinovitým vletovým otvorem na jejím vrcholu. Hnízdo je plošinka z větviček a stébel. Samička snáší 5 až 6 bílých, červeně skvrnitých vajíček. Po 13 až 15 dnech se líhnou mláďata, která vylétnou po 16 až 17 dnech.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jako šoupálek krátkoprstý. Hmyz a pavouci, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru. Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I v zimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-10]
  2. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.