Šoupálek dlouhoprstý
 Šoupálek dlouhoprstý | |
|---|---|
 Šoupálek dlouhoprstý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | šoupálkovití (Certhiidae) |
| Rod | šoupálek (Certhia) |
| Binomické jméno | |
| Certhia familiaris Linnaeus, 1758 | |
 Rozšíření šoupálka dlouhoprstého
celoroční výskyt
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je malý zpěvný pták z čeledi šoupálkovití. Je obtížně odlišitelný od příbuzného šoupálka krátkoprstého, nejlépe podle hlasu a zpěvu. Dává přednost hustšímu porostu a jehličnatým lesům. Trhavým pohybem šplhá po stromech a větvích.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dorůstá délky 12,5 cm a váží 9,1 g. Ozývá se zvuky „srií-srií“. Zpěv je podobný trylku sýkory modřinky a trochu i zpěvu střízlíka. Rozměry vajec jsou 14,0 až 16,7 × 11,0 až 13,0 mm. Samec i samice jsou stejně zbarvení. Před člověkem není nijak plachý, lze se k němu přiblížit až na několik metrů.
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Svým šídlovitým, trochu zahnutým zobákem vybírá i z nepatrných skulin ukrytý drobný hmyz, jeho larvy i vajíčka. Ve zbarvení jsou značné individuální i místní rozdíly od šedé až po červenohnědou. Spodní strana těla je bělavá s určitým leskem. Má tuhý opěrný ocásek. Mladí ptáci jsou na hřbetě spíše skvrnití než žíhaní. Mimo dobu párování jsou velmi tiší.
Prostředí[editovat | editovat zdroj]
Jehličnaté, listnaté a smíšené lesy se starými stromy převážně ve vyšších polohách, v horách až po horní lesní hranici. V zimě i v nížinách.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
V březnu začínají samečkové zpívat a obsazují hnízdní revíry. Hnízdo si staví jako šoupálek krátkoprstý většinou pod odchlípenou kůrou, ale také v puklinách kmenů, ve štěrbinách zdí a za okenními rámy. Můžete mu přilepšit čtvercovitou budkou s otvorem při kmeni stromu, nebo trojúhelníkovitou budkou se štěrbinovitým vletovým otvorem na jejím vrcholu. Hnízdo je plošinka z větviček a stébel. Samička snáší 5 až 6 bílých, červeně skvrnitých vajíček. Po 13 až 15 dnech se líhnou mláďata, která vylétnou po 16 až 17 dnech.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Jako šoupálek krátkoprstý. Hmyz a pavouci, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru. Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I v zimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FELIX, Jiří; HÍSEK, Květoslav. Ptáci lesů a hor. 1. vydání. Praha, 2000. ISBN 80-7151-123-4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šoupálek dlouhoprstý na Wikimedia Commons
