Jezevec lesní
 Jezevec lesní | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
| Podčeleď | jezevci (Melinae) |
| Rod | jezevec (Meles) |
| Binomické jméno | |
| Meles meles Linnaeus, 1758 | |
 Mapa rozšíření
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezevec lesní (Meles meles) je šelma z čeledi lasicovití. Obývá kromě severní Skandinávie celou Evropu, Krétu, Blízký východ a odtud až na Dálný východ. Na lovení jezevců byla vyšlechtěna speciální psí plemena – jezevčíci.
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Na území ČR je jezevec největší lasicovitou šelmou, váží 10 až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. V porovnání s ostatními lasicovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla, zavalitou postavu. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy. Srst je žlutošedá s černými a bílými konci, hrubá a štětinatá. Došlapuje na celá chodidla (ploskonožec) a tlapy má opatřeny pěti velkými drápy. Uši má malé. Pohybuje se pomalu.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Vyhrabává si noru ve vyvýšeném terénu. Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde spí. Nora může být až 5 m hluboká. Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá.[2] Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek. Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec.[3]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Jezevčí páření se nazývá chrutí. Mláďatům, kterých se rodí 1-5, se otevírají oči po 3 týdnech. Jsou kojena přibližně 10 týdnů a po 5 měsících se osamostatňují. Dospělosti dosahují ve věku 1,5 - 2 let.[4]. Jezevci se dožívají věku až 15 let,[2] v zoo až 20 let [zdroj?].
Početnost[editovat | editovat zdroj]
Počet jedinců v posledních desetiletích na většině míst výskytu buď vzrůstá nebo je stabilní, což je dáno například redukcí vztekliny. Druh je tedy IUCN veden jako málo dotčený.[5] V Česku populace rovněž roste a pro roky 1996-1999 byla odhadnuta na 13 500 jedinců.[6]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Jezevec obývá mírné pásmo Evropy a Asie. Rozšířen je téměř v celé Evropě (včetně britských ostrovů) jižně od polárního kruhu a v celé Asii až po Japonsko na východě, po střední Ob na severu a po Izrael, Írán, Tibet a jižní Čínu na jihu. Rád vyhledává lesy prostoupené poli a loukami, kde nachází možnosti budovat své složité nory a dostatek potravy.[7]
Jezevec a člověk[editovat | editovat zdroj]
Jezevci se objevují již v počátcích našeho letopočtu v keltské a germánské mytologii. Jezevec byl v Evropě pokládán za symbol odvahy a zmužilosti. V době renesanční byl ochočován a chován jako domácí zvíře na vodítku.
Tradiční skotská tobolka, zvaná sporran, bývá vyráběna z jezevčí kůže. Z chlupů jezevce se vyráběly také holicí štětky. Jezevčí maso je poživatelné, oblíbené bylo hlavně v Rusku. Jezevci se loví především norováním.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha: Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 146-149.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Jezevec lesní, s. 284.
- ↑ Pelikán, J., Gaisler, J., Rödl, P.: Naši savci, Praha 1979, s. 83.
- ↑ KRANZ, A., a kol. Eurasian Badger Meles meles [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2015 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2019194. S. 194–195.
- ↑ MATYÁŠTÍK, Tomáš; BIČÍK, Vítězslav; ŘEHÁK, Libor. Jezevec lesní - jeho biologie a význam v ekosystému. 1.. vyd. Praha: Venator, 2000. 191 s. ISBN 80-902849-1-4.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MATYÁŠTÍK, Tomáš; BIČÍK, Vítězslav; ŘEHÁK, Libor. Jezevec lesní, jeho biologie a význam v ekosystému. Praha: Venator, 2000. 200 s. Dostupné online. ISBN 80-902849-1-4. Se svolením autorů.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jezevec lesní na Wikimedia Commons - Galerie jezevec lesní na Wikimedia Commons
Taxon Meles meles ve Wikidruzích- Jezevec v ZOO Děčín Archivováno 6. 8. 2020 na Wayback Machine.
- Jezevec lesní v myslivosti
.jpg)
