Kladské rašeliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Kladské rašeliny

Dřevěný chodník v NPR
Datum vyhlášení 31. prosince 1933[1]
Kód ÚSOP 166
Lokalita okres Sokolov, okres Cheb
Výška 798 - 953[1] m n. m.
Výměra 305,65 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Cheb
Seznam CHÚ v okrese Sokolov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Kladské rašeliny
Green pog.svg
Kladské rašeliny
část Tajga NPR Kladské rašeliny

Kladské rašeliny je národní přírodní rezervace v CHKO Slavkovský les. Dělí se na pět částí zvaných Tajga (poblíž Kladského rybníka, rozloha 133 ha), Paterák (93 ha), Lysina (43 ha), Husí les (15 ha) a Malé rašeliniště (7 ha). Důvodem ochrany jsou typická vrchoviště s porosty borovice blatky a borovice rašelinné podobající se kleči. Ojediněle se vyskytuje bříza karpatská a olše lepkavá a roste tu také i vzácná rosnatka okrouhlolistá. Mezi ptáky ke vzácným druhům patří čáp černý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, kulíšek nejmenší a ledňáček říční. Rezervace byla vyhlášena roku 1933.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní rezervace se nachází v Karlovarském kraji v Česku. Jedná se o pět samostatných lesních vrchovišť na území Slavkovského lesa ležících v různých katastrálních územích – Tajga (Mariánské Lázně, Prameny), Paterák (Lázně Kynžvart, Prameny, Vranov u Rovné), Lysina (Lázně Kynžvart), Husí les (Mariánské Lázně) a Malé rašeliniště (Prameny). Rašeliny leží mezi 798 až 953 metry nad mořem. Celková výměra chráněného území je 305,6484 ha [1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast byla historicky obhospodařována konzervativně. V 19. století původní genofond smrku byl „zředěn“ jiným sadebním materiálem, ale původnost porostů blatky je považovaná za evidentní. Avšak její porost byl z dávné historie ohrožen odvodňováním. Odvodňovací kanály, které byly zbudované vystřílením trhavinou, se staly skutečně vážným ohrožením na konci 50. let 20. století při ukončení existence rozsáhlého VVP v Slavkovském lese. Jejich odvodňovací vliv negativně působil na přirozenou obnovu blatky a způsobil její částečný úbytek. A proto úseky s dominancí smrku se rozšířily dál, než byl původní stav. Značný stav vysoké zvěře měl velký negativní vliv na zmlazení a sníženou plodnost borovice blatky s ohledem na její již dosti vysoký věk, což konstatuje vážné ohrožení.[2]

V poslední době pokračuje vliv výše zmíněných faktorů. K zdržení vody byly budovány přehrádky na odvodňovacích kanálech, ale stav není ještě zcela uspokojivý ve všech částech přírodní reservace. Celostátní pokles stavů vysoké zvíře byl v poslední době příznivý. Díky přísné ochraně NPR je v porostech minimální rušení lidmi a rezervace se stává komorou zvěře, kde se zvláště v době říje a kladení mláďat soustřeďuje. V části Tajga je však tento faktor slabší, protože tam leží často navštěvovaná naučná stezka Kladská a zámeček Kladská. Rušení zvěře by v úseku Tajga přesto bylo jevem příznivým, vyloučení lovecké činnosti z ní by bylo vyslovené nesprávné. Zatím v Tajze nebylo překročeno ani pokusně k umělé obnově, či k ochraně zmlazení blatky oplocením.[2]

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny byla vyhlášena již v roce 1933 výnosem č. 143.547/33 Ministerstva školství a národní osvěty, na pěti částech rašelinišť´ Slavkovského lesa a to Glatzfilz, Birkfilz, Zangfilz, Gansenwaldfilz a Schachtwiesfilz. Nyní je známe pod jmény Tajga, Lysina, Paterák, Malé rašeliniště a Husí les.[3].

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží Tajgy, Husího lesa a Malého rašeliniště je tvořeno středně zrnitou až hrubozrnnou muskovitickou krušnohorskou žulou typu Kladská, Lysiny pak lithno-topazovou hrubozrnnou krušnohorskou žulou typu Jelení. Z hornin se hojně vyskytují grafitické břidlice a rohovce, kontaktní rohovce, amfibolity a kvarcity.[4]

Území rezervace pokrývá vrchní organozem typická (glejová) lemovaná po okrajích organozemními gleji (případně rašelinnou varietou typického gleje). V okolí rašelin se na svazích vytvořila vývojová stadia půd od silně kyselé kambizemě dystrické po kambizemní (humusové) podzoly, místy typické kryptopodzoly.[5]

Kladské rašeliny Tajga je významnou lokalitou Česko – bavorského geoparku.[6]

Flora[editovat | editovat zdroj]

Rašeliniště, vznikající v období před více než 10 000 lety, tvoří vrchovištní typ s maximální dosaženou mocností rašeliny 6 metrů.[4] Rašeliniště jsou pro rostliny extrémním prostředím. Jsou to ekosystémy velice kyselé a proto jsou půdy a vody na rašeliništích velmi chudé na dusík a fosfor. Z toho důvodu si některé rostliny vyvinuly mechanismus, jak tyto látky získat jinak, konkrétně se jedná o masožravost. Na Kladských rašelinách proto hojně rostou nejznámější druhy masožravých rostlin – rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifola) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris l.)

část Lysina NPR Kladské rašeliny

Na Lysině a Tajze se částečně nachází otevřené vrchovištní plochy s vodními ploškami (flarky). Z typických rostlin dominujících bylinnému patru roste na Tajze řada keříčku – především vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Vaccinium vitis – idaea). Méně častá je kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), šicha černá (Empetrum nigrum) a poměrně vzácným druhem je i drobný keříček klikva bahenní (Oxyxoccus palustris), jejíž nápadné plody mají velice vysoký obsah vitamínu C. V létě v území nelze přehlédnout také suchopýry – nápadné rostliny s chomáčky bílých ochmýřených nažek. Na Tajze najdeme dva druhy suchopýrů – hustě trsnatý suchopýr pochvatý (Eriopborum vaginatum) a netrsnatý suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). V laggových partiích rašelinných smrčin roste prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata). Pravidelně se vyskytují sedmikvítek evropský (Trientalis europea) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa)

V NPR Kladské rašeliny roste také řada vzácných mechorostů a lišejníků. Patrně nejvzácnějšími mechorosty jsou drobné mechy z rodu baňatka (Splachnum sp.) Tyto rostliny jsou ekologicky velice úzce specializované – rostou pouze v exkrementech jelení zvěře zdržující se uvnitř vrchovišť. Jsou tam také rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), r. červený (S. rubellum) a r. Russowov (Sphagnum russowii). Čistotu zdejšího ovzduší dokládá výskyt vzácných, až 30 cm dlouhých lišejníků rostoucích na kůře starých bříz. Jedná se o provazovku (Usnea filipendula) a vousatec (Bryonia fusescens) [6]

V NPR Kladské rašeliny roste řada vzácných mechorostů a lišejníků.
Sphagnum rubellum (rašeliník červený)
Bezzásahové území Tajga

Území rezervace zahrnuje čtyři těžbou nenarušená blatková, včetně komplexu podmáčených smrčin. Většina plochy vrchovišť je pokryta blatkovými bory (Pino rotundatae – Spragnetum) pralesovitého charakteru s dominantní borovicí blatkou (Pinus rotundata), na Lysině ji nahrazuje rašelinná kleč (Pinus X pseudopumilio), a vzácně s přimíšenou břízou karpatskou (Betula carpatica) a s olší lepkavou (Alnus glutinosa). Zbytek plochy porůstají velmi kvalitní rohozcové (Mastigobryo – Piceetum) a rašelinné smrčiny (Sphagno – Piceetum) s přirozeným cyklem obnovy za účastí kůrovce [5].

Fauna[editovat | editovat zdroj]

část Paterák NPR Kladské rašeliny

V oblasti Kladských rašelin se vyskytuje mnoho různých druhů živočichů. Na prostředí rašeliniště jsou specializované především některé vzácné druhy bezobratlých živočichů vázané na rašeliništní rostliny. Rozsáhlé a nedostupné lesní hvozdy Kladských rašelin jsou také domovem řady obratlovců vyhledávajících skryty způsob života.

Z běžných druhů např. jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen sika (Cervus nippon), prase divoké (Sus scrofa), liška obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris), z bezobratlých střevlík lesní (Carabus sylvestris) a střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens).

Kromě nich zde žije i rada vzácných živočichů, obratlovců i bezobratlých. Mezi nejvzácnější a zároveň nejnápadnější bezobratlé živočichy Kladských rašelin patří dva zástupci motýlů – žluťásek borůvkový (Colias palaeno) a perleťovec severní (Boloria aquilonaris).

Z obojživelníků je zastoupené pouze skokan hnědý (Rana temporaria) [5] a čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a z plazů zmije obecná (Vipera berus).

Ve zdejších rašeliništích žijí poslední exempláře tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) a tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Datlík tříprstý (Picoides triadactylus) je vzácný datlovitý pták, který je vázán pouze na vysokohorské smrčiny s větším množstvím odumřelých stromů. Nedávný průzkum Slavkovského lesa ukázal, že se stále jedná o poměrně častého obyvatele zdejších lesů kuliška nejmenšího (Glaucidium passerinum), který je nejmenší evropskou sovou, velikou asi jako špaček. Čáp černý (Ciconia nigra) je věrný obyvatel Kladských rašelin a Slavkovského lesa. Je to plachý pták, který hnízdí skrytě v lesích. Na zimu odlétá až do střední a jižní Afriky.[6] Pravidelně zde hnízdí i jestřáb lesní (Accipiter gentilis)[5]. Na Kladském rybníce je možné zahlédnout ledňáčka říčního (Alcedo attbis), který zde loví malé rybky. [6] Vzácné lze potkat vodouše kropenatého (Tringa ochropus).[5]

Rys ostrovid (Lynx lynx) je druh, který se od roku 1996 usídlil v nepřehledných koutech rašelin.[4]

Agloflora[editovat | editovat zdroj]

Díky specifickým podmínkám osídlili rašeliniště nejen typické rostliny, živočichové a samozřejmě i řasy. Avšak řasová flora vrchovišť Kladských rašelin není celkově příliš druhově bohatá. V nárostech rašelinných tůněk zde převládají zelené vláknité řasy (oddělení Chlorophyta). V planktonu tůněk dominují bičíkovci rodů Euglena (krásnoočko) a Trachelomonas, občas se objeví skrytěnky (rod Cryptomonas). V sedimentu dna žijí krásivky a rozsivky. Druhově nejchudší skupinou v Kladských rašelinách jsou sinice. Byl nalezen jenom jediný druh Chroococcus turgidus.[7]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Přírodní zmlazení stromového patra

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny byla vyhlášena v roce 1933, spravuje ji Správa CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena z důvodu ochrany rašeliny (vrchoviště) s typickou květenou. Předmětem ochrany přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy rašelinných a podmáčených smrčin a blatkových borů; přirozená bezlesí tvořená především společenstvy otevřených vrchovišť a přechodových rašelinišť; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin, borovice blatky, borovice rašelinné a šichy černé, včetně jejich biotopů. V lednu roku 2005 bylo dohodou mezi Správou ochrany přírody, Správou CHKO Slavkovský les a státním podnikem Lesy ČR, LZ Kladská, vytvořeno v části Tajga bezzásahové území, tj. ponechání vybraných částí lesa samovolnému vývoji bez zásahu člověka.[4]

Bezzásahové území Tajga: Ponechání vybraných částí NPR samovolnému vývoji bez zásahu člověka

Podle plánu péče je nutné se soustředit na zlepšení vodního režimu a snížení vlivu zvěře. Na některých úsecích Tajgy především by bylo vyloučeno odvodňování, na vodních plochách a rybníku je třeba udržovat optimální vodní poměry (plné napuštění rybníka). V ostatních částech rezervace byly na obvodových kanálech zbudovány zdržovací hrázky, které vedou ke zlepšení vodních poměrů v rašeliništi. Proti nadměrnému soustředění zvěře v části Paterák byl organizován lov vedoucí k většímu plašení zvěře a také ze severní části NPR byly odstraněny seníky lákající zvěř.

Skoro ve všech částech NPR Kladské rašeliny, kromě Tajgy, bylo realizováno zmlazení stromového patra a někde i umělou výsadbou borovice blatky. Její zmlazení se chrání oplocenkami. V části Lysina za dlouhodobý cíl ochrany se považuje udržení přirozeného vývoje lesních porostů s borovicí bažinnou a rozšiřování její výskytu.[2]

V roce 2005 lokalita Kladské rašeliny byla do národního seznamu evropsky významných lokalit zařazena nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. V roce 2012 rašeliniště Slavkovského lesa byly zapsány na seznam mokřadů mezinárodního významu (RS 14 Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3 202 ha). V roce 2013 bylo území znovu vyhlášeno ve snaze jasně definovat hranice chráněného území.[8]

V 2012 roce byl zpracován návrh plánu péče o NPR Kladské rašeliny na období 2013–2023.[9]

Vodní nádrž[editovat | editovat zdroj]

Kladský rybník

Na území osady Kladská v okrese Cheb jsou nádrže, které plní rybochovnou funkci. Kladský a Nový rybník slouží k rekreaci. [5]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny je naprosto nevhodná k návštěvám. Případná častá přítomnost lidí by vedla k rozšlapávaní podkladu, poškozování bylinného patra a nejmladších ročníku zmlazení. Pro turisty vede kolem Kladského rybníka při okraji části Tajga naučná stezka „Kladská“, která sešlapávání porostu zabraňuje.[2]

Motto z NS Kladská: Utrhl jsem květinu – zvadla. Chytil jsem motýla – zahynul. Došel jsem k poznání, že je třeba lásku k přírodě vyjádřit jinak

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d NPR Kladské rašeliny [online]. AOPK ČR, [cit. 2010-12-01]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Plán péče NPR Kladské rašeliny [online]. AOPK ČR. Dostupné online. (česky) 
  3. Časopis Arnika 2/04 str. 19 – 20
  4. a b c d Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny [online]. . Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d e f ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 521.  
  6. a b c d Informační tabule Naučné stezky Kladská
  7. HODAČ, L. Řasy rašelinišť II Arnika č. 1/06, s. 15 - 16
  8. PLAČEK, Štěpán; KROPÁČEK, Jiří. Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá [online]. Aktualne.cz, [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.  
  9. Oznámení návrhu na nové vyhlášení Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o ni vlastníkům pozemků Č.j.:95022/ENV/12 3157/620/12, Ministerstvo životního prostředí

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]