Vysoký kámen (přírodní památka, okres Sokolov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Vysoký kámen

červenec 2014
Datum vyhlášení 12. července 1974[1]
Kód ÚSOP 610
Lokalita Kámen
Výška 773[1] m n. m.
Výměra 3,60 ha [2]
Seznam CHÚ v okrese Sokolov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Přírodní památky v Česku
Vysoký kámen
Vrchol 773 m n. m.
Prominence 36 m ↓ severní sedlo
Izolace 1,4 km → Liščí vrch
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Krušné hory / Klínovecká hornatina / Přebuzská hornatina / Jindřichovická vrchovina / Bublavská vrchovina
Souřadnice 50°18′3″ s. š., 12°24′28″ v. d.
Vysoký kámen
Vysoký kámen
Povodí Libocký potokOhře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký kámen je přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1974 a nachází se u obce Kámen. Přírodní památka je zároveň zahrnuta do Evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000. Území přírodní památky kopíruje vypreparovaný hřeben skalních výchozů táhnoucí se přibližně od jihu k severu v délce 300 m. Důvodem ochrany je zachování geologicky, geomorfologicky a esteticky významného skalního útvaru a na něj vázaných rostlinných a živočišných společenstev.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita se těšila zájmu turistů již v 19. století. Roku 1883 zde byla přímo pod skalními útvary postavena hospoda, která však již v roce 1885 vyhořela. Další hospoda byla postavena v roce 1886 (někde se uvádí 1887). I tento objekt však 14. srpna 1906 zcela shořel. Ještě téhož roku zde byla postavena již třetí hospoda, ke které v roce 1928 přibyl velký sál a ve 30. letech 20. století nová přístavba. Veškeré objekty však 24. listopadu 1937 vyhořely, ale podařilo se je obnovit. Po roce 1945 došlo k začlenění území do pohraničního pásma a restaurace i s nedalekou kaplí z roku 1870 byly odstřeleny.[3]

Již dávno před vyhlášením zvláště chráněného území získala lokalita jistou ochranu. V roce 1907 vykoupil okres Kraslice pozemky se skalními útvary, aby zabránil těžbě kamene a lokalitu tak ochránil.[4] Území bylo chráněno usnesením rady Okresního národního výboru v Sokolově ze dne 12. 7. 1974 jako chráněný přírodní útvar Vysoký kámen. Nově vyhlásil chráněné území Okresní úřad v Sokolově s účinností od 24. 7. 2000 pod názvem Přírodní památka Vysoký kámen.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Skalní útvar z drobového kvarcitu je důležitým korelačním horizontem v metamorfovaných horninách ordovického stáří, s kamenným mořem, které je vzorovým příkladem kryogenního zvětrávání hornin ve čtvrtohorách.[2] Drobový kvarcit díky své odolnosti vůči zvětrávání vytváří skalní útvary Vysokého kamene a dalších izolovaných rozpukaných skalních věží 10 – 20 m vysokých, v jejichž okolí se nacházejí balvanitá pole. Nejvyšší skalní věží je Vyhlídková skála (773,6 m n. m.). Hřeben uzavírá skalní věž Větrná skála. Kvarcit obsahuje přibližně 90 % křemene, jeho tmavošedou barvu způsobuje celkem rovnoměrné rozptýlení rudních minerálů hematitu a ilmenitu s vysokým obsahem železa. V polohách kvarcitů jsou hojné, často do ležatých vrás zvrásněné žilky a čočky šedobílého křemene.[6]

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Přestože hlavním cílem ochrany nejsou rostlinné druhy, vyskytuje se zde několik významných druhů, které jsou součástí rostlinných společenstev, a tedy součástí předmětu ochrany. Nelesní biotop zahrnuje škálu skalních útvarů, kamenných moří, sutí a skalních stěn. Skalní štěrbiny hostí vegetaci silikátových skal. Příznačné je bohatství skalních druhů mechorostů (Brachythecium) a zvláště lišejníků (Lichen). Mezi nejvýznamnější lišejníky patří drobnovýtruska žlutolesklá (Pleopsidium chlorophanum) a řada druhů z rodů Umbilicaria, Parmelia, Cladonia, Cetraria. Z kapradin je častý osladič obecný (Polypodium vulgare). Na plochách s mělkou vrstvou půdy na skalních terasách roste vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Na vlhčích místech v sutích najdeme některé druhy rašeliníku (Sphagnum nemoreum a Sphagnum russowii).[5][7]

Na území přírodní památky hnízdí holub hřivnáč (Columba palumbus), byla zde pozorována liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), tchoř tmavý (Mustela putorius) a doložen je výskyt tetřívka obecného (Tetrao tetrix).[7]

Vrchol[editovat | editovat zdroj]

Prostor přírodní památky zaujímá vrcholovou partii stejnojmenného vrchu s vrcholem 773,8 m n. m., který geomorfologicky spadá do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Přebuzská hornatina, podokrsku Jindřichovická vrchovina a její samostatné části Bublavská vrchovina[8].

Na vrcholu je vyhlídková plošina s kruhovým výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Smrčiny.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PP Vysoký kámen [online]. Biolib.cz, [cit. 2010-12-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b PP Vysoký kámen [online]. AOPK ČR, [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (česky) 
  3. PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov : AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.) ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 375.  
  4. ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. Karlovy Vary : Karlovarský kraj, 2015. 195 s. ISBN 978-80-88017-24-0. S. 181.  
  5. a b KRÁSA, Petr. Plán péče o přírodní památku Vysoký kámen na období 2007-2016. Karlovy Vary : Krajský úřad Karlovarského kraje, 2005. S. 4 – 9.  
  6. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha : Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 122.  
  7. a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 439.  
  8. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]