Tchoř tmavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTchoř tmavý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď lasicovití (Mustelidae)
Rod Mustela
Druh tchoř tmavý (M. putorius)
Binomické jméno
Mustela putorius
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchoř tmavý (Mustela putorius, Putorius putorius), také zvaný kuna tchoř[2] je šelma z čeledi lasicovitých. Domestikovaný tchoř tmavý se nazývá fretka domácí.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Je velikostí řazen mezi kunu a lasici, tedy menší šelma, dlouhá od 33 do 44 cm s ocasem 10–18 cm. Váží zhruba 1 kg. Díky bílé barvě na stranách hlavy oproti ostatní hnědé srsti je snadno odlišitelný od podobných tvorů.[3]

Myslivci jej kdysi nazývali tchoř žabař na rozdíl od světlého tchoře – mlynáře.[4]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Není tvorem lesním, žije u vod, v polích, na okraji lesů i poblíž lidských stavení. Loví hlavně v noci a rád i plave, za kořistí se umí potápět. Ukrývá se v hromadách kamení či větví, žije i v kůlnách, stodolách, případně si vyhrabe noru.

V případě nebezpečí uplatňuje svou zbraň, vyměšuje pronikavě páchnoucí sekret svých podocasních žláz.

Strava[editovat | editovat zdroj]

Šelma loví ptáky, drobné savce, žáby, ryby, dovede vyloupit kurník, králíkárnu, odvažuje se zabíjet slepice a další domácí drůbež.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází od března do května. V době námluv jsou hlasově silně aktivní, jejich hlasité skolení a křičení se rozléhá okolím. Při samotném páření drží sameček samičku za šíji, přičemž samička přitom zůstane nehybná.[5]

Samice tchoře bývá březí 41 až 42 dní a pak vrhá jednou ročně tři až sedm mláďat (výjimečně až 12) vážících méně než 10 g. Mláďata jsou po vrhu samicí pečlivě olízána. Mají bílou hedvábnou srst, která v následujících týdnech na příslušných místech tmavne. Rodí se slepá, oči otevírají asi po jednom měsíci. Jeden měsíc trvá též doba kojení.[5] Samostatně žrát umí i dříve.[6] V tuto dobu jsou mláďata pohybově velmi aktivní, samice je jen těžko usměrňuje a opakovaně je stiskem za šíji vrací do hnízda. Sameček se na výchově dále nepodílí.[5] Po třech měsících jsou zcela samostatná a dosahují hmotnosti dospělého jedince. Rodina se v tuto dobu rozpadá.[5]

Nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

Tchoř se v přírodě stává obětí větších predátorů jako lišky, vlka, kočky divoké, kočky domácí [7], dravců a sov. Je ohrožen i člověkem. Kvůli kožešině každoročně hyne velký počet tchořů. Ještě více pak následkem ztráty přirozeného prostředí.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tchoř žije v Evropě a západní části Asie, v Alpách až do výšky 2000 m n. m. Není hojný. Je chován např. v Zoo Ohrada.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1770/
  3. a b HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Tchoř tmavý, s. 272.  
  4. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Tchoř světlý, s. 275.  
  5. a b c d e Iltis im Natur Lexikon [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. (německy) 
  6. Hanzák - Savci, str. 273
  7. Heptner, V.G; Sludskii, A.A: Mammals of the Soviet Union, Volume II, Part 2, Carnivora (Hyaenas and Cats). Smithsonian Institution Libraries and The National Science Foundation. Washington D.C. 1992. Kapitola Wildcat, str. 498.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]