Tchoř tmavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTchoř tmavý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď lasicovití (Mustelidae)
Rod Mustela
Binomické jméno
Mustela putorius
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchoř tmavý (Mustela putorius, Putorius putorius), také zvaný kuna tchoř[2] je šelma z čeledi lasicovitých. Domestikovaný tchoř tmavý se nazývá fretka domácí.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Je velikostí řazen mezi kunu a lasici,je to tedy menší šelma, dlouhá od 33 do 44 cm s ocasem 10–18 cm dlouhým. Váha se pohybuje od 500 do 1200 g, přičemž samice je menší než samec. Svrchní strana těla je tmavohnědá s prosvítající podsadou medové barvy. Spodní strana těla je černá. Okolí čenichu a okraje boltců jsou bělavé.[3]

Myslivci jej kdysi nazývali tchoř žabař na rozdíl od světlého tchoře – mlynáře.[4]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Není tvorem lesním, žije u vod, v polích, na okraji lesů i poblíž lidských stavení. Ukrývá se v hromadách kamení či větví, žije i v kůlnách, stodolách, rád osidluje opuštěné nory králíků nebo jezevců. Potravu loví zejména v noci, přes den spí v doupěti.

V případě nebezpečí uplatňuje svou zbraň - pronikavě páchnoucí výměšek podocasních žláz.

Strava[editovat | editovat zdroj]

Loví zejména ptáky (do velikosti bažanta) a drobné savce, také větší hmyz, u vody pak žáby a ryby (za kořistí se umí i potápět). Upřednostňuje živou potravu před mršinami.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází od března do května. V době námluv jsou tchoři hlasově silně aktivní, jejich hlasité skolení a křičení se rozléhá okolím. Při samotném páření drží sameček samičku zuby za šíji, přičemž samička zůstává nehybná.[5]

Samice tchoře bývá březí 41 až 42 dní a pak vrhá jednou ročně tři až sedm mláďat (výjimečně až 12) vážících méně než 10 g. Mláďata jsou po vrhu samicí pečlivě olízána. Mají bílou hedvábnou srst, která v následujících týdnech na příslušných místech tmavne. Rodí se slepá, oči otevírají asi po jednom měsíci. Jeden měsíc trvá též doba kojení.[5] Samostatně žrát umí i dříve.[6] V tuto dobu jsou mláďata pohybově velmi aktivní, samice je jen těžko usměrňuje a opakovaně je stiskem za šíji vrací do hnízda. Sameček se na výchově dále nepodílí.[5] Po třech měsících jsou zcela samostatná a dosahují hmotnosti dospělého jedince. Rodina se v tuto dobu rozpadá.[5]

Nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

Tchoř se v přírodě stává obětí větších predátorů jako lišky, vlka, kočky divoké, kočky domácí [7], dravců a sov. Je ohrožen i člověkem. Kvůli kožešině každoročně hyne velký počet tchořů. Ještě více pak následkem ztráty přirozeného prostředí.[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tchoř žije v Evropě a západní části Asie, v Alpách až do výšky 2000 m. n. m. Není hojný. Je chován např. v Zoo Ohrada.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1770/
  3. a b JIŘÍK, Karel. Atlas zvěře. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. S. 174. 
  4. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Tchoř světlý, s. 275. 
  5. a b c d e Iltis im Natur Lexikon [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. (německy) 
  6. Hanzák - Savci, str. 273
  7. Heptner, V.G; Sludskii, A.A: Mammals of the Soviet Union, Volume II, Part 2, Carnivora (Hyaenas and Cats). Smithsonian Institution Libraries and The National Science Foundation. Washington D.C. 1992. Kapitola Wildcat, str. 498.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]