Tchoř stepní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTchoř stepní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď lasicovití (Mustelidae)
Rod Mustela
Druh tchoř stepní (M. eversmanii)
Binomické jméno
Mustela eversmanii
Lesson, 1827
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchoř stepní (Mustela eversmanii, Putorius eversmanni), také zvaný tchoř světlý nebo tchoř plavý,[2] je šelma z čeledi lasicovití, velká 34-37 cm. Má světlé, převážně žlutavé zbarvení, které je patrné zejména na hřbetě a bocích. Oproti tomu jsou končetiny zahaleny do tmavého závoje kožichu. Asi dvanácticentimetrový ocas je napůl světlý a na konci přechází v tmavou barvu. Okraje boltců a oblast kolem čenichu jsou bělavé. Délka ocasu je 12-17 cm. Váží necelý jeden kilogram.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mapa rozšíření tchoře stepního

Vyskytuje se od oblasti Ruska, Mongolska a Číny, přes jihovýchodní Evropu až na území České republiky, kde je západní hranice jeho rozšíření. Výskyt tchoře stepního je v České republice evidován hlavně na jižní a střední Moravě, v Polabí, Českém středohoří a dokonce i poblíž hlavního města Prahy.[zdroj?] Pro své teritorium, které si značkuje, si vybírá hlavně teplé nížinaté oblasti.

Způsob života a potrava[editovat | editovat zdroj]

V České republice byl tchoř stepní objeven jako nový druh teprve ke konci 20. století, sídlí zde však velice dlouho.[3] Nemá rád souvisle zalesněné pásy, a proto se jim raději vyhýbá. Vyskytuje se spíše na otevřených polích. Leckdy se také schovává mezi kamením nebo v roklích.

Dává přednost čerstvě ulovené kořisti před mršinou. Často loví sysla obecného, proto také kopíruje jeho výskyt v Česku. Osvojuje si i nory syslů v jejich vlastních koloniích. V norách loví také hraboše, křečky, králíky (vyšlechtěná fretka tuto jeho vlastnost převzala a byla dříve používána k lovu divokých králíků). Požírá ale i brouky, někdy vyplení i ptačí hnízdo. V blízkosti vody loví ryby a žáby. Loví hlavně za soumraku a v noci. Přes den odpočívá ve své noře.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Jeho rozmnožování je takřka stejné jako u tchoře tmavého. Spáří se během března a dubna a samice vyvede mladé po 40-43 dnech. Většinou mívá 3-8 mláďat jednou do roka. Ta jsou nejprve úplně slepá. Období dospívání trvá pět měsíců. Typickým tchořím znakem je značkování si teritoria. K tomu slouží podocasní pachové žlázy, které produkují výrazný sekret. Ten má kromě ochrany teritoria chránit tchoře stepního i před nepřáteli. Ti se po vyloučení této odporně páchnoucí tekutiny většinou dají na ústup.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1760/ Biolib, Mustela eversmannii
  3. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Tchoř světlý, s. 275.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]