Rotava (přírodní památka)
 Rotava | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) Rotavské varhany v červnu 2015 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 11. července 1978[1] |
| Nadm. výška | 643[1] m n. m. |
| Rozloha | 0,33 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Sokolov |
| Umístění | Rotava |
| Souřadnice | 50°18′11,88″ s. š., 12°34′24,96″ v. d. |
  Rotava | |
| Další informace | |
| Kód | 373 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rotavské varhany jsou přírodní památka, která byla vyhlášena v roce 1978. Nachází se přibližně 1 km východně od obce Rotavy v okrese Sokolov. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Karlovarského kraje. Důvodem ochrany je ukázka sloupcovitého rozpadu čediče, tzv. rotavské varhany.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Z geologického hlediska je území součástí karlovarského plutonu. Na území vystupuje při kontaktu žul karlovarského plutonu s pláštěm krystalinika Krušných hor alkalické efuzivní čedičové těleso.[4] Jedná se pravděpodobně o vytlačené kupy, kdy sloupce, varhany, vznikly jediným klidným výlevem viskózní lávy nad ústím protáhlého jícnu a rychlým zesklovatěním lávy na limburgit.[5] Podle odlišného rozpadu horniny ve východní a západní části území lze usuzovat, že zde existují dvě samostatné intruze. Výchoz byl v minulosti odkryt intenzivními lomovými pracemi a mnoho vylámaných sloupců bylo použito jako štěrk na cesty. Teprve lomová těžba odhalila vnitřní stavbu sopečného vrchu s charakteristickými čedičovými, milířovitě uspořádanými hranoly. Čedičové sloupce dosahují výšky až 12 m.[6]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka je zajímavá i po botanické stránce. V západní části se nachází zde dvě malé lokality s relativně hojným porostem silně ohrožené kapradinky skalní (Woodsia ilvensis) a ožanky lesní (Teucrium scorodonia). Z dalších ohrožených rostlin zde roste prha arnika (Arnica montana). Vrcholové partie a suťovité svahy zarůstají smrkem ztepilým (Picea abies), břízou bělokorou (Betula pendula), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), borovicí lesní (Pinus sylvestris), vrbou jívou (Salix caprea) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Holé skály jsou osidlovány skalními druhy, například sleziníkem severním (Asplenium septentrionale) a sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes). Ve vrcholové části jsou hojné luční druhy – hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), mateřídouška (Thymus), mochna stříbrná (Potentilla argentea) a mochna jarní (Potentilla verna).[7]
Z chráněných druhů živočichů se zde vyskytuje zmije obecná (Vipera berus).[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b PP Rotava [online]. Biolib.cz [cit. 2010-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 432.
- ↑ ROJÍK, Petr. Čedičové varhany u Rotavy na Sokolovsku. Zpravodaj Hnědé uhlí. Most: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí. Roč. 2011, čís. 1.
- ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 106.
- ↑ a b MASOPUSTOVÁ, Alexandra. Plán péče o Přírodní památku Rotava na období 2008 – 2017 – odborná přírodovědecká práce. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2007. S. 4 – 9.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rotava na Wikimedia Commons - Informace na AOPK ČR
- Informace na Biolib.cz
- Informace na geology.cz
