Hvozdík kropenatý
![]() |
|
![]() Hvozdík kropenatý - B
|
|
Vědecká klasifikace | |
---|---|
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
Rod | hvozdík (Dianthus) |
Binomické jméno | |
Dianthus deltoides L., 1753 |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých. Rodové jméno „Dianthus“ pochází z řeckého „Dios anthos“, což v překladu znamená „květ Diův“ (květ Boha), „deltoides“ vyjadřuje tvar korunních lístků, překládá se jako deltovitý, trojúhelníkovitý. V roce 2012 se stal německou Rostlinou roku.
Obsah
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o trsnatou, 10 – 30 cm vysokou rostlinu, na kterou můžeme v přírodě narazit od června do září.
Lodyha je chudě větvená (vidličnatě), tence oblá a krátce chlupatá. Rozlišujeme 2 typy lodyh: krátké nekvetoucí a dlouhé kvetoucí.
Listy jsou čárkovité, špičaté a po okraji zoubkovitě drsné. Dorůstají do délky 1 - 2,5 cm a šířky 1 – 3 mm. Listy z přízemní růžice někdy přezimují.
Květy mají válcovitý tvar a květní obaly rozlišené na zelený, ale často nafialovělý nebo načervenalý, úzký, trubkovitý kalich a karmínově až nachově červenou korunu, složenou z pěti korunních lístků, na jejímž ústí můžeme pozorovat bílé tečky a příčné linky. Konce korunních lístků bývají zubatě zakončené. Květy jsou umístěné na delších stopkách, buď jednotlivě nebo v chudých vidlanech. V květu se nachází 10 tyčinek[1].
Plodem jsou válcovité tobolky.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Hvozdík kropenatý můžeme najít na mezích, slunných stráních, loukách, pastvinách, okrajích lesů a vřesovištích. Roste na suchých až mírně vlhkých půdách, které mohou být minerálně chudé, kyselé, písčité, hlinité i humózní. Bylina se vyhýbá vápenité půdě. Výškově se tento druh vyskytuje od nížin po pahorkatiny. Areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu - na severu zasahuje až po Skotsko a jižní část Norska, Finska a Švédska. Rostlina byla také zavlečena do Severní Ameriky.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Rostlina je pěstována výhradně pro zahradnické účely. V lidovém léčitelsví se z hvozdíku kropenatého připravují aromatické čaje, které pomáhají při rýmě.[2]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- slzičky panny Marie
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://rostliny.prirodou.cz/hvozdikovite/hvozdik/hvozdik-kropenaty/
- ↑ http://www.horacke-noviny.com/zprava-hvozdik_kropenaty_%28dianthus_deltoides%29-399.htm
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HEJNÝ S., SLAVÍK B.: Květena České republiky 2. Praha : Academia, 1990 - str. 202 - 203
- TOMAN J., HÍSEK K.: Přírodou krok za krokem. Praha : Albatros, 2001 - str. 62 - 63
- TŘÍSKA J.: Evropská flóra. Praha : ARTIA, 1979 - str. 106 - 107
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvozdík kropenatý ve Wikimedia Commons
Galerie Hvozdík kropenatý ve Wikimedia Commons
Taxon Dianthus deltoides ve Wikidruzích
- fotografie na www.biolib.cz
- popis druhu a vzniku lidového názvu na www.botany.cz
- popis rostliny, druhu a čeledi