Hvozdík kropenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHvozdík kropenatý
alternativní popis obrázku chybí
Hvozdík kropenatý - B
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rod hvozdík (Dianthus)
Binomické jméno
Dianthus deltoides
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých. Rodové jméno „Dianthus". Původ jména: Z latinského deus=bůh a řeckého anthos=květ (boží květ, lečivá bylina)+deltoides=trojúhelníkový (tvar korunních lístků).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o trsnatou, 10 – 30 cm vysokou rostlinu, na kterou můžeme v přírodě narazit od června do říjen.

Lodyha je chudě větvená (vidličnatě), tence oblá a krátce chlupatá. Rozlišujeme 2 typy lodyh: krátké nekvetoucí a dlouhé kvetoucí.

Listy jsou čárkovité až úzce kopinaté špičaté a po okraji zoubkovitě drsné. Dorůstají do délky 1 - 2,5 cm a šířky 1 – 3 mm. Listy z přízemní růžice někdy přezimují.

Květy mají válcovitý tvar a květní obaly rozlišené na zelený, ale často nafialovělý nebo načervenalý, úzký, trubkovitý kalich,který je nevonný a karmínově až nachově červenou korunu, složenou z pěti korunních lístků, na jejímž ústí můžeme pozorovat bílé tečky a příčné linky. Konce korunních lístků bývají zubatě zakončené. Květy jsou umístěné na delších stopkách, buď jednotlivě nebo v chudých vidlanech. V květu se nachází 10 tyčinek[1].

Plodem jsou válcovité tobolky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hvozdík kropenatý můžeme najít na mezích, slunných stráních, loukách, pastvinách, okrajích lesů a vřesovištích. Roste na suchých až mírně vlhkých půdách, které mohou být minerálně chudé, kyselé, písčité, hlinité i humózní. Bylina se vyhýbá vápenité půdě. Výškově se tento druh vyskytuje od nížin po pahorkatiny. Areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu - na severu zasahuje až po Skotsko a jižní část Norska, Finska a Švédska. Rostlina byla také zavlečena do Severní Ameriky.Vytváří souvislé porosty.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je pěstována výhradně pro zahradnické účely. V lidovém léčitelsví se z hvozdíku kropenatého připravují aromatické čaje, které pomáhají při rýmě a mají tišící a nervy uklidňujcí účinek.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Opylovači hvozdíku jsu denní motýli.

Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

mrtvého oči, slzičky, hřebíček, kropenka, strakáček, hvozdička, kartouzek, klíneček, planý karafiát, pyrkovka, slzičky Panny Marie, očka, očička, svaté slzy, karafiátek, svatebník.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • slzičky panny Marie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://rostliny.prirodou.cz/hvozdikovite/hvozdik/hvozdik-kropenaty/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEJNÝ S., SLAVÍK B.: Květena České republiky 2. Praha : Academia, 1990 - str. 202 - 203
  • TOMAN J., HÍSEK K.: Přírodou krok za krokem. Praha : Albatros, 2001 - str. 62 - 63
  • TŘÍSKA J.: Evropská flóra. Praha : ARTIA, 1979 - str. 106 - 107

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]