Rašeliník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRašeliník
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména eukaryota (Eucaryota)
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Embryobionta)
Oddělení mechy (Bryophyta)
Třída rašeliníky (Sphagnopsida)
Řád rašeliníkotvaré (Sphagnales)
Čeleď rašeliníkovité (Sphagnaceae)
Rod rašeliník (Sphagnum)
L., 1753
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rašeliník (Sphagnum L., 1753) je botanický rod čítající 150–350 druhů mechů rostoucích převážně na rašeliništích v rašelině. V Evropě se vyskytuje přibližně 54 druhů, v ČR 34. Zástupci tohoto rodu mohou ve svých buňkách pojmout velké množství vody; některé druhy dokonce i dvacetinásobek hmotnosti sušiny, díky čemuž se také rašeliník používá jako doplněk půdy. Rašeliník může okyselovat své prostředí tím, že váže některé kationty jako je vápník nebo hořčík a uvolňuje vodíkové ionty. Pokrývá 1 % souše a dokáže své výtrusy vymrštit rychlostí až 110 km v hodině.[1]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Rašeliník je mech s neukončeným růstem - na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odehnívá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být. Lodyžka je vzpřímená se spirálním olistěním. Tvar lodyžních lístků je důležitým určovacím znakem. Z lodyžky vyrůstají ve svazečcích větvičky s větevními lístky. V horní části lodyžky jsou větve nahloučeny v hlavičku (capitulum).

Lístky jsou jednovrstevné, bez středního žebra, s typickou anatomickou strukturou. Buňky lístku jsou dvojího druhu - chlorocyty a hyalocyty (2:1). Chlorocy(s)ty jsou zelené buňky zajišťující fotosyntézu, zatímco mnohem větší bezbarvé hyalocy(s)ty slouží k zadržování vody.

Nomenklatura[editovat | editovat zdroj]

Sphagnum L., 1753

Typ - S. palustre L., 1753 – rašeliník člunkolistý

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETR, Jaroslav. Mechových 36 000 g [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]