Rašeliník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxRašeliník
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména eukaryota (Eucaryota)
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Embryobionta)
Oddělení mechy (Bryophyta)
Třída rašeliníky (Sphagnopsida)
Řád rašeliníkotvaré (Sphagnales)
Čeleď rašeliníkovité (Sphagnaceae)
Rod rašeliník (Sphagnum)
L., 1753
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rašeliník (Sphagnum L., 1753) je botanický rod čítající 150–350 druhů mechů rostoucích převážně na rašeliništích, která pokrývají cca 1 % souše. V Evropě se vyskytuje přibližně 54 druhů, v ČR 32[1].

Ekologie a fyziologie[editovat | editovat zdroj]

Zástupci tohoto rodu mohou ve svých buňkách pojmout velké množství vody; některé druhy dokonce i dvacetinásobek hmotnosti sušiny, díky čemuž se také rašeliník používá jako doplněk půdy. Rašeliník může okyselovat své prostředí tím, že váže některé kationty jako je vápník nebo hořčík a uvolňuje vodíkové ionty. Své výtrusy dokáže vymrštit rychlostí až 110 km v hodině.[2]

Rašeliník je mech s neukončeným růstem - na vrcholku lodyžky neustále přirůstá a na spodku postupně odumírá. Proto nelze určit, jak stará může konkrétní lodyžka být. Z odumřelých částí lodyžek se tvoří rašelina.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

rašeliník s tobolkami

Lodyžka je vzpřímená se spirálním olistěním. Tvar lodyžních lístků je důležitým určovacím znakem. Z lodyžky vyrůstají ve svazečcích větvičky s větevními lístky. V horní části lodyžky jsou větve nahloučeny v hlavičku (capitulum).

buňky v lístku rašeliníku - chlorocyty a hyalocyty

Lístky jsou jednovrstevné, bez středního žebra, s typickou anatomickou strukturou. Buňky lístku jsou dvojího druhu - chlorocyty a hyalocyty (2:1). Chlorocy(s)ty jsou zelené buňky zajišťující fotosyntézu, zatímco mnohem větší bezbarvé hyalocy(s)ty slouží k zadržování vody.

Sporofyt tvořen tobolkou a zelenou nohou (pseudopodium), která funkčně nahrazuje chybějící štět. Tobolka je kulovitá a nemá obústí, otevírá se pomocí víčka.

Nomenklatura[editovat | editovat zdroj]

Sphagnum L., 1753

Typ - S. palustre L., 1753 – rašeliník člunkolistý

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/klic/families/sphagnaceae.html
  2. PETR, Jaroslav. Mechových 36 000 g [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]